14 Cmo 175/2021-60 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením přiznal likvidátorovi společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , naposledy sídlem , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/ , tituly před jménem, Ivovi Šotkovi odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 8 000 Kč a náhradu hotových výdajů likvidace ve výši 3 178 Kč, celkem částku 11 178 Kč, jež mu bude vyplacena prostřednictvím soudu prvního stupně.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil přiměřenou výší přiznané odměny v mezích vyplývajících z § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob /dále jen „nařízení“/, a to s ohledem na náročnost, délku trvání likvidace, a množství úkonů likvidátora. Co do náhrady hotových výdajů likvidace soud prvního stupně vyšel z likvidátorem předloženého a doloženého soupisu a z § 9 odst. 2 nařízení.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se mu přiznává odměna ve výši 10 000 Kč.4. Odvolatel s poukazem na princip předvídatelnosti rozhodnutí (vyjádřený např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2016, sp. zn. I. ÚS 1663/16) má za to, že by mu měla být přiznána odměna v totožné výši, jak mu byla totožným soudem přiznána v obdobné věci (likvidace společnosti , Anonymizováno, ), tedy odměna ve výši 10 000 Kč.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Z obsahu předloženého spisu - především z konečné zprávy o průběhu likvidace ze dne 14. ledna 2021 - se podává, že v průběhu likvidace nebyl zjištěn žádný majetek ani dluhy společnosti, náklady likvidace představují odměnu likvidátora. Společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dle § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ke dni 13. února 2021.7. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.8. V poměrech projednávané věci byl odvolatel jmenován likvidátorem společnosti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. srpna 2020, č. j. 49 Cm 84/2020-26.9. Dle § 7 odst. 1 nařízení skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč, dle odst. 2 hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.10. Podle právě citovaného § 7 odst. 1 nařízení v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu. V dané věci jde o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Odvolateli je třeba přisvědčit v tom, že v takovýchto případech se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (viz např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 1. března 2018, sp. zn. 14 Cmo 396/2017, či ze dne 6. září 2018, sp. zn. 14 Cmo 267/2018). Nařízením stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající.11. Podle odvolacího soudu je totiž třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících zejména ze zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, vyhlášky č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, nyní i vyhlášky č. 121/2019 Sb., o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Počítá-li § 191 odst. 4 o. z. se záložní možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny.12. Na druhou stranu je třeba při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném § 7 odst. 1 nařízení ponechat dostatečný prostor pro zohlednění náročnosti likvidace v konkrétním případě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty, atd. O podobný případ ale v poměrech projednávané věci nejde. Jak už odvolací soud zmínil, jde o typově jednoduchou likvidaci jen formálně existující společnosti bez majetku. Odvolací soud neshledal důvod k odchýlení se od výše popsané ustálené vlastní rozhodovací praxe. Jako přiměřenou výši odměny likvidátora odvolací soud i v této věci považuje částku 10 000 Kč.13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud částečně změnil usnesení soudu prvního stupně tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).