6 Cmo 38/2021-28 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně usnesením ze dne 8. ledna 2021 č. j. 84 Cm 587/2016-22 rozhodl tak, že „Likvidátorce již zaniklé obchodní společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , narozené , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , se přiznává za likvidaci společnosti odměna ve výši 6.500 Kč, která jí bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., VS: , var. symbol, , po právní moci tohoto usnesení.“ (výrok I.), „Likvidátorce již zaniklé obchodní společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , narozené , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , se přiznává náhrada hotových výdajů spojených s likvidací společnosti, ve výši 7.374Kč, přičemž z této částky bude vyplacena z účtu soudu po právní moci tohoto usnesení na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., VS: , var. symbol, , částka 1.374Kč.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že přiznal likvidátorce v souladu ust., Anonymizováno, § 7 odst. 1 a 2 „vyhl.“ č. 351/2013 Sb. (správně nařízení vlády - poznámka odvolacího soudu) odměnu ve výši 6 500 Kč s tím, že při stanovení odměny za likvidaci přihlédl ke skutečnosti, že likvidátorka pověřila účetní a daňovou agendou daňového poradce, za jehož služby účtovala v rámci nákladů likvidace částku 3 500 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že nezpochybňuje právo likvidátorky pověřit účetní a daňovou agendou třetí osobu, ale v případě delegace povinností na třetí osobu je „na místě o výši odměny třetí osoby, která tvoří náklad likvidace, přiměřeně snížit odměnu likvidátora“.2. Proti usnesení soudu prvního stupně do výroku I. podala , Anonymizováno, včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:1) Snížení odměny likvidátora o částku důvodně vynaložených nákladů na vedení účetnictví je nesprávné, neboť tím soud de facto „říká“, že je likvidátor povinen osobně vést účetnictví likvidované společnosti, sám osobně vytvářet účetní výkazy a daňová přiznání. Takovou povinnost však právní předpisy likvidátorovi neukládají. Likvidátor okamžikem ustanovení do funkce nabývá působnost statutárního orgánu; povinností likvidátora (statutárního orgánu) je zajistit splnění povinností, které společnosti ukládají účetní a daňové předpisy, nikoli tuto činnost vykonávat osobně sám. Povinnost vést účetnictví a podávat příslušná daňová přiznání ve fungujících korporacích statutární orgán zajišťuje obvykle prostřednictvím zaměstnanců obchodní korporace nebo externími dodavateli, přičemž náklady na tyto činnosti jsou daňově uznatelným nákladem společnosti.2) Odměna ve výši 6 500 Kč neodpovídá náročnosti provedených úkonů při likvidaci, ani kvalifikaci likvidátorky jmenované ze seznamu ins. správců, ani odpovědnosti, kterou jako likvidátorka při výkonu své funkce nese.3) Vrchní soud v Praze jakožto odvolací soud se již v rozhodnutí č. j. 7 Cmo 74/2016-36 ze dne 27. 3. 2017, které bylo publikováno v časopise Právní rozhledy č. 13-14/2017, podrobně zabýval postavením, obsahovou náplní činnosti a odpovědností likvidátora povolaného soudem ze seznamu insolvenčních správců. Soud prvního stupně se však napadeným rozhodnutím od uvedeného rozhodnutí odvolacího soudu odchýlil.4) Soudem ustanovená likvidátorka vykonala všechny činnosti potřebné k provedení likvidace, a to bez jakékoli součinnosti likvidované společnosti a jejího jednatele. Provedla šetření o majetku společnosti (výzvy k poskytnutí součinnosti subjektům evidujícím majetek a bankám a jejich vyhodnocení, lustrace katastru nemovitostí, veřejných rejstříků). Datovou schránku společnost neotvírala od roku 2010, bylo tedy nutno stáhnout, uložit a vyhodnotit obsah 47 datových zpráv a dokumentů v nich uložených. Provedla 2x zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace v Obchodním věstníku. Na základě výsledků šetření o majetku, spolupráce s FÚ a informací získaných z uložených datových zpráv byly sestaveny podklady pro rekonstrukci účetnictví a sestavení seznamu věřitelů a jejich pohledávek za likvidovanou společností. Účetní firma provedla rekonstrukci účetnictví a zpracovala účetní závěrky a daňová přiznání ke dnům určeným daňovými a účetními předpisy. Účetní závěrky a daň. přiznání následně podala finančnímu úřadu a rovněž uložila do sbírky listin obchodního věstníku. Sestavila konečnou zprávu o průběhu likvidace a připravila návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, včetně příloh. Celkově se těmto činnostem věnovala cca 46 hodin. Při výši přiznané odměny 6 500 Kč pak hodinová mzda likvidátorky činí 144 Kč před zdaněním a povinnými odvody, což je mzda na úrovni dělnických a pomocných profesí.3. Při zohlednění rozpětí výše odměny likvidátora stanovené právním předpisem a rovněž s ohledem na rozhodovací praxi odvolacího soudu považuje za přiměřenou odměnu ve výši 10 000 Kč. Navrhla tedy, aby odvoláním napadený výrok I. byl změněn tak, aby jí byla přiznána odměna ve výši 10 000 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 195 o.z. „Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.“ Dle § 7 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. „Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.“6. V posuzovaném případě byla likvidátorka jmenována do funkce podle § 191 odst. 4 o.z., tudíž její odměnu určuje soud. Jelikož likvidační zůstatek, který vyplynul z likvidace předmětné společnosti, je nulový, je na daný případ třeba aplikovat výše citované ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které umožňuje soudu odměnu přiměřeně zvýšit.7. Podle odvolacího soudu je v daném případě přiměřená výše odměny likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců v částce 10 000 Kč. Při stanovení výše odměny je třeba brát ohled nejenom na rozsah a složitost prováděné likvidace, leč též zohlednit míru odborné kvalifikace likvidátora, jakož i míru jeho odpovědnosti. Míra kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců je vysoká, když je dána velmi sofistikovanými podmínkami, za nichž může být osoba do seznamu insolvenčních správců zapsána. Též míra odpovědnosti likvidátora je značná. Je třeba vidět, že tato odpovědnost není odpovědností insolvenčního správce (jenž je ze zákona povinen se z činnosti insolvenčního správce do jisté míry pojistit), leč odpovědností voleného orgánu právnické osoby - obchodní korporace, tedy zcela jinou odpovědností. Plnou odpovědností za způsobenou újmu. Od těchto závěrů podrobněji rozvedených v odvolatelkou citovaném rozhodnutí nemá odvolací soud důvodu se odchýlit ani v nyní posuzované věci, a proto na ně pro stručnost odkazuje. Za situace, kdy likvidátorka nedelegovala na třetí osoby podstatnou část činnosti likvidátora, odvolací soud důvod pro přiznání nižší odměny než 10 000 Kč neshledal. Odvolací soud tedy jako adekvátní výši odměny shledal částku ve výši 10 000 Kč, jak požadovala odvolatelka, což je ostatně v souladu s dosavadní rozhodovací praxí odvolacího soudu (viz. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020 sp.zn. 7 Cmo 89/2020), od níž nemá odvolací soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.8. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.