6 Cmo 31/2021-362 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , včetně návrhu na použití likvidačního zůstatku, předloženou likvidátorem , právnická osoba, ., ICO , IČO, , se sídlem , adresa, dne 30. 9. 2020.“ (výrok I.), „Společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jako likvidátorovi obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, se přiznává odměna ve výši 268 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 9 734 Kč, celkem 277 734 Kč. Částka bude vyplacena z likvidačního zůstatku.“ (výrok II.).2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali společníků 1) a 2) obchodní společnosti , právnická osoba, odvolání shodného obsahu. Stěžejní odvolací námitkou je, že likvidátor nesprávně vyčíslil srážkovou daň na 15 %, ačkoliv správně se jedná o 10 %. Oba navrhli zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání obou odvolatelů proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo podáno osobami, jež k tomu nebyly oprávněny.4. K odvolání se vyjádřil likvidátor s tím, že předloží soudu aktualizovanou konečnou zprávu, kde již bude nově zahrnuta 10% daň a nikoli 15% daň (jakmile společníci doloží daňový domicil v rámci rezidenství v , Anonymizováno, ).5. Dle § 201 o. s. ř. „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“6. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna osoba, která je účastníkem řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto musel primárně zabývat tím, zda oba společníci předmětné společnosti byli účastníky předmětného řízení před soudem prvního stupně. Nebyli-li by jimi, nebyli by ani subjektivně legitimováni k podání odvolání.7. Odvoláním napadeným rozhodnutím soud prvního stupně schvaloval konečnou zprávu o průběhu likvidace ve smyslu § 205 odst. 2 o.z. a dále rozhodoval o odměně likvidátora, kterého jmenoval soud. Jak vyplývá již ze záhlaví odvoláním napadeného usnesení, soud prvního stupně společníky společnosti za účastníky řízení neoznačil, tím pádem ani nepovažoval, což je zřejmé i z toho, že jim nedoručoval. S tímto postupem se ztotožňuje i odvolací soud. Jediným oprávněným odvolatelem by byla samotná společnost, jíž se přímo uvedené rozhodnutí týká. Ta se však neodvolala.8. Společníci společnosti coby neúčastníci předmětného řízení nejsou subjektivně legitimováni k podání odvolání ve smyslu § 201 o. s. ř., neboť k podání odvolání je subjektivně legitimován toliko osoba, jež byla účastníkem řízení před soudem prvního stupně, a to odvolatelé nebyli.9. Za této procesní situace postupoval odvolací podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a jejich odvolání odmítl jako podané někým, kdo k němu nebyl subjektivně legitimován (aniž byl oprávněn se zabývat důvodností odvolání).10. Na druhou stranu nelze zcela ignorovat skutečnosti uvedené společníky společnosti v odvolání. Z vyjádření likvidátora je však zřejmé, že skutečnosti uvedené společníky jsou již likvidátorem řešeny, resp. reflektovány.