7 Cmo 124/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že zahajuje se řízení bez návrhu k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným právním stavem (výrok I.), v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 300147 vymazal statutární orgán - jednatele , Anonymizováno, , a zapsal u jeho osoby den zániku funkce: 12. prosince 2019. Den zápisu změny: dnem nabytí právní moci (výrok II.), společnosti , právnická osoba, , uložil povinnost zaplatit státu - České republice, prostřednictvím Městského soudu v Praze, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že podáním došlým soudu dne 24. 2. 2020 bylo soudu oznámeno, že u jednatele společnosti, pana , Anonymizováno, , nastaly podmínky pro zánik funkce jednatele, a to na základě rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, čj. 4T 29/2018-1319 ze dne 15. 7. 2019, který nabyl právní moci dne 12. 12. 2019. Na základě uvedeného bylo zjištěno, že pan , Anonymizováno, byl odsouzen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Po citaci § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, a § 46 odst. 1 z. o. k. rejstříkový soud dovodil, že panu , Anonymizováno, zanikla funkce jednatele ke dni 12. 12. 2019, což je den právní moci uvedeného rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, , neboť , Anonymizováno, skladoval a zpracovával tabák do podoby maloobchodního spotřebitelského balení ve svém rodinném domě v , Anonymizováno, a zajišťoval distribuci nelegálně vyrobených tabákových výrobků do sítě odběratelů. Uvedené je dle rejstříkového soudu skutečností zakládající neshodu mezi stavem zapsaným ve veřejném rejstříku a stavem skutečným, a proto soud zahájil v souladu s § 78 odst. 1 z. v. r. řízení o výmazu jednatele za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem. V rámci tohoto řízení soud provedl zápis výmazu jednatele , Anonymizováno, ke dni 12. 12. 2019.2. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. a III. podala společnost včasné odvolání. V odvolání namítla, že nesouhlasí s právním posouzením soudu, dle kterého pan , Anonymizováno, jakožto jednatel odvolavatelky není osobou bezúhonnou ve smyslu § 6 odst. 2 z. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona. Čin, za který byl jednatel uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 15. 7. 2019, čj. 4T 29/2018-1319, nebyl spáchán v souvislosti s podnikáním jednatele a ani v souvislosti s předmětem podnikání odvolatelky. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j.: 4 T 29/2018-1319 jednoznačně vyplývá, že jednatel trestný čin nespáchal jako podnikatel, tj. v postavení OSVČ, statuárního orgánu společnosti nebo na základě zmocnění či ve spolupráci s podnikatelským subjektem, tudíž nemohl spáchat trestný čin v souvislosti se svým podnikáním. Trestný čin spáchaný jednatelem se svou povahou liší od předmětu podnikání společnosti. Obchodní firma odvolatelky může působit matoucím dojmem, společnost se však nezabývá výrobou tabákových výrobků. Předmětem její činnosti je nákup a prodej široké škály různého zboží - noviny, nápoje, drobné reklamní předměty, sladkosti atd. Z toho jasně plyne, že trestný čin nebyl spáchán ani v souvislosti s předmětem podnikání odvolatelky. Jednateli odvolavatelky žádným rozhodnutím nebyl vysloven trest zákazu činnosti podnikání. Pokud by páchal trestnou činnost v souvislosti s podnikáním, jistě by Okresní soud k uvedenému přihlédl a jednateli vyslovil zákaz činnosti. Jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, , byl jednatel odvolatele pravomocně odsouzen za neodvedení spotřební daně, nicméně odvolatelka není registrována k placení spotřební daně ani její činnost není spojena se spotřební daní (viz: výroba alkoholu, výroba tabákových výrobků a jiné). Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud výroky II. a III. odvoláním napadeného usnesení zrušil.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Dle § 155 odst. 1 o. z. … ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká;5. Dle § 46 odst. 1 z. o. k. ve znění do 31. 12. 2020 (tedy v rozhodném znění) členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.6. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. (dále též jen „živ. zák.“) za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.7. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo 300147, obchodní společnosti , právnická osoba, - vzniklé 20. srpna 2018, identifikační číslo osoby , IČO, , (dále jen „společnost“), a též z předloženého rejstříkového spisu týkajícího se této společnosti vyplývá, že , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , je v rubrice „statutární orgán“ zapsán jako jednatel. To znamená, že musí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce člena statutárního orgánu, mj. též podmínku bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Dále z výpisu z obchodního rejstříku společnosti vyplývá, že jako předmět podnikání má v obchodním rejstříku zapsán předmět podnikání: „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.8. , Anonymizováno, byl rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 15. července 2019, č. j. 4T 29/2019, uznán vinným (spolu se všemi obžalovanými) tím, že tito v době nejméně od 6. 3. 2015 do 25. 1. 2016 zcela mimo evidenci správce daně po vzájemné dohodě mezi sebou prodávali, sami skladovali a distribuovali do sítě odběratelů tabákové výrobky.., tedy uváděli do volného daňového oběhu vybrané výrobky, které nebyly označeny platnou tabákovou nálepkou…, která prokazuje přiznání a zaplacení spotřební daně…obžalovaný , Anonymizováno, skladoval a zpracovával tabák do podoby maloobchodního spotřebitelského balení ve svém rodinném domě v , Anonymizováno, , … zajišťoval i distribuci nelegálně vyrobených tabákových výrobků do sítě odběratelů…, čímž spáchal zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 12. 2019.9. Bezúhonnost se posuzuje v souvislosti s pravomocným odsouzením za trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním nebo s předmětem podnikání, který podnikatel ohlašuje nebo o něj žádá. Při posuzování, zda je osoba bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, je nezbytné zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností konkrétního podnikatele či nikoliv. Dále je při výkladu předmětného ustanovení reflektovat, co je smyslem a účelem zákonné podmínky bezúhonnosti omezující právo na podnikání. Základním smyslem a účelem tohoto omezení je ochrana základních práv a svobod třetích osob, jež by mohla být podnikáním provozovaným v rozporu s právem a dobrými mravy dotčena. Ke shodným závěrům jako odvolací soud ostatně dochází i judikatura Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu. Tato relevantní judikatura je shrnuta v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017 sp. zn. 27 Cdo 3547/2017, proto na něj odvolací soud plně odkazuje. V něm Nejvyšší soud výslovně konstatoval následující: „Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/08 uvedl, že smyslem a účelem podmínky bezúhonnosti, omezující základní právo na podnikání, je ochrana základních práv a svobod třetích osob, jež by mohla být podnikáním provozovaným v rozporu s právem a dobrými mravy dotčena. Nejvyšší správní soud pak v judikatuře navazující na citovaný nález Ústavního soudu konstatoval, že výklad § 6 odst. 2 živnostenského zákona je třeba provést se zřetelem na smysl a účel podmínky bezúhonnosti. Souvislost trestného činu s podnikáním je tedy nutné vykládat s ohledem na aprobovanou činnost konkrétní podnikatelské osoby (srov. rozsudky ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 9 As 69/2008, nebo ze dne 5. 3. 2015, sp. zn. 9 As 229/2014). V usnesení ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4154/2010, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr (jenž, byť byl přijat ve vztahu k zákonu č. 513/1991 Sb., obchodnímu zákoníku, plně se prosadí i při výkladu zákona o obchodních korporacích), podle něhož je pro posouzení podmínky bezúhonnosti podstatné, zda byl jednatel pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s podnikáním, nikoliv zda v předmětu podnikání, jehož se trestný čin týkal, stále podniká.“ Z výše citované judik