Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · § 237 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 237 občanského soudního řádu stanoví, že dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která splňuje jednu z definovaných podmínek (např. odchylka od ustálené praxe dovolacího soudu, dosud nevyřešená otázka, rozdílné rozhodování nebo potřeba nového posouzení).
§ 237
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Paragraf 237 občanského soudního řádu stanoví, že dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která splňuje jednu z definovaných podmínek (např. odchylka od ustálené praxe dovolacího soudu, dosud nevyřešená otázka, rozdílné rozhodování nebo potřeba nového posouzení).
Co to znamená v praxi
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat proti rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání není automatická; musí být splněny specifické podmínky týkající se právní otázky, na které rozhodnutí odvolacího soudu závisí.
Dovolací soud se zaměřuje na řešení právních otázek, nikoli na přezkum skutkového stavu.
Cílem dovolání je zajistit jednotnost a správnost výkladu práva, případně vyřešit dosud neřešené právní otázky.
Na co si dát pozor
Dovolání je přípustné pouze tehdy, není-li stanoveno jinak, což znamená, že existují výjimky z přípustnosti dovolání (viz § 238 OSŘ).
Dovolání musí být podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, nikoli proti průběžným rozhodnutím (s výjimkou § 238a OSŘ).
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 236 odst. 2 OSŘ).