9 Cmo 16/2022-479 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení náhrady škody ve výši 770.251 Kč s příslušenstvím.2. O žalobě rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. 6. 2021 č. j. 55 Cm 391/2019-447 tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání.4. Usnesením ze dne 2. 9. 2021 č. j. 55 Cm 391/2019-461 vyzval soud prvního stupně žalobkyni k zaplacení soudního poplatku z odvolání ve výši 38 513 Kč.5. Podáním, které došlo soudu prvního stupně dne 19. 9. 2021, požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků.6. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků dle § 138 odst. 1 o.s.ř., neboť „žalobce přes výzvu soudu bez pochybností neprokázal, že jsou na jeho straně splněny podmínky pro úplné osvobození od soudních poplatků, které lze, dle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř., přiznat žadateli zcela výjimečně.“ uzavřel soud prvního stupně.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání vznesla následující odvolací námitky:1) Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) pochybil, když nevyzval žalobkyni k doplnění svého návrhu na osvobození od soudních poplatků, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení a poučil ji o následcích nesplnění výzvy s tím, že zaslání výzvy k vyplnění nikým nepodepsaného formuláře vzor 59 – prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech nelze považovat za řádně učiněnou výzvu a splnění poučovací povinnosti soudu.2) Soud své rozhodnutí náležitě neodůvodnil a trpí vadou nepřezkoumatelnosti.8. Navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil, ev. změnil a přiznal žalobkyni osvobození od soudního poplatku v plné výši9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Předně, co se týká odvolací námitky ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, tak odvolací soud nesdílí názor odvolatelky. Odůvodnění je sice stručné, ale přezkoumatelné. Neposlala-li odvolatelka vyplněné prohlášení s příslušnými listinami soudu zpět, aby soud mohl posoudit její majetkové poměry, ač soudem vyzvána, čehož si odvolatelka nemůže být nevědoma, pak uvedl-li soud jako důvod nepřiznání osvobození neprokázání splnění podmínek pro osvobození přes výzvu soudu, nelze takové odůvodnění soudu považovat za nepřezkoumatelné.11. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“12. Smyslem ustanovení § 138 o.s.ř. je umožnit těm osobám (myšleno i právnickým, tedy i obchodním společnostem), které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná komentářová literatura k tomu uvádí mj. následující: „Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkové nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození“ – viz komentář k § 138 odst. 1 o.s.ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení /soudcovský komentář/. Kniha II. § 79 – 180 občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014.13. Odvolací soud zdůrazňuje, že pro přiznání osvobození od soudních poplatků není nezbytně nutné vyplnění „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele/žadatelky pro osvobození od soudních poplatků…“ v případě právnické osoby (dále též jen „prohlášení“ či „formulář“). Ostatně ani zákon žádný takový požadavek coby jeden z předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků nestanoví. Všechny předmětné a rozhodné skutečnosti může navrhovatel – nebrání-li mu v tom nějaká objektivní překážka, vylíčit a doložit příslušnými listinami hned – tedy současně již se svou žádostí a rozhodně nemusí čekat, až mu soud zašle příslušný formulář – prohlášení k vyplnění, a tím zbytečně prodlužovat řízení. Formulář je pouze určitou pomocí (vodítkem) pro žadatele, aby neopomněl uvést všechny rozhodné majetkové poměry, včetně určité „nápovědy“, jakými listinami se mají dokládat jeho majetkové poměry (např. výpisy ze svých bankovních účtů, apod.). Z logiky věci je totiž zřejmé, že pokud někdo žádá o osvobození od soudních poplatků, tak je žádoucí něco tvrdit o majetkových poměrech