6 Cmo 294/2020-84 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně přiznal , Anonymizováno, , advokátce, odměnu a náhradu hotových výdajů za výkon funkce opatrovníka ustanoveného soudem právnické osobě v celkové výši 1 540 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil ustanovením § 9 odst. 4, písm. c), ust. § 7 bodu 2. a ust. § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též jen „vyhláška“) s tím, že jí vznikl nárok na odměnu za jeden úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky ve výši 1 240 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč; má tedy nárok na zaplacení částky 1 540 Kč.Proti usnesení soudu prvního stupně podala opatrovnice včasné odvolání. V odvolání namítla, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil a odůvodnění jeho výroku natolik stručné a obecné, že neposkytuje dostatečné vysvětlení, na základě jakých skutečností a jakých právních úvah soud rozhodl, rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné. Soud toliko obecně odkázal na § 11 odst. 2, 3 vyhlášky, aniž by bylo zřejmé, které ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky aplikoval. Dovozovala, že měl být aplikován § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky, a tedy že odměna opatrovníka činí 2 780 Kč, přičemž odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2020 č. j. 7 Cmo 104/2020-24. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze odvoláním napadené usnesení změnil tak, že ustanovenému opatrovníkovi přizná odměnu ve výši 2 480 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem 2 780 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení - sepis odvolání v celkové výši 2 780 Kč.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně …Na posuzovaný případ je třeba aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky, dle něhož částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách .. obchodních společností, …. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky), snížená dle § 12a odst. 1 vyhlášky o 20 %, tedy na částku 2 480 Kč. Jelikož opatrovník učinil pouze jeden úkon právní služby - převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky, náleží mu odměna jen za tento jeden úkon právní služby a dále náhrada jednoho režijního paušálu dle § 13 odst. 3 vyhlášky činí 300 Kč, celkem 2 780 Kč. Soudem prvního stupně aplikované ustanovení § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky na věc vůbec nedopadá. Ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky se totiž použije pouze v případech, kdy v § 11 odst. 1 ani 2 vyhlášky není uveden úkon právní služby, který byl učiněn, a proto se odměna určí jako za úkon uvedený v těchto ustanoveních, jež je svou povahou a účelem jemu nejbližší. V daném případě je však v § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky přímo uveden úkon, který byl opatrovníkem učiněn, a to převzetí zastoupení zástupcem, jenž byl ustanoven soudem. Proto aplikace ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky vůbec nepřipadá v úvahu, a tudíž ani aplikace ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky.Z důvodu nesprávného stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníkovi soudem prvního stupně odvolací soud jeho usnesení v celém rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.Náhradu nákladů odvolacího řízení však odvolací soud úspěšné odvolatelce nepřiznal, neboť zde není žádná strana (jiný účastník řízení), k jehož tíži by náhrada nákladů řízení měla být přiznána.