12 Cmo 9/2021-50 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením odmítl soud prvního stupně jako neodůvodněné námitky žalovaného 1) proti směnečnému platebnímu rozkazu č. j. 30 Cm 90/2020-29, vydanému dne 7. 9. 2020.2. Podle odůvodnění soud k návrhu žalobce ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem. V podání, doručeném soudu dne 21. 10. 2020, které soud podle obsahu posoudil v souladu s ust. § 41 odst. 2 o. s. ř. jako včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, žalovaný 1) uvedl, že byl požádán o ručení na základě doporučení a ujištění správných účetních podkladů. Začal pracovat ve firmě u manželky, ale bohužel ne dlouho, neboť prodělal mozkovou příhodu a podstoupil operaci srdce. Z důvodu špatného zdravotního stavu mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně. Po dosažení důchodového věku pobírá starobní důchod. Nemá žádný majetek a žije u syna v nájmu v samostatné domácnosti.3. Žalovaným podané námitky soud shledal neodůvodněné. Odkázal na ust. § 175 odst. 3 a 4 o. s. ř., z nichž vyplývá, že jen včas podané námitky, obsahující rovněž řádné odůvodnění, odkládají v jimi vymezeném rozsahu právní moc a vykonatelnost vydaného směnečného platebního rozkazu a jen takovými včasnými a odůvodněnými námitkami se může soud zabývat v námitkovém řízení. To je ovládáno zásadou koncentrace. Zákonný požadavek na odůvodněnost námitek je odvozen od toho, že námitky žalovaného ve vztahu k námitkovému řízení plní stejnou funkci jako žaloba při zahájení řízení, a proto musí žalovaný v námitkách uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Skutkovými námitkovými tvrzeními vymezuje žalovaný předmět námitkového řízení a skutkový stav, který bude předmětem dokazování. Ten proto musí být proto vymezen dostatečně konkrétně a přesně a nelze jej již dodatečně doplňovat. Pokud žaloba kauzální poměry směnky neuvádí, je nutné, aby žalovaný v námitkách dostatečně výstižně a určitě vylíčil veškeré rozhodné vztahy mezi účastníky. Námitky musí zcela nezaměnitelně a určitě vymezit rozhodný skutek, který je základem námitek, aby soud případně i bez účasti sporných stran při splnění zákonných podmínek mohl věc posoudit a o důvodnosti námitek rozhodnout.4. Žalovaný 1) však v námitkách uplatněný nárok nijak nezpochybňuje, pouze popisuje svůj zdravotní stav a majetkové poměry. Takto formulované námitky nelze považovat za odůvodněné ve smyslu ust. § 175 odst. 1 o. s. ř. Soud proto postupoval podle ust. § 175 odst. 3 o. s. ř. a námitky žalovaného 1) odmítl.5. Žalovaný 1) ve včas podaném odvolání uvedl, že směnku podepsal na podkladě účetní zprávy a daňového poradce. Ručením byla prodejna v , Anonymizováno, . Když se firma dostala do insolvence, byla informována banka a veškerý majetek byl předán insolvenční správkyni , Anonymizováno, . Po mozkové mrtvici o všem ztratil přehled. Přidala se Parkinsonova nemoc, je v III. stupni invalidity.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné. Z ust. § 175 odst.1 o. s. ř. vyplývá, že vydá-li soud prvého stupně k návrhu žalobce směnečný platební rozkaz, uloží v něm žalovanému, aby do patnácti dnů od jeho doručení zaplatil částku ve směnečném platebním rozkazem uvedenou, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž je povinen uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Jak již správně uvedl soud prvního stupně, skutková námitková tvrzení vymezují další námitkové řízení, jehož předmětem mohou být pouze včasné a odůvodněné, tedy skutkově určité a projednatelné námitky. V intencích zákonné úpravy (§ 175 odst. 3 o. s. ř.) a soudní judikatury za odůvodněné lze považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmý rozsah, v němž je směnečný platební rozkaz napadán a v němž jsou vymezeny skutkové okolnosti, na nichž žalovaný směnečný dlužník zakládá svou obranu proti směnečným platebním rozkazem uložené povinnosti zaplatit směnku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2016 sp. zn. 29 Cdo 1954/2014, ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 2270/2007 ).7. Závěr soudu prvního stupně, že námitky podané žalovaným 1) nelze hodnotit jako řádně odůvodněné námitky ve smyslu ust. § 175 odst. 3 o. s. ř., shledal odvolací soud zcela správný. V projednávané věci žalovaný v námitkách žádnou obranu proti povinnosti mu uložené směnečným platebním rozkazem nevymezil. Ve výroku směnečného platebního rozkazu byl přitom žalovaný 1) řádně poučen o tom, že námitky musí podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení a že v nich musí v nich uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá, tedy v nich vymezit veškerou skutkovou obranu proti povinnosti uložené směnečným platebním rozkazem. K později uplatněným tvrzením totiž soud nemůže přihlížet s ohledem na koncentrační zásadu směnečného řízení (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s ust. § 175 odst. 3 o. s. ř., když námitky, podané žalovaným 1) odmítl.8. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.9. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jemuž by náležela náhrada nákladů řízení, žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Náhrada nebyla proto přiznána žádnému z účastníků.