v tom smyslu, že neumožňují zaplacení stanoveného soudního poplatku, a toto tvrzení doložit odpovídajícími listinami. Přípustné je však i to, že návrh na osvobození od soudních poplatků sice neobsahuje žádné tvrzení o nemajetnosti žadatele, ale již jen ze samotných listin, které jsou k návrhu – žádosti doloženy, je zřejmé, že majetkové poměry navrhovatele – žadatele neumožňují zaplacení soudního poplatku.14. Nepostupuje-li navrhovatel – žadatel výše uvedeným způsobem, tedy neobsahuje-li návrh na osvobození od soudních poplatků příslušná tvrzení o nemajetnosti žadatele, jež by byla současně doložena příslušnými listinami, resp. není-li návrh doložen listinami, z nichž vyplývají „zvlášť závažné důvody“ ve smyslu § 138 o.s.ř., tedy takové poměry žadatele neumožňující mu uhradit stanovený soudní poplatek, zašle soud žadateli příslušný formulář s tím, že mu stanoví lhůtu, do kdy má prohlášení vyplnit a zaslat soudu zpět s příslušnými přílohami. Ve formuláři následuje hned po rubrice týkající se identifikace věci a účastníků, jejich zástupců, upozornění, že „Žadatel/žadatelka o osvobození …toto prohlášení dle instrukcí řádně a úplně vyplní a spolu s přílohami dle textu jej odevzdá soudu, u něhož žádá o osvobození…“ Dále jsou v prohlášení uvedeny různé rubriky týkající se majetku (včetně příkladů – např. movitých věcí větší hodnoty), které je třeba vyplnit a uvedeny listiny, jež je třeba k příslušným tvrzením o majetku doložit. Nadto je i rubrika pod bodem 7. prohlášení k uvedení dalších významných skutečností a fakt majících vliv na majetkové poměry s upozorněním o nutnosti doložit tvrzené skutečnosti a důvody listinnými důkazy s případným uvedením, proč případně nelze určitá tvrzení doložit listinou. Prohlášení tedy obsahuje jasné a srozumitelné poučení o tom, že má být dle instrukcí řádně a úplně vyplněno a spolu s přílohami odevzdáno soudu, u něhož je žádáno o osvobození.15. V posuzované věci žadatelka poté, co byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 38 513 Kč, reagovala podáním návrhu ze dne 19. 9. 2021, jímž požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. Oprávněnost svého návrhu na osvobození, ač zastoupena advokátem coby profesionálem, nijak neodůvodnila, ani nedoložila odpovídajícími listinami. Soud proto zaslal žalobkyni coby navrhovatelce formulář s tím, „nechť toto prohlášení ve lhůtě 30 dnů žalobce vyplní a spolu s přílohami zašle zpět soudu.“ Dle „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ jí bylo doručeno dne 5. 10. 2021. Stanovená lhůta marně uplynula dne 4.11.2021 (tj. byl poslední den stanovené lhůty). Soud prvního stupně rozhodl o návrhu na osvobození cca měsíc a půl po uplynutí stanovené lhůty k předložení prohlášení a příslušných (odpovídajících) listin. Z obsahu spisu nevyplývá, že by navrhovatelka zaslala soudu předmětné prohlášení do uplynutí stanovené lhůty, ani do rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž prohlášení s odpovídajícími listinami nebylo připojeno ani k odvolání. Formulář, jak popsáno výše, obsahoval přesné instrukce, které věci a další skutečnosti je třeba „řádně a úplně“ vyplnit a kterými listinami je třeba je doložit. Námitka odvolatelky, že nebyla řádně vyzvána, aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, tedy neobstojí.16. V příslušném formuláři, jak již uvedeno výše, je jasně formou imperativu „doloží“ stanoveno, že je třeba tvrzené skutečnosti a důvody řádně a úplně doložit. Poučení v tomto směru bylo tedy odvolatelce řádně poskytnuto. Poučovací povinnost ohledně nesplnění výzvy, resp. důsledků neúplného a nepravdivého prohlášení spojeného s nedoložením odpovídajících listin zákon nestanoví -viz § 138 o.s.ř. (není ani součástí zaslaného formuláře – vzor 059 o.s.ř. vydávaného samotným ministerstvem). Na rozdíl od této situace zákonodárce stanovil zákonnou poučovací povinnost např. o odmítnutí podání výslovně v ustanovení § 43 o.s.ř. (tj. ohledně podání neobsahujícího všechny zákonné náležitosti či podání n