14 Cmo 52/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze – k návrhu společnosti , Jméno advokáta, . (dále též jen „společnost“, či „navrhovatelka“) - v záhlaví uvedeným usnesením v jím vedeném obchodním rejstříku v oddílu B, vložce číslo 6993, vymazal člena statutárního orgánu (představenstva) společnosti , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, , zapsal den zániku jeho členství 11. 10. 2021, zapsal člena představenstva , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, , se dnem vzniku členství 11. 10. 2021, člena představenstva , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, , se dnem vzniku členství 11. 10. 2021 a člena představenstva , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, , se dnem vzniku členství 11. 10. 2021; vše se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka prostřednictvím své datové schránky odvolání.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je navrhovatelka v poměrech projednávané věci osobou oprávněnou k podání odvolání.4. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.5. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. v platném znění odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.6. Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný.7. Oprávnění k podání odvolání má účastník řízení. Toto oprávnění ovšem svědčí pouze tomu účastníkovi, kterému byla rozhodnutím způsobena určitá újma, tedy subjektivně legitimován k podání odvolání je pouze účastník (ten z nich), jemuž nebylo výrokem rozhodnutím soudu prvního stupně vyhověno, nebo mu byla výrokem soudního rozhodnutí způsobena (nějaká) újma na jeho právech (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003, či ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015, jež jsou veřejnosti shodně jako další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu přístupná na webových stránkách www.nsoud.cz); musí tedy objektivně nastat situace, kdy odvolateli není plně vyhověno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001). Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti odvolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2001 sp. zn. 33 Odo 258/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3312/2010).8. V tomto případě podala navrhovatelka návrh, jemuž bylo rejstříkovým soudem plně vyhověno. Z tohoto důvodu není navrhovatelka osobou oprávněnou k podání odvolání proti předmětnému usnesení.9. Odvolání navrhovatelky proti napadenému rozhodnutí tedy není subjektivně přípustné, proto jej odvolací soud dle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.10. S ohledem na uvedené bylo bezpředmětným zabývat se otázkou, zda odvolání (jež společnost podala prostřednictvím své datové schránky, k této problematice srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 43/2020, uveřejněné pod číslem 39/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), popř. zpětvzetí odvolání, či vzdání se práva odvolání podala za společnost osoba k tomu oprávněná, na výsledek odvolacího řízení by totiž vyřešení těchto otázek nemělo vliv a z obsahu rejstříkového spisu nelze (bez dalšího) tuto skutečnost postavit na jisto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1917/2020 a judikaturu v něm citovanou). Posouzení otázky platnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 11. 10. 2021 (přičemž – odvolatelkou namítaný - nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti je zásadně důvodem neplatnosti přijatých usnesení) rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší (srov. za mnohá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016).11. Navrhovatelka je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.