14 Cmo 98/2023-120 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání společnosti , Anonymizováno, (dále též jen „společnost“) proti usnesení tamního soudu ze dne 14. 10. 2021, č. j. 73 Cm 26/2019 – 44 [výrok I.], dále odmítl odvolání společnosti proti usnesení tamního soudu ze dne 31. 1. 2021 (zde se jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť správné datum tohoto usnesení je 31. 1. 2022, jak je ostatně již správně uvedeno v odůvodnění usnesení, pozn. odvolacího soudu), č. j. 73 Cm 26/2019 – 71 [výrok II.], a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení [výrok III.].2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 73 Cm 26/2019–44, rozhodl ve věci samé tak, že návrh navrhovatele zamítl. Proti tomuto usnesení podala společnost dne 29. 11. 2021 (prostřednictvím datové schránky svého jednatele) odvolání. Soud prvního stupně odkázal na § 204 odst. 1 větu prvou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že odvolací patnáctidenní lhůta uplynula dne 13. 11. 2021, odvolání je tudíž opožděné, a proto je dle § 208 odst. 1 o. s. ř. ve výroku I. odmítl.3. Dne 7. 3. 2022 podala společnost prostřednictvím datové schránky svého jednatele další odvolání, a to proti usnesení soudu ze dne 31. 1. 2022, č.j. 73 Cm 26/2019–71, jímž bylo rovněž odmítnuto odvolání společnosti pro opožděnost. Protože odvoláním napadené usnesení bylo do datové schránky společnosti doručeno dne 17. 2. 2022, patnáctidenní odvolací lhůta uplynula dne 5. 3. 2022. Odvolání podané dne 7. 3. 2022 je tudíž podáno opožděně, a proto je soud prvního stupně ve výroku II. rovněž odmítl.4. Nákladový III. výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 151 odst. 1 část věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že žádnému z účastníků žádné náklady řízení nevznikly, proto jejich náhradu nepřiznal žádnému z nich.5. V reakci na uvedené usnesení zaslala společnost soudu prvního stupně podání, které je dle svého obsahu odvoláním.6. V podání odvolatelka opakuje svou argumentaci již dříve pravidelně uváděnou, že v důsledku „gangsterského přepadení a loopeže“ nemá jednatel společnosti , tituly před jménem, přístup do datové schránky společnosti, proto všechny soudem doručované zásilky jsou pro něj nedostupné a považuje je tím i za nedoručené. Z tohoto důvodu podává z procesní opatrnosti „opravné prostředky“ a domáhá se jejich zrušení stejně jako „vyloučení“ a současně namítá „vyloučení a promlčení“.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání (podané odvolatelkou včas) není důvodné.8. Podle § 204 odst. 1 věty prvé o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Dle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.9. Z obsahu předloženého spisu se podává, že soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 73 Cm 26/2019–44, zamítl návrh ve věci samé, usnesení bylo společnosti doručeno do její datové schránky (fikcí) 28. 10. 2021.10. Odvolání, o němž soud prvního stupně rozhodoval, je odvolání doručené soudu dne 29. 11. 2021 prostřednictvím datové schránky jednatele , Anonymizováno, , jakožto stejnopis odvolání, které bylo soudu doručeno elektronicky prostřednictvím emailové adresy , e-mail, bez elektronického podpisu dne 22. 11. 2021.11. Posledním dnem odvolací patnáctidenní lhůty byl (pátek) 12. 11. 2021, protože odvolání podané společností dne 22. 11. 2021, (navíc opožděně) doplněné o stejnopis 29. 11. 2021, je odvolání podané opožděně, a proto soud prvního stupně nepochybil, když odvolání výrokem I. odmítl.12. Dále se ze spisu podává usnesení tamního soudu ze dne 31. 1. 2022, č. j. 73 Cm 26/2019–71, jímž soud odmítl odvolání společnosti podané dne 23. 11. 2021, usnesení bylo společnosti doručeno do její datové schránky (fikcí) dne 17. 2. 2022. Rovněž proti tomuto usnesení byla zaslána řada opravných prostředků (téměř) totožného obsahu, která jsou dle svého obsahu odvoláním. Odvolání, o němž soud prvního stupně ve výroku II. rozhodoval je odvoláním, které bylