6 Cmo 340/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 911 provedl navržené personální změny ve statutárním orgánu navrhovatele - výboru a v jeho kontrolním orgánu - kontrolní komisi, tedy vymazal z důvodu zániku členství/funkce členy těchto orgánů a zapsal namísto nich nově zvolené členy (výrok I.) a dále zamítl v části zápisu funkce „předseda výboru“ u zapisované právnické osoby - člena výboru , právnická osoba, a v části zápisu funkce „místopředseda výboru“ u zapisované právnické osoby - člena výboru , právnická osoba, (výrok II.).2. Soud prvního stupně v odůvodnění zamítavého výroku citoval část stanov spolku, dle nichž volí předsedu a místopředsedu ze svého středu sám výbor (čl. 10 odst. 1 stanov). V odůvodněných případech, kdy z praktických důvodů nelze svolat řádné jednání výboru, může výbor uskutečnit hlasování o důležité otázce, aniž by byl svolán. V takovém případě proběhne diskuse členů výboru k návrhu usnesení elektronickou cestou a po vyjasnění všech nejasných otázek je pak přijato usnesení výboru „Per rollam“. Takto přijaté usnesení je platné, však vyžaduje ještě dodatečné schválení na nejbližším řádném jednání výboru (čl. 10 odst. 9 stanov). Z listin, které byly rejstříkovému soudu doloženy na základě výzvy soudu ze dne 25. 10. 2021, RD52/MSPH, vyplývá, že hlasování mělo probíhat ve dnech 21. 10. 2019 do 28. 10. 2019. Dle doloženého sdělení navrhovatele s ohledem na pracovní vytíženost členů výboru, kdy většina reaguje se zpožděním, hlasování probíhalo až ve dnech 29. 10. 2019 až 30. 10. 2019, resp. jinak řečeno, jednotlivé osoby hlasovaly až po urgenci učiněné po uplynutí lhůty k hlasování. Takový postup dle názoru rejstříkového soudu není možný. Pokud je totiž vyhlášeno hlasování výboru per rollam od 21. 10. 2019 do 28. 10. 2019, pak poslední den lhůty, kdy se má člen výboru k návrhu vyjádřit, je právě den 28. 10. 2019 a tento den je v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádřili všichni členové výboru, rozhodným dnem pro určení dne přijetí či nepřijetí rozhodnutí per rollam. Pokud se tedy jednotliví členové výboru do tohoto data nevyjádřili, ač tak měli učinit, nelze považovat rozhodnutí per rollam o funkcích ve výboru za přijaté, když hlasovali až po uplynutí lhůty - takové hlasy nelze započíst, ani kdyby byly souhlasné. Členové výboru ani s ohledem na svou pracovní vytíženost nemohou svévolně měnit datum, do kterého má být rozhodnutí per rollam přijato a musí dodržet lhůtu, která byla stanovena předem a která byla všem členům výboru dána řádně na vědomí před samotným vyhlášením hlasování per rollam. Pokud není rozhodnutí per rollam přijato ve stanovené lhůtě, pak musí být vyhlášeno nové hlasování formou per rollam. To se však v daném případě nestalo, jak vyplývá ze samotných vyjádření navrhovatele. Proto rejstříkový soud část návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II., zamítl.3. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel prostřednictvím advokáta , Jméno advokáta, včasné odvolání. Odvolatel považuje názor soudu prvního stupně za zcela formalistický. Stěžejní odvolací námitkou je skutečnost, že ani zákon - o.z. - na rozdíl od z.o.k., žádné konkrétní požadavky na úpravu rozhodování orgánu právnické osoby mimo zasedání nestanovuje, konkrétní podmínky rozhodování ponechává úpravě v zakladatelském právním jednání (§ 158 o.z.). Zákon ani zakladatelské právní jednání ve vztahu k rozhodování výboru navrhovatele mimo zasedání nepožadují, aby pro hlasování o návrhu usnesení výboru byla určena konkrétní, nepřekročitelná lhůta. Za určení pevné lhůty nemůže být považována prosba „pokud možno do pondělí 28. 10. 2019“. Právě z uvedené formulace je zřejmé, že se o závaznou lhůtu nejedná. Nadto je třeba považovat urgenci z 29. 10. 2019 za prodlouženou lhůtu k hlasování. Usnesení bylo dodatečně schváleno na nejbližším řádném zasedání dne 9. 12. 2019, jak to výslovně požadují stanovy. Další námitka spočívala v tom, že s odkazem na § 574 o.z. je třeba hledět na právní jednání spíše jako na platné, než jako neplatné. