14 Cmo 124/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení zastavil.2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelka se návrhem došlým dne 3. července 2020 domáhala zápisu změn, soudní poplatek společně s návrhem nezaplatila. Soud prvního stupně ji tedy usnesením ze dne 8. července 2020 vyzval k zaplacení poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy; ta byla navrhovatelce doručena 10. července 2020. Navrhovatelka ani v uvedené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, s odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), soud prvního stupně řízení zastavil.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soudu usnesení soudu prvního stupně zrušil a věci vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že se nachází v nepříznivé finanční situaci, soudní poplatek není (přes všechnu dobrou vůli) schopna zaplatit, požádala o osvobození od soudních poplatků. S odkazem na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má za to, že soud prvního stupně upřednostnil zájem státu na vymožení částky před jejím základním právem na přístup k soudu.4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.6. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k poplatkové povinnosti se podává, že:1) Zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (návrhu, odvolání, dovolání).2) Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 ZSop), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví.3) Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam.4) Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.7. Srov. zejm. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2019, sp. zn. 29 Icdo 162/2018, ze dne 31. července 2019, sp. zn. 29 ICdo 156/2018, či ze dne 27. srpna 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019 či aktuální usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.8. Je nepochybné, že navrhovatelce vznikla poplatková povinnost již podáním návrhu, tj. již dne 3. července 2020 (§ 4 odst. 1 písm. b/ ZSop); soudní poplatek činí 2 000 Kč (položka 22 bod 1, písm. b/ ve spojení s položkou 4 bod 1, písm. c/ Sazebníku soudních poplatků).9. Do postupu soudu při vyzývání účastníků k zaplacení soudního poplatku a stanovení lhůty bylo významně koncepčně zasaženo novelou zákona o soudních poplatcích provedenou zákonem č. 296/2017 Sb., účinnou od 29. září 2017; platí, že soud stanoví lhůtu v délce alespoň 15 dnů, pouze ve výjimečných případech může stanovit lhůtu kratší. Takto stanovená, poměrně dlouhá lhůta byla do zákona nově zavedena v důsledku koncepčního průlomu spočívajícího v doplnění poslední věty v § 9 odst. 1 ZSop, podle níž se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží; pokud je poplatek zaplacen po lhůtě, soud řízení zastaví a zaplacený poplatek vrátí postupem podle § 10 ZSop. Důvodová zpráva k uvedené novela zdůraznila, že jako obecný princip zákon stanoví, že pokud nebyl poplatek zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, soud řízení zastaví, s výjimkou případů v tomto ustanovení taxativně uvedených nebo pokud již soud začal jednat ve věci samé.10. Nelze přehlédnout, že poplatková povinnost je navázána již na podání příslušného návrhu, již k tomuto dni je poplatek ze zákona splatný, a další prodloužení lhůtou stanovenou soudem je pojmově bonusem pro poplatníka. Poplatník má svou poplatkovou povinnost pojmově splnit již při podání návrhu (žaloby či opravného prostředku), a pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2018, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018 a Ústavního soudu ze dne 20. června 2018, sp. zn. I ÚS 1335/2018, přístupné na www.nalus.cz).11. Ze spisu se podává, že soudu prvního stupně byl dne 3. července 2020 doručen předmětný návrh; poplatek společně s návrhem zaplacen nebyl. Výzva soudu prvního stupně ze dne 8. července 2020 k zaplacení soudního poplatku obsahující (i) poučení o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené 15 ti denní lhůtě, byla navrhovatelce doručena 20. července 2020; lhůta pro zaplacení poplatku marně uplynula, soudní poplatek však ani v uvedené (delší) lhůtě zaplacen nebyl.12. Řízení se nezastaví jen, nastal-li některý z taxativně uvedených případů v ustanovení § 9 odst. 4 ZSop. Zabránit zastavení řízení lze tehdy, jestliže poplatník ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení poplatku sdělí okolnosti, které osvědčují nebezpečí prodlení, v důsledku něhož by mu mohla vzniknout újma, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit. Takové skutečnosti však navrhovatelka netvrdí.13. Odvolací soud nepřihlédl k žádosti navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků, neboť byla doručena až po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil (§ 219 o. s. ř.).15. Navrhovatelka je jediným účastníkem řízení a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.