6 Cmo 263/2020-135 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. nepřiznal vedlejšímu účastníkovi osvobození od soudních poplatků a ve výroku II. vyzval vedlejšího účastníka k zaplacení soudního poplatku za odvolání ze dne 29. 6. 2020 ve výši 2 000 Kč.2. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 138 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále pouze jako o. s. ř.) a konstatoval, že na straně vedlejšího účastníka nejsou dány podmínky pro jeho osvobození od soudních poplatků. Podle soudu I. stupně prohlášení vedlejšího účastníka o osobních, majetkových a výdělkových poměrech není vyplněno úplně a věrohodně, když v něm není uveden družstevní podíl. Zároveň však soud I. stupně konstatoval, že i v případě, jestliže by v prohlášení vedlejší účastník uvedl podíl, který drží v žalovaném družstvu a jestliže by i prokázal své příjmy v tvrzené výši, ani tak by mu nebylo možno přiznat osvobození od soudních poplatků, neboť má již zajištěno bydlení, v němž nemusí platit tržní nájemné a platí tak v podstatě pouze komunální poplatky a energie. Jestliže vedlejší účastník má příjem ve výši 16 515 Kč, tak má být zřejmé, že z tohoto příjmu je schopen uhradit poplatek ve výši 2 000 Kč. Jestliže by vedlejší účastník zaplatil poplatky spojené s bydlením (energie, fond oprav a komunální poplatky) ve výši 4 000 Kč a k tomu dále platil výdaje na živobytí (jídlo, ošacení, atd.) ve výši 5 000 Kč, když životní minimum pro jednu osobu je 3 860 Kč dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, potom by mu podle soudu I. stupně zůstávalo cca 7 000 Kč měsíčně na další výdaje či spoření. Vedlejší účastník je tak podle soudu I. stupně schopen zaplatit soudní poplatek 2 000 Kč. Výrok II. soud I. stupně odůvodnil tím, že s ohledem na nepřiznání osvobození od soudních poplatků, přetrvává nadále poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., k jejíž úhradě byl již vyzván.3. Proti tomuto usnesení se vedlejší účastník na straně žalovaného odvolal (odvolatel) a podle obsahu svého odvolání se domáhal jeho změny a přiznání mu osvobození od soudních poplatků, případně vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.4. Poukázal na skutečnost, že je držitelem průkazu zdravotně postižených TP ode dne 1. 7. 2019 a má se podrobit lékařskému zákroku, když na čtení má brýle 5,4 a 5,1 dioptrie. Dále poukázal na skutečnost, že soudu uvedl, jak rozdělil dědictví 800 000 Kč. Zdůraznil, že měsíčně platí 6 542 Kč, inkaso 3 500 Kč a léky a zdravotní čaje 400 Kč. Podle odvolatele není zřejmé, proč má platit sám soudní poplatky, když družstvo má více členů. Podotkl, že jeho syn si vzal půjčku 250 000 Kč.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k následujícím zjištěním a k níže uvedeným závěrům.6. Právním východiskem pro rozhodnutí v dané věci je § 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle tohoto ustanovení může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.7. Podle názoru odvolacího soudu směřuje uvedené ustanovení § 138 o. s. ř., zpřísněné novelou č. 218/2011 Sb., jež nabyla účinnosti od 1. 9. 2011, k umožnění přístupu k soudu osobám (fyzickým nebo právnickým), jimž by jinak z důvodu neschopnosti zaplatit soudní poplatek byl odepřen přístup k soudu a tím i odepřena ochrana jejich práv.8. Níže uvedená skutková východiska odvolacího soudu mají oporu v obsahu soudního spisu a zejména z vyjádření a podkladů předložených vedlejším účastníkem.9. V předmětném sporu o určení členství v bytovém družstvu je zřejmé, že soudní poplatek představuje soudem I. stupně uvedenou částku 2 000 Kč.10. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vedlejšího účastníka je zřejmé, že vedlejší účastník neuvádí žádné příjmy z pracovní činnosti, z podnikání ani z jiné výdělečné činnosti. Uvádí, že pobírá starobní důchod ve výši 16 515 Kč měsíčně. Jeho syn , Anonymizováno, roč. nar. , Anonymizováno, , jehož žadatel v prohlášení uvádí, je výdělečně činný, byť v současnosti je evidován na úřadu práce (č.l. 98) a zde pobírá dávky. Ostatně jako osoba schopná splácet své závazky měl uvedený syn vedlejšího účastníka dosáhnout i na půjčku 250 000 Kč.11. Z odvolání vedlejšího účastníka je zřejmé, že jeho měsíční neodkladné výdaje činí 10 442 Kč.12. Již z výše uvedeného je zřejmé, že vedlejší účastník již z jednoho měsíčního příjmu je, i po zaplacení nejnutnějších výdajů, schopen uhradit soudní poplatek 2 000 Kč, byť ten tvoří cca 12% jeho měsíčního příjmu, a to odvolací soud nebere v úvahu i další ne zcela zřetelně specifikované zdroje vedlejšího účastníka, jako např. jím uváděné dědictví ve výši 800 000 Kč.13. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení o neosvobození vedlejšího účastníka od soudních poplatků jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.14. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž soud řízení skončí.