7 Cmo 248/2022-44 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se svou žalobou vůči žalovanému domáhá určení, že je společníkem obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“). Žalobci vznikla poplatková povinnost podáním žaloby ve výši 2 000 Kč dle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.). Žalobce požádal soud prvního stupně o osvobození od soudních poplatků.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků za návrh (žalobu) na zahájení řízení. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce požádal o osvobození od soudního poplatku za podanou žalobou, přičemž pouze uvedl, že nepodniká a z příjmu ze zaměstnání nemá dostatečné finanční prostředky, aby soudní poplatek byl schopen uhradit, přičemž svá tvrzení nikterak nedoložil. Soud prvního stupně žalobce vyzval usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. 73 Cm 102/2022-26 k předložení vyplněného Prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, výpisů z účtů za posledních 6 měsíců a příloh osvědčující tvrzené skutečnosti (dále jen „výzva“). K výzvě soudu žalobce ve svém podání toliko uvedl, že nemá za to, že by bylo povinností žalobce zaslat soudu vyplněné Prohlášení o osobních a majetkových poměrech a v důsledku negativní situace ve společnosti a zdražování energií nedisponuje žádnými volnými finančními prostředky ani jinými aktivy k uhrazení vyměřeného soudního poplatku, což nikterak nedoložil. Soud prvního stupně konstatoval, že v řízení o posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků žalobce tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, kdy je tak povinen, má-li v úmyslu být úspěšný se svou žádostí, věrohodně osvědčit své poměry. Pakliže žalobce nedoplnil tvrzení a nepředložil důkazy k osvědčení svých tvrzení o nedostatku finančních poměrů, soud je nucen jeho žádost o osvobození zamítnout bez dalšího, neboť není z čeho vycházet při posuzování odůvodněnosti jeho žádosti. K žalobcem uváděné judikatuře Nejvyššího správního soudu se nad rámec soud prvního stupně vyjádřil tak, že nedošlo ze strany žalobce k žádnému (jinému relevantnímu) prokázání tvrzených skutečností, majících vliv na nemožnost uhradit soudní poplatek, a i v žalobcem uváděné judikatuře se uvádí, že soud při posuzování žádosti o osvobození od soudních poplatku vychází z Prohlášení o majetkových a osobních poměrech „zpravidla“, což je však možné pouze za situace, kdy žalobce jiným dostatečně určitým způsobem své majetkové poměry osvědčí, a soud tak má možnost při svém rozhodování z čeho vycházet, což však v daném případě nebylo.3. Do tohoto usnesení podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítá, že v současné době nedisponuje žádnými volnými finančními prostředky ani aktivy k uhrazení soudního poplatku, nevlastní žádné movité věci větší hodnoty, nemá žádné zbytečné nezdanitelné příjmy a tak má právo na přiznání osvobození od soudních poplatků. Žalobce se neztotožňuje s názorem soudu, že je nutné soudu zaslat vyplněné prohlášení o osobních a majetkových poměrech, k čemuž odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ČR č. j. 9 As 79/2014-10 ze dne 5. 6. 2014 a na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 1 As 23/2009. Uvádí, že na žalobce dopadá zdražování energií a celková negativní situace ve společnosti, pročež si musel zapůjčit finanční částky na úhradu běžných životních nákladů, natož plnit vysokou poplatkovou povinnost. Namítá, že žalobce soudu předložil tvrzení ohledně své majetkové situace a má za to, že se soud prvního stupně uvedenými tvrzeními vůbec nezabýval. Má za to, že soud prvního stupně postupoval v rozporu se zákonem a ustálenou judikaturou, pokud rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobce, aniž by se blíže zabýval konkrétními tvrzeními žalobce o jeho majetkových poměrech. Žalobce považuje odvoláním napadené usnesení za protizákonné, kteréžto žalobci upírá práva na spravedlivý proces a práva na přístup soudu, jakožto elementárním prvkům principu právního státu. Namítá, že nebylo možno rozhodnout o nepřiznání osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že žalobce nezaslal soudu řádně vyplněný formulář, neboť své majetkové poměry žalobce prokázal jinak. Dále má žalobce za to, že vyměřený soudní poplatek, s ohledem na jeho majetkové a osobní poměry, tvoří překážku přístupu k soudu a nebude-li mu přiznáno osvobození od soudního poplatku, dojde k porušení zásady rovnosti účastníků. Žalobce má za to, že prokázal, že nemá žádnou možnost opatřit si finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku, kdy objektivní nedostatek finančních prostředků nemůže být překážkou přístupu k soudu. Navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a vrátil mu celou věc k dalšímu řízení nebo aby rozhodl tak, že žalobci vyhoví.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.6. Odvolací soud ze spisu shledal, že žalobce se žalobou ze dne 10. 6. 2022 domáhá určení společníka Společnosti, společně s žalobním návrhem nebyl uhrazen soudní poplatek, pročež byl žalobce vyzván k jeho úhradě do 15 dnů od doručení usnesení ze dne 5. 9. 2022, č. j. 73 Cm 102/2022-20, který činí podle položky 4 bodu 1 písmena c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise nebo na bankovní účet soudu. Žalobce ve svém podání ze dne 14. 9. 2022 na čl. 23-24, doručené soudu 19. 9. 2022, požádal o osvobození od úhrady soudního poplatku, kdy důvodem jsou jeho majetkové poměry, výdělečné možnosti a zejména soudem stanovená výše soudního poplatku. Je přesvědčen, že je oprávněn podat žádost o osvobození od soudních poplatků, neb u žalobce došlo k podstatné změně jeho majetkových poměrů, kdy povinnost platit soudní poplatek nesmí bránit účastníkovi v jeho Ústavou zaručenému právu na přístup k soudu. Žalobce nepodniká a ze svého zaměstnání nemá dostatečné finanční prostředky na uhrazení soudního poplatku. Svoji žádost o osvobození ničím nedoložil. Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. 73 Cm 102/2022-26 uložil žalobci, aby ve lhůtě 10 dnů předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, k čemuž přiložil vzor o. s. ř. č. 058, a dále, aby ve stejné lhůtě předložil výpisy z veškerých účtů vedených na jeho jméno u finančních institucí, a to za období posledních 6 měsíců. Žalobce ve svém podání ze dne 28. 9. 2022, doručeném soudu 3. 10. 2022, zopakoval, že v současné době nedisponuje žádnými volnými finančními prostředky ani aktivy k uhrazení soudního poplatku, uvádí, že nevlastní žádné movité věci větší hodnoty, nemá žádné zbytečné nezdanitelné příjmy, kdy tak má právo na přiznání osvobození od soudních poplatků. Konstatuje, že na žalobce dopadá zdražování energií a celková negativní situace ve společnosti, musel si zapůjčit finanční částky, aby mohl hradit běžné životní náklady, natož plnit poplatkovou povinnost. Dále ve svém podání uvedl, že se neztotožňuje s názorem soudu, že je nutné soudu zaslat vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, jelikož má takový postup v přímém rozporu s ustálenou judikaturou českých soudů a uvádí k tomu judikaturu Nejvyššího správního soudu.7. Zdejší odvolací soud již ve svém rozhodnutí ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 14 Cmo 43/2019, publikovaném ve Výběru rozhodnutí vrchních soudů uvedl, že „ Již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), Nejvyšší soud dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své celkové poměry (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013); břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Je namístě dodat, že pokud účastník ve stanovené lhůtě buď nezašle prohlášení o majetkových poměrech, nebo zašle prohlášení evidentně neúplné, soud jej z