6 Cmo 205/2021-1750 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „soud I. stupně“) usnesením ze dne 23. května 2018 ustanovil , Anonymizováno, , IČO , IČO, , bytem , adresa, , znalce z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací pro oceňování nemovitostí a z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, znalcem pro dané řízení a uložil mu vypracovat znalecký posudek- k určení a zhodnocení stavebních prací, provedených na domě čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pokud jde o společné části domu, na bytových jednotkách č. , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, případně na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , část obce , adresa, , katastrální území , adresa, v době od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013,- k určení, které z těchto prací provedla nebo financovala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .2. Soud I. stupně usnesením ze dne 3. června 2019, č. j. 38 Cm 122/2015-1306 přiznal uvedenému znalci odměnu, náhradu hotových výdajů, poštovné a cestovné dne rozpisu, znalečné celkem ve výši 38 478,70 Kč.3. Ke včasnému odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 29. července 2019, č. j. 6 Cmo 177/2019-1365 dospěl k závěru, že odvolání není důvodné a napadené usnesení soudu I. stupně potvrdil.4. Odvolací soud v odůvodnění uvedl, že specializace ustanoveného znalce, pokud neodmítl zadaný znalecký úkol a splnil jej, byla pro zpracování znaleckého posudku dostatečná. Znalec zpracoval znalecký posudek dle zadání soudu I. stupně, zodpověděl zadané otázky, závěry znaleckého posudku jsou výsledkem jeho odborných znalostí, studia příslušné odborné literatury a zpracování podkladů. Soud I. stupně se spokojil se závěry znaleckého posudku, tyto postačovaly k zodpovězení odborných otázek, které soud nemůže sám posoudit, a proto nelze soudu I. stupně vytýkat přiznání odměny znalci za uvedenou činnost ve smyslu ustanovení § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, i náhrady nákladů účelně vynaložených v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku.5. Soud I. stupně usnesením ze dne 21. června 2021, č. j. 38 Cm 122/2015-1743 přiznal znalci odměnu za účast na jednání konaném dne 1. června 2021, a to- 2 hodiny přípravy na ústní jednání à 300 Kč za hodinu, celkem 600 Kč,- 1 hodina účasti na jednání soudu a poskytnutí znalecké výpovědi ve výši à 450 Kč za hodinu,- cestovné ve výši 240 Kč za 40 km ujeté jízdy osobním automobilem,- hotové výdaje za parkovné ve výši 80 Kč,celkem znalečné ve výši 1 370 Kč s vyplacením po právní moci usnesení na sdělený účet znalce.6. Ve včasném odvolání ze dne 1. července 2021 žalovaný (odvolatel) uvedl, že i po posledním doplnění zpracovaného znaleckého posudku a výslechu znalce u jednání dne 1. června 2021 si soud I. stupně vyžádal již třetí odstranění vad znaleckého posudku, který je nadále nepřezkoumatelný přes jeho několikeré doplňování na výzvu soudu I. stupně. Znalec sám zjišťoval skutkový stav výslechem svědků a stranil jednomu z účastníků řízení, jehož podklady použil. Povinností znalce bylo vypracovat znalecký posudek v souladu s právními předpisy, a pokud znalecký posudek tomu neodpovídá a musí být znovu přepracován, nemůže znalec za něj, resp. za jeho doplnění v důsledku své neodborné práce účtovat znalečné, což napadené usnesení nijak nezohledňuje a je proto nepřezkoumatelné.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.8. Soud I. stupně napadeným usnesením přiznal znalci odměnu a náhradu účelně vynaložených výdajů s celkovým znalečným podle stávající právní úpravy (zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech; vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném; vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad) po zjištění, že znalec provedl požadované úkony a doložil výdaje spojené s doplněním znaleckého posudku. Odvolací soud na tomto skutkovém a právním posouzení závěru soudu I. stupně neshledal pochybení, a proto napadené usnesení podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně rozhodnutím, kterým se řízení u něho skončí.