6 Cmo 158/2021-129 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení, doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 2. dubna 2019, se navrhovatelky a) a d) (původně i navrhovatelé b/ , Anonymizováno, , narozený dne , Anonymizováno, , bytem , adresa, a c/ , Anonymizováno, , narozený dne , Anonymizováno, , bytem , adresa, ) odkazem na ustanovení § 172 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, domáhaly zrušení spolku účastníka, jeho vstupu do likvidace a jmenování , Anonymizováno, , narozeného dne , Anonymizováno, , bytem , adresa, likvidátorem spolku účastníka.2. Soud I. stupně usnesením ze dne 8. dubna 2021, č. j. 77 Cm 48/2019-120- I. zamítl návrh na zrušení účastníka a jmenování jeho likvidátora,- II. uložil navrhovatelkám povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 6 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí,- III. uložil navrhovatelkám povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 2 780 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.3. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že statutárním orgánem účastníka je předsednictvo sestávající ze tří členů, zvolených usnesením sněmu účastníka ze dne 12. března 2020, o návrhu na určení neplatnosti tohoto usnesení zatím nebylo pravomocně rozhodnuto, stávající adresa účastníka resp. jeho sídlo je zapsáno ve spolkovém rejstříku. Důvodem pro zrušení spolku rozhodnutím soudu není skutečnost, zda nejvyšší orgán účastníka je či není usnášeníschopný, tříčlenné předsednictvo jako statutární orgán účastníka je usnášeníschopné, účastník má ke dni 31. ledna 2020 zapsáno nové sídlo ve veřejném rejstříku a byl dosažen účel, pro který byl účastník založen, což navrhovatelky nijak netvrdily a nedoložily. Pro jmenování likvidátora nebyl dán žádný ze zákonných předpokladů, když účastník není v likvidaci a nebylo rozhodnuto o jeho zrušení.4. Odkazem na ustanovení § 151 o. s. ř. soud I. stupně přiznal plně úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 137 o. s. ř. spočívající v mimosmluvní odměně za provedené úkony právní služby a vynaložených hotových výdajích vůči neúspěšným navrhovatelkám, kterým uložil povinnost náhrady nákladů vzniklých státu.5. Výrok II. uvedeného usnesení soudu I. stupně účastník (odvolatel) napadl včas podaným odvoláním ze dne 26. dubna 2021 jako nesprávný, neboť jako úspěšnému účastníkovi mu nebyla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši, když mu za zastoupení vznikly další náklady, o kterých soud I. stupně nerozhodl, resp. se jimi nezabýval, a navrhl, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že navrhovatelkám uloží povinnost společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 13 600 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 850 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podaného odvolání včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání účastníka je důvodné.7. Soud I. stupně odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) uvedl, že výše mimosmluvní odměny se podle ustanovení § 6 odst. 1 AT stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu právních úkonů učiněných advokátem. V případě otázek týkajících se obchodních korporací se podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) AT za tarifní hodnotu považuje částka 50 000 Kč a sazba mimosmluvní odměny podle ustanovení § 7 bod 5. AT činí 3 100 Kč. Předešlý advokát zastupující účastníka učinil ve věci dva úkony, a to převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ze dne 17. září 2019 k odvolání navrhovatelů, za což mu náleží mimosmluvní odměna ve výši 6 200 Kč podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. ad) a d) AT a náhrada hotových výdajů (režijní paušál) à 300 Kč za dva úkony právní služby ve výši 600 Kč, celkem 6 800 Kč (advokát nebyl plátcem DPH), které soud I. stupně přiznal napadeným výrokem II. usnesení.8. Stávající zástupkyně účastníka jako další vzniklé náklady uvedla písemné vyjádření ze dne 16. února 2021 k návrhu a doložení platných stanov účastníka ke dni podání návrhu na základě výzvy v usnesení soudu I. stupně ze dne 21. července 2020, č. j. 77 Cm 48/2019-113, tudíž jí náleží mimosmluvní odměna za učiněné dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a zmíněné vyjádření) ve výši 6 200 Kč a dva režijní paušály à 300 Kč, celkem 6 800 Kč (advokátka není plátcem DPH). Účastníkovi vznikly náklady odvolacího řízení ve výši 1 550 Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) AT a režijní paušál 300 Kč, celkem 1 850 Kč.9. Odvolací soud konstatuje, že účastníkovi vznikly další náklady podáním zmíněného vyjádření a za tento úkon účastníkovi náleží náhrada odpovídající odměně zástupce ve výši 3 100 Kč podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) AT a režijní paušál à 300 Kč, celkem 3 400 Kč (advokátka není plátcem DPH), nepřiznal mu však náhradu za úkon převzetí a příprava zastoupení účastníka, neboť za tento úkon již byla přiznána náhrada a byla by tudíž vyplacena duplicitně.10. Odvolací soud z uvedených důvodů rozhodnutí o nákladech řízení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že účastník byl v odvolacím řízení úspěšný a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši poloviny mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (podané odvolání ze dne 26. dubna 2021) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) AT ve výši 1 550 Kč a režijní paušál à 300 Kč, celkem 1 850 Kč.