9 Cmo 6/2022-89 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Pardubicích dne 2. 12. 2020 se navrhovatelka vůči , adresa, (dále jen „společenství“), opraveným podáním ze dne 20. 3. 2021, domáhá, aby soud rozhodl, že usnesení shromáždění společenství mimo zasedání (hlasovací lístky rozeslány 13. 10. 2020), kterým byla schválena „realizace výstavby balkonů“, je neplatné.2. Navrhovatelka uvedla, že vlastní bytovou jednotku v domě, který spravuje společenství. Napadené usnesení považuje za nesrozumitelné. Podle ní vlastníky jednotek, z nichž někteří jsou v důchodu nebo nezaměstnaní, nemůže nikdo nutit, aby se na financování výstavby balkonů v ceně cca 250 000 Kč podíleli. Výstavba balkonů se může táhnout měsíce, po které bude snížena kvalita bydlení. Napadené usnesení je také v rozporu se stanovami, neboť balkon není společnou částí domu, ale patří k soukromému bytu. Vedle toho nebyla dodržena lhůta jednoho měsíce, ve které může svolavatel shromáždění podle stanov společenství navrhnout, aby bylo o záležitostech projednaných na shromáždění rozhodnuto mimo zasedání.3. Usnesením ze dne 19. 7. 2021, č. j. Ncp 41/2021-57, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové.4. Usnesením ze dne 23. 9. 2021, č. j. 54 Cm 140/2021-62, vyzval soud prvního stupně navrhovatelku k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Usnesení jí bylo doručeno 30. 9. 2021.5. Podáním ze dne 11. 10. 2021 požádala navrhovatelka o osvobození od soudních poplatků z důvodu nemajetnosti a nezaměstnanosti.6. Na výzvu soudu prvního stupně vyplnila žalobkyně formulář prohlášení o svých majetkových poměrech, ve kterém uvedla, že je rozvedená, žije sama, nikdo na ní není finančně závislý ani na nikom finančně nezávisí. Nemá žádné příjmy ze zaměstnání, podnikání ani jiné výdělečné činnosti, ani nepobírá žádné dávky sociálního zabezpečení. Vlastní byt 3+1 (tj. byt v domě spravovaném společenstvím), dále , Anonymizováno, podíl na domu a pozemku v , Anonymizováno, , motorové vozidlo RZ , SPZ, roku výroby 1997 a peněžní prostředky na účtu ve výši 75 000 Kč. Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nepracuje, žije z úspor.7. Soud prvního stupně napadeným usnesením navrhovatelce osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Uvedl, že návrh nepovažuje za svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Konstatoval, že navrhovatelka sice uvádí, že je nemajetná, avšak v prohlášení oceňuje svůj majetek hodnotou cca 4 miliony Kč. Uvádí-li nulové příjmy, není zřejmé, jak získává prostředky k úhradě svých životních potřeb. Údaje uvedené v prohlášení navrhovatelky o jejích majetkových poměrech proto soud prvního stupně považoval za nevěrohodné.8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, ve kterém uvedla, že soud prvního stupně si protiřečí, jestliže na jednu stranu konstatuje úspory navrhovatelky ve výši 75 000 Kč a na druhou stranu uvádí, že není jasné, z čeho platí své životní náklady. Navrhovatelka opravdu nemá stálý pravidelný příjem a žije z uvedených úspor. Navíc bude potřebovat každou korunu na úhradu nákladů soudního sporu a financování sporných balkonů.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Odvolací soud předesílá, že řízení o neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Z toho plyne také označení účastníků řízení v záhlaví.11. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.12. Odvolací soud považuje předně za správný závěr soudu prvního stupně, že podaný návrh nepředstavuje svévolné ani zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.13. Podle ustálené judikatury soudů „účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod R 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).14. Odvolací soud nemá, na rozdíl od soudu prvního stupně, za to, že by ze skutečností tvrzených navrhovatelkou vyplývalo, že zatajuje své příjmy. Soud prvního stupně zřejmě nepřihlédl k navrhovatelčinu tvrzení, že žije z úspor. Navrhovatelka však ve formuláři neuvedla své výdaje a závazky, přestože přinejmenším nějaké pravidelné výdaje mít musí, a údaje o výdajích jsou nezbytné pro posouzení její majetkové situace.15. Navrhovatelka dále podle obsahu jejího prohlášení o majetkových poměrech není nemajetná. Kromě bytové jednotky, které se projednávaná věc týká, vlastní podíl na další nemovitosti (podle fotografie dostupné na www.mapy.cz se jedná o dvoupodlažní rodinný dům) a hotovost ve výši 75 000 Kč. Již posledně uvedené úspory jí umožňují uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, přičemž s ohledem na předmět řízení nelze očekávat, že by s sebou neslo vyšší náklady na dokazování.16. Navrhovatelka dále uvádí, že nepracuje z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Své zdravotní omezení přitom nijak nespecifikuje. Pokud jí její zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje pracovat, potom navrhovatelka neuvádí, proč nežádá o dávky s tím spojené (zejm. invalidní důchod), případně proč jí nebyly přiznány. Pokud navrhovatelka vlastní dvě nemovité věci, neuvádí dále důvod, proč jí z druhé z nemovitostí, ve které nebydlí, nevznikají příjmy (např. z nájemného, nebo úhrady spoluvlastníka za užívání nemovitosti ve větším rozsahu, než je jeho spoluvlastnický podíl). Dále ze spisu vyplývá, že navrhovatelka má zletilou dceru, která ji v řízení zastupuje jako obecná zmocněnkyně. Jestliže navrhovatelka nemůže sama pracovat, mají její děti povinnost zajistit jí slušnou výživu (§ 915 odst. 2 občanského zákoníku).17. Odvolací soud uzavírá, že navrhovatelka neprokázala věrohodným způsobem úplně své majetkové poměry, přičemž z kusých údajů, které uvedla, se jeví, že jednak není zcela nemajetná, jednak plně nevyužívá možnosti opatřit si příjmy.18. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).19. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.