9 Cmo 92/2022-28 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 9. 2021 se navrhovatel domáhal odvolání likvidátora účastníka 1), kterým je účastník 2), s odůvodněním, že účastník 1) nepodal za zdaňovací období 2018, 2019 a 2020 daňová přiznání, přestože k tomu byl vyzýván.2. Usnesením ze dne 1. 2. 2022, č. j. 72 Cm 186/2021-5, odvolal soud prvního stupně účastníka 2) z funkce likvidátora účastníka 1) (výrok I.), jmenoval novým likvidátorem účastníka 3) (výrok II.), uložil účastníkům 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok IV.).3. Proti všem výrokům uvedeného usnesení se odvolal účastník 2) s odůvodněním, že pro výmaz účastníka 1) z obchodního rejstříku potřeboval potvrzení od navrhovatele o neexistenci daňových nedoplatků. Navrhovatel však nebyl schopen takové potvrzení vystavit. Účastník 2) se proto (a s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav) o věc dál nestaral. Návrh mu nebyl doručen a nemohl se k němu vyjádřit. Kromě uvedeného potvrzení je schopen pro výmaz účastníka 1) z obchodního rejstříku vše potřebné obstarat, se svým odvoláním tedy nesouhlasí. Nevidí žádný důvod, proč by měl platit soudní poplatek a náklady řízení. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.4. Usnesením ze dne 14. 3. 2022, č. j. 72 Cm 186/2021-10, vyzval soud prvního stupně účastníka 2) k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Usnesení jí bylo doručeno 24. 3. 2022.5. Podáním ze dne 6. 4. 2022 požádal účastník 2) o osvobození od soudních poplatků z důvodu nemajetnosti s tím, že je starobní důchodce, je odkázán jen na důchod, vlastní jen starší byt. Nemá žádné úspory, po úhradě nutných výdajů mu mnoho nezbývá.6. Na výzvu soudu prvního stupně vyplnil účastník 2) formulář prohlášení o svých majetkových poměrech, ve kterém uvedl, že je rozvedený, žije sám, nikdo na něm není finančně závislý ani na nikom finančně nezávisí. Nemá žádné příjmy ze zaměstnání, podnikání ani jiné výdělečné činnosti, pobírá starobní důchod ve výši 21 425 Kč. Vlastní byt 2+kk o podlahové ploše 44 m2 v , Anonymizováno, , na bankovním účtu má k 1. 5. 2022 zůstatek ve výši 3 572 Kč. Jiné příjmy nemá. Na nájemném platí 3 619 Kč, na léky vydá 1 200 až 3 500 Kč měsíčně, na energie a komunikační služby cca 2 600 Kč měsíčně, na jídlo, ošacení a kulturu cca 8 000 Kč měsíčně.7. Soud prvního stupně napadeným usnesením účastníku 2) osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Konstatoval, že účastník 2) nedoložil ani výši svého příjmu, ani výdajů. Soud ověřil, že vlastní uvedený byt a že nevlastní motorové vozidlo. I podle svých tvrzení však účastník 2) měsíčně vydá 15 479 až 17 779 Kč, tj. mu každý měsíc zbude 3 646 Kč až 5 946 Kč, což odpovídá i zůstatku na jeho bankovním účtu. Podle soudu prvního stupně je tak účastník 2) schopen zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.8. Proti tomuto usnesení podal účastník 2) odvolání. Nesouhlasil s hodnocením soudu prvního stupně. To, co uvedl do žádosti, odpovídá skutečnosti; takové výdaje jsou u každého člověka zcela běžné a neví, co by měl dokládat. Částku, která mu měsíčně zbude, utratí na výdaje související s normálním lidským žitím, nemůže nic uspořit, a každý mimořádný výdaj je pro něj likvidační. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a přiznal mu osvobození od soudního poplatku.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.11. Podle ustálené judikatury soudů „účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod R 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).12. Odvolací soud se ztotožňuje s podrobným odůvodněním napadeného usnesení a pro stručnost na ně odkazuje. Toto odůvodnění odpovídá standardní soudní praxi a judikatuře Nejvyššího soudu shora citované.13. K námitkám účastníka 2) potom odvolací soud uvádí, že jím tvrzené příjmy ani výdaje se nevymykají příjmům ani výdajům běžného důchodce, což ovšem neznamená, že by tím byl zproštěn povinnosti tyto příjmy a výdaje doložit. Jestliže tak neučinil ani v odvolacím řízení, jde to jen k jeho tíži.14. Osvobození od soudního poplatku soudy přiznávají tehdy, jestliže účastník není schopen s ohledem na své majetkové i jiné (např. zdravotní) poměry platit náklady spojené se soudním řízením, tedy v případě, kdy by v případě úhrady vyměřeného soudního poplatku nebyl schopen zaplatit nezbytné výdaje na své živobytí (bydlení, strava, léky apod.). V případě účastníka 2) potom z jeho tvrzení plyne, že jeho příjmy nejsou nijak vysoké, nicméně je schopen z nich uhradit uvedené nezbytné výdaje a ještě mu měsíčně zbude částka, z níž je schopen zaplatit vyměřený soudní poplatek (a případně další náklady, které s ohledem na předmět sporu a tvrzení účastníků nelze očekávat nijak vysoké). Skutečnost, že se účastník 2) bude nucen po několik měsíců v ostatních (nikoli nezbytných) výdajích uskromnit, není důvodem osvobození od soudního poplatku. Je totiž právě smyslem soudních poplatků, aby účastníky vedly ke zvážení, zda u soudu svůj návrh nebo opravný prostředek podají, nebo zda ušetřené peníze využijí jiným způsobem.15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).16. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.