14 Cmo 77/2021-69 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným přiznal likvidátorce , Anonymizováno, odměnu ve výši 9 000 Kč, náhradu hotových výdajů spojených s likvidací ve výši 7 322,50 Kč s tím, že likvidátorce bude (při zohlednění již vyplacené zálohy 5 000 Kč) vyplacena částka 11 322,50 Kč (výrok II.).2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil přiměřenou výší přiznané odměny v mezích vyplývajících z § 7 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob /dále jen „nařízení“/ s tím, že přihlédl k průběhu likvidace (popsané ve zprávě likvidátorky), včetně výsledku likvidace.3. Proti tomuto usnesení podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal jí odměnu ve výši 10 000 Kč. Výše přiznané odměny neodpovídá náročnosti jí (coby likvidátorky jmenované ze seznamu insolvenčních správců) provedených úkonů (jež vyjmenovává a jež v součtu činí 26 hodin). Poukazuje na řadu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jimiž byla v obdobných věcech přiznána odměna za provedenou likvidaci ve výši 10 000 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Z obsahu předložené zprávy likvidátorky o průběhu likvidace ze dne 31. října 2019 (založené ve spisu na č. l. 39), vyplývá, že odvolatelka nedohledala žádný majetek společnosti, do likvidace se jako věřitelé přihlásili toliko Krajský soud v Plzni a finanční úřad.6. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.7. Dle § 7 odst. 1 nařízení skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč, dle odst. 2 hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.8. Podle právě citovaného § 7 odst. 1 nařízení v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu. V dané věci jde o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Odvolatelce je třeba přisvědčit v tom, že v takovýchto případech se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (viz např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 1. března 2018, sp. zn. 14 Cmo 396/2017, či ze dne 6. září 2018, sp. zn. 14 Cmo 267/2018). Nařízením stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající.9. Skutečně je třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících z již zmíněných právních předpisů. Takže počítá-li § 191 odst. 4 o. z. se „záložní“ možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny.10. Odvolací soud s ohledem na likvidátorkou provedené úkony směřující k dokončení likvidace a výmazu společnosti z obchodního rejstříku považuje za přiměřenou odměnu ve výši 10 000 Kč. Zohlednil při tom vysokou míru kvalifikace likvidátorky jmenované ze seznamu insolvenčních správců, jakož i jeho nezanedbatelnou míru odpovědnosti, kterou má při výkonu této funkce. Snížení odměny provedené soudem prvního stupně nebylo důvodné.11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).12. Protože odvolatelka je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení.