14 Cmo 31/2022-179 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, tak že „Návrh na osvobození navrhovatele od soudního poplatku za podané odvolání ze dne 13. 7. 2021 se zamítá.“2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel domáhal zrušení zápisu o výmazu společnosti , Jméno advokáta B, (dále jen „společnost“) z obchodního rejstříku a obnovení její likvidace. Podáním ze dne 19. srpna 2016 navrhovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a tlumočníka. Usnesením ze dne 25. října 2016, č. j. 79 Cm 53/2016-32, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. května 2017, č. j. 7 Cmo 518/2016-39, soud prvního stupně navrhovateli osvobození od soudního poplatku nepřiznal. Podáním ze dne 19. června 2019 navrhovatel opět požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu zhoršení jeho sociální a finanční situace. Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. srpna 2019, č. j. 79 Cm 53/2016-105, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. října 2020, č. j. 7 Cmo 57/2020-116, návrh navrhovatele zamítl.3. Usnesením ze dne 16. června 2021, č. j. 79 Cm 53/2016-130, soud prvního stupně návrh navrhovatele na zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a obnovení její likvidace zamítl. Proti tomuto usnesení navrhovatel podal odvolání. Usnesením ze dne 21. července 2021, č. j. 79 Cm 53/2016-144, soud prvního stupně vyzval navrhovatele k úhradě soudního poplatku za jím podané odvolání. V reakci na tuto výzvu navrhovatel podáním ze dne 11. srpna 2021 požádal o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání.4. Soud prvního stupně proto navrhovatele vyzval k doložení jeho majetkových poměrů a dalších rozhodných skutečností podstatných pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku. Z předloženého formuláře „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ (dále jen „prohlášení“) vyplývá, že navrhovatel je jednatelem obchodní společnosti , právnická osoba, ., za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2021 měl průměrný čistý výdělek ve výši 0 Kč, což doložil potvrzením zaměstnavatele ze dne 9. října 2021; pobírá příspěvek na živobytí ve výši 7 880 Kč, žije ve společné domácnosti s družkou , Anonymizováno, , narozenou dne 12, Anonymizováno, , jež je vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá žádný výdělek ani žádný majetek. Navrhovatel má několik dluhů, k nimž není schopen dohledat podklady z důvodu špatného zdravotního stavu. Jelikož je dlouhodobě v pracovní neschopnosti, společnosti, v nichž je jednatelem, nevykonávají ekonomickou činnost a jejich hodnota je nulová.5. Soud prvního stupně dále zjistil, že navrhovatel je stále zapsán jako jednatel a společník v několika obchodních společnostech, a to jako jediný jednatel a jediný společník společnosti , právnická osoba, ., jakož i společnosti , právnická osoba, , zkr.: , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., dále je zapsán jako společník s 12 % podílem, jednatel a likvidátor společnosti , Anonymizováno, . Soud prvního stupně dále konstatoval, že podíly navrhovatele ve společnostech, s výjimkou posledně jmenované společnosti, jsou postiženy exekucí.6. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel nesdělil soudu zcela a úplně rozsah svého majetku, ač byl k tomu povinen, přitom úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je základní podmínkou pro postup soudu podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud prvního stupně konstatoval, že již z důvodu zamlčení majetku by mohl návrh na osvobození od soudního poplatku zamítnout. Dále zdůraznil, že se též nesmí jednat o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. K tomu uvedl, že mu je z úřední činnosti známo, že se navrhovatel prostřednictvím bud’ své osoby nebo prostřednictvím , Anonymizováno, (řízení vedené pod sp. zn. 76 Cm 72/2009, odvolací řízení, v němž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, pod sp. zn. 14 Cmo 664/2009), či společnosti , právnická osoba, , jejíž jednatelkou je , Anonymizováno, (řízení u soudu prvního stupně pod sp. zn. 76 Cm 8/2013, odvolací řízení, ve kterém bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, pod sp. zn. 7 Cmo 316/2017) opakovaně domáhá obnovení likvidace společnosti. Soudy opakovaně konstatovaly, že zde buď není dána aktivní legitimace navrhovatele, případně jde o majetek známý a nikoli neznámý ve smyslu § 75b odst. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. V návrhu ve věci samé navrhovatel uvedl, že je zástavním věřitelem k 33 akciím společnosti. Dále tvrdil, že kupní smlouva ze dne 28. ledna 1999 na prodej nemovitosti domu č. p. , Anonymizováno, , domu č. p. , Anonymizováno, na st. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (LV , Anonymizováno, ) a domu č. p. , Anonymizováno, na st. p. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ) je absolutně neplatná. Stejná tvrzení uplatnila i , Anonymizováno, ve výše uvedeném řízení vedeném pod sp. zn. 76 Cm 72/2009. Usnesením ze dne 7. července 2009, č. j. 76 Cm 72/20009-11, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. září 2010, č. j. 14 Cmo 664/2009-64, soud návrh navrhovatelky , Anonymizováno, zamítl. Z pohledu soudu prvního stupně se tudíž jedná i o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Jelikož nebyla naplněna ani jedna z podmínek pro osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně návrh navrhovatele zamítl.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a přiznal mu osvobození od soudního poplatku za podané odvolání.8. Odvolatel namítá, že v prohlášení vyplnil všechny body. Skutečnost, že je zapsán jako jednatel a společník v několika obchodních společnostech neznamená, že má nějaký majetek. Společnosti jsou neaktivní, bez ekonomické činnosti, jejich hodnota je nulová a obchodní podíl nezpeněžitelný. Dluhy blíže nespecifikoval a jejich výši neuvedl, maje za to, že obecné konstatování o existenci dluhů je dostačující. Soudu prvního stupně sdělil, že nemá úspory, pobírá jen příspěvek na živobytí. Dále odvolatel namítal, že nelze odkazovat na řízení jiných účastníků.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.11. Smyslem citovaného ustanovení je, aby účastníku, který se nachází ve výjimečné a pro něj tíživé majetkové situaci, povinnost zaplatit příslušný soudní poplatek, nebránila v uplatnění nebo bránění jeho práva. Soud zkoumá při rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudních poplatků dvě kritéria. Zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit a zda se z jeho strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přihlíží přitom k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům navrhovatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatňovaného nároku a k dalším relevantním skutečnostem. Osvobodit účastníka od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud tento nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud se tyto ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit. Důkazní břemeno, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je nemajetnou osobou, tíží vždy žadatele.12. Odvolací soud zdůrazňuje, že účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12). Účastník občanského soudního řízení, který řádně a věrohodně nedoloží své majetkové poměry, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015). Podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků účastníka je zpravidla především jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které musí obsahovat úplné a pravdivé údaje o jeho majetku. Pokud žadatel v prohlášení neuvede úplný přehled svého majetku, je to bez dalšího důvodem p