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadený výrok II. tak, že návrhu vyhoví.4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení ohledně výroku II. soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Předně třeba zdůraznit, že odvolací soud byl oprávněn se zabývat rozhodnutím soudu prvního stupně jen v takovém rozsahu, jež bylo odvoláním napadeno. Dále odvolací soud poznamenává, že pro účely posouzení, zda bylo doloženo oprávnění zástupce advokáta zastupovat odvolatele v odvolacím řízení, již neposuzoval platnost volby výboru a jeho předsedy (pro další funkční období), když tyto skutečnosti ani nejsou předmětem návrhu na zápis údajů do spolkového rejstříku.6. Dle článku 10 stanov založených navrhovatelem do sbírky listin spolkového rejstříku (účinných od 23. 2. 2016): „Činnost spolku mezi členskými schůzemi spolku řídí nejméně tříčlenný výbor, který si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.“ (bod 1), „Výbor je usnášeníschopný, pokud je přítomna nadpoloviční většina členů výboru.“ (bod 7), „V odůvodněných případech, kdy z praktických důvodů nelze svolat řádné jednání výboru, může výbor uskutečnit hlasování o důležité otázce, aniž by byl svolán. V takovém případě proběhne diskuse členů výboru k návrhu usnesení elektronickou cestou a po vyjasnění všech nejasných otázek je pak přijato usnesení výboru „Per rollam“. Takto přijaté usnesení je platné, však vyžaduje ještě dodatečné schválení na nejbližším řádném jednání výboru.“ (bod 9).7. Z hlediska požadavku na určitost právního jednání - stanov, musí být počet členů kolektivního statutárního orgánu (tj. výboru spolku) nebo způsob, jak se tento počet určí, dostatečně určitý v tom směru, aby bylo možno vždy (v každém okamžiku) určit, kolik přesně členů má kolektivní statutární orgán k okamžiku tohoto určení. Stanovení počtu členů výboru spolku způsobem, že je stanovena jen spodní hranice počtu členů výboru - „nejméně tříčlenný výbor“, jako v posuzovaném případě, je neurčité (stejně jako např. případné určení počtu členů orgánu určitým rozmezím /např. 3 až max. 7/), zakládající nemožnost stanovit, z jakého počtu členů se vychází při stanovení usnášeníschopnosti tohoto orgánu pro účely hlasování. Byl-li by totiž na členské schůzi spolku zvolen v mezích příkladně uvedeného rozmezí sedmičlenný výbor (a tedy současně splňující i podmínku dle aktuálních stanov, že se jedná o „nejméně tříčlenný výbor“) a následně by nadpoloviční většině 4 členů výboru skončila funkce (např. v důsledku odstoupení z funkce či případného úmrtí), a zůstal by výbor jen o 3 členech, tak by nebylo zřejmé, jestli pro stanovení usnášeníschopnosti tohoto orgánu pro účely hlasování by se vycházelo z počtu 7 členů coby 100% členů, tudíž by byl výbor jen o 3 členech neusnášeníschopný, či zda by aktuálně 3 zůstavší členové tvořili 100% členů výboru a pro přijetí usnesení by postačily 2 hlasy. Shrnuto, jeli stanoven počet členů statutárního orgánu způsobem, který neumožňuje stanovit v každém okamžiku, kolik přesně členů má příslušný kolektivní orgán k okamžiku tohoto určení, zakládá to neurčitost právního jednání - jeho zdánlivost, pročež se k němu v tomto rozsahu nepřihlíží (viz. § 553 odst. 1 a § 554 o.z.). Ohledně tohoto přijatého závěru odvolacího soudu srov. závěry, k nimž dochází odborná právní teorie v komentářové literatuře: „V případě kolektivního orgánu by stanovy měly určit počet jeho členů nebo způsob, jak se tento počet určí.“ (viz komentář k § 218 písm. d/ o.z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H. Beck, 2017). Odvolací soud proto poukazuje na skutečnost, že z tohoto pohledu je bezodkladně nezbytné upravit příslušnou část stanov. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že z hlediska požadavku na určitost právních jednání, z hledisek výše vyložených, není zásadně nezbytné, aby byl počet členů výboru coby statutárního orgánu stanoven určitou číslovkou - např. 7. Přípustná je např. i formulace ve stanovách, že počet členů výboru bude dán na celé funkční období počtem aktuálně zvolených členů výboru. Takové ustanovení však předmětné stanovy spolku neobsahují. Bylo-li by pak na členské schůzi zvoleno 7 členů výboru, vycházelo by se po celé funkční období pro stanovení usnášeníschopnosti tohoto orgánu z toho, že 100% členů je dáno počtem 7 členů výboru. A to i kdyby případně někteří členové výboru před uplynutím svého funkčního období ve funkci skončili - např. odstoupením z funkce či v důsledku úmrtí). V každém případě by bylo takové ustanovení dostatečně určité v tom směru, že by bylo možno v každém okamžiku určit, kolik přesně členů má kolektivní statutární orgán k okamžiku tohoto určení, což je nezbytné pro posouzení usnášeníschopnosti tohoto orgánu při jeho rozhodování, a potažmo i zákonného požadavku na určitost právního jednání.8.