7 Cmo 313/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením uvedeným v záhlaví vyzval navrhovatelku, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za změnu, který činí podle položky 11 odst. 1 písm. e) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise na účet soudu č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Ve výzvě ji zároveň poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno, a dále ji poučil o nepřípustnosti odvolání.2. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání.3. Vrchní soud v Praze se nejprve zabýval otázkou přípustnosti podaného odvolání.4. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1992 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.5. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.6. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.7. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.8. Dle komentářové literatury „ ...Výzva k zaplacení soudního poplatku má formu usnesení, proti němuž není odvolání přípustné. Proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku je odvolání přípustné,….“ (srov. Waltr, R.: Zákon o soudních poplatcích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 25-35.). V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 870/2019, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách, dovolací soud uzavřel „…Výzva k zaplacení soudního poplatku tak má charakter usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (srov. opětovně bod 3. stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS-st 35/13), a proto proti této výzvě (byť vydané formou usnesení) není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. a) o․ s. ř.]. Soudu prvního stupně sice nic nebrání rozhodnout o žádosti poplatníka na zrušení výzvy k zaplacení soudního poplatku, vydá-li však takové rozhodnutí, jde opětovně o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení a proti němuž není odvolání přípustné, jelikož jeho smysl je toliko informovat účastníka o vyřízení (zamítnutí) jeho námitky (srov. přiměřeně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3853/2017). Svým závěrem není soud prvního stupně vázán, neboť v případě nezaplacení soudního poplatku musí být otázka existence poplatkové povinnosti nutně znovu nastolena a přezkoumána v rámci usnesení, jímž bude řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích.“9. S uvedenými názory o nepřípustnosti odvolání do usnesení obsahujícího výzvu k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. se odvolací soud ztotožňuje.10. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolání pro nepřípustnost odmítl.