7 Cmo 86/2020-125 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 23. 10. 2019, č. j. 74 Cm 61/2017-82 Městský soud v Praze zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře společnosti , Jméno navrhovatele B, ., identifikační číslo , IČO navrhovatele B, , sídlem , Adresa navrhovatele B, (dále jen „Společnost“) učiněné dne 18. 9. 2017 ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného dne 18. 9. 2017 notářem , tituly před jménem, , fyzická osoba, (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. a III.). Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, ve kterém současně požádal o osvobození od soudních poplatků.2. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal navrhovateli osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění uvedl, že podmínkou osvobození je prokázání nepříznivých poměrů nadevší pochybnost. V daném případě soud tvrzení navrhovatele neuvěřil. Pokud žije navrhovatel v domácnosti, kde jsou dvě dospělé osoby a dvě děti, kdy navrhovatel prokázal, že domácnost má výdaje ve výši 9 000 Kč měsíčně na výživné pro děti navrhovatele, cca 17 000 Kč na nájem, tedy celkem 26 000 Kč, a to bez výdajů na jídlo, ošacení atd., kdy tyto výdaje jsou hrazeny z příjmu cca 9 500 Kč, pak je zřejmé, že navrhovatel má velké měsíční výdaje, které budou i se základními potřebami dosahovat pro čtyřčlennou rodinu minimálně 34 000 Kč měsíčně (přitom životní minimum pro 2 dospělé s 2 dětmi činí 9 450 Kč). V daném případě tak není zřejmé, z čeho navrhovatel financuje své výdaje, což nasvědčuje tomu, že předmětné Prohlášení o majetku nebylo ze strany navrhovatele vyplněno úplně. Navrhovatel sice uvedl, že si na výdaje půjčuje, což ovšem nekoresponduje s tím, že v Prohlášení o majetku v části X. Závazky bod 34. dluhy a půjčky uvedl, že žádné dluhy a půjčky nemá. Je samozřejmě možné dostávat dary od příbuzných či přátel apod., ale to je nutno v Prohlášení o majetku uvést a rovněž prokázat. Nadto je s podivem, že navrhovatel nepobírá žádnou dávku pro invaliditu, když tvrdí, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje pracovat (a o existenci takové dávky od své partnerky musí být obeznámen, když ona sama ji pobírá). Soud proto uzavřel, že navrhovatel nesdělil soudu všechny relevantní skutečnosti pro posouzení toho, zda mu lze přiznat osvobození od soudních poplatků. Protože soud nemohl dostatečně posoudit majetkovou situaci navrhovatele, nemohl navrhovateli požadované osvobození přiznat.3. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, doplněné podáním doručeným soudu dne 27. 2. 2020. Uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné, když nebyl soudem vyzván k vyplnění části X. Prohlášení o majetku. Má za to, že splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, když jeho výdaje značně převyšují jeho příjmy a je tak nucen si finanční prostředky půjčovat. Jeho finanční situace je velice špatná. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a navrhovateli osvobození od soudních poplatků přiznal.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele důvodné není.5. Podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podle odst. 2 nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.6. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 18. 11. 2019, č. j. 74 Cm 61/2017-89 vyzval soud navrhovatele k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení s upozorněním na zastavení soudního řízení v případě nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě. Navrhovatel reagoval žádostí ze dne 4. 12. 2019 o osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že Společnost mu dluží značné částky peněz jako odměnu za mnohaletou práci a v současné době je bez příjmu. Usnesením ze dne 11. 12. 2019, č. j. 74 Cm 61/2017-96 vyzval soud navrhovatele k předložení vyplněného připojeného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a jeho předložení včetně odkazujících dokladů k posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Výzva spolu se vzorem č. 58 o. s. ř. byla navrhovateli doručena dne 12. 12. 2019. V prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudu doručeným dne 27. 12. 2019 a založeným na č. l. 106 až 108 (dále jen „Prohlášení o majetku“) navrhovatel uvedl, že žije ve společné domácnosti s partnerkou, jejím dítětem a svou dcerou. Dále uvedl další tři děti, které s ním nežijí ve společné domácnosti, ale jsou na něm finančně závislé. Ohledně výdělkových poměrů jeho partnerky uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 9 582 Kč měsíčně. Jako výdaje specifikoval vyživovací povinnosti na dvě ze svých dětí ve výši 8 000 Kč měsíčně a nájemné ve výši 17 202 Kč. Společně s Prohlášením o majetku předložil soudu Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu vystavené dne 9. 9. 2019 soukromým praktickým lékařem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , se sídlem v , Anonymizováno, , rozsudek okresního soudu , adresa, ze dne 9. 6. 2015, č. j. P 311/2004-18, 9 P a Nc 427/2004, který nabyl právní moci dne 9. 9. 2005, kterým odvolatel dokládá výši své vyživovací povinnosti na dvě ze svých dětí a poukaz na vyšetření ze dne 17. 10. 2019 vystavený společností , právnická osoba, ., , tituly před jménem, , Anonymizováno, , neurologem se sídlem v Brně s připojenou lékařskou zprávou. Výzvou ze dne 6. 1. 2020 soud navrhovatele vyzval k doložení nájemní smlouvy, svých vlastních příjmů (popř. uvedení proč nedisponuje žádnými příjmy, a to existenčním a životním minimem dle zákona č. 110/2006 Sb.), doložení změny vyživovací povinnosti vůči svým dětem, vysvětlení jaká část z uváděných měsíčních příjmů jsou pouze příjmy manželky, k doložení výpisů z bankovních účtů a kopie pobírání invalidního důchodu své partnerky. Současně jej soud poučil, že v případě nedoložení uvedených dokumentů nemusí být osvobození od soudních poplatků navrhovateli pro nemožnost přezkumu jeho majetkových poměrů přiznáno. Společně s přípisem ze dne 17. 1. 2020 předložil navrhovatel soudu kopii nájemní smlouvy a potvrzení o přiznání invalidního důchodu pro jeho partnerku. Současně uvedl, že nedisponuje žádnými vlastními příjmy, a to z důvodu jeho dlouhodobě špatného zdravotního stavu. O existenčním a životním minimu nebyl na příslušném úřadu práce informován a proto jej nepobírá. Nevlastní žádný bankovní účet a na úhradu nájemného si každý měsíc potřebné finance půjčuje.7. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží zejména k celkovým majetkovým poměrům žadatele, výši soudního poplatku, stavu a struktuře jeho majetku, platební schopnosti a u fyzických osob bere v úvahu i jejich sociální poměry, zdravotní stav, věk, pracovní a výdělkové možnosti, aby účastníkovi nebylo jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu. Je však nutno rovněž respektovat zákonnou povinnost účastníka platit soudní poplatky a chránit zájmy státu při jejich výběru. Celkové zhodnocení poměrů účastníka je nutno promítnout do závěru, zda je účastník vzhledem ke svým poměrům schopen zaplatit soudní poplatky. Schopnost zaplatit soudní poplatky vzhledem k poměrům účastníka je přitom nutno hodnotit objektivně.8. Odvolací soud se ohledně přezkumu majetkové situace navrhovatele plně ztotožnil se zjištěními učiněným soudem prvního stupně. K tomu uvádí, že navrhovatel soudu nedoložil své tvrzení, že mu jeho zdravotní stav brání v práci či jiné výdělečné činnosti. Předložené poukazy na vyšetření s připojenou lékařskou zprávou nikterak soudu neozřejmují, z jakého důvodu není navrhovatel schopen vykonávat vůbec žádnou výdělečnou činnost a ani nespecifikují, zda se jedná o stav přechodný či trvalý. Odvolací soud proto vyšel z toho, že navrhovatel nepracuje z vlastního rozhodnutí. „I když je věcí osobního rozhodnutí každého, zda hodlá pracovat, nemůže být zohledněna nemajetnost jako důsledek skutečnosti, že nepracuje z vlastního rozhodnutí. Nebrání-li proto žadateli o osvobození od soudních poplatků v práci nebo v jiné výdělečné činnosti zdravotní důvody nebo to, že přes evidenci u příslušného úřadu práce práci nesehnal, nebo jiné objektivní okolnosti, nelze nemajetnost jako důsledek absence příjmů z pracovního nebo obdobného poměru uvádět jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky“ (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 138. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, strana 953).9. Na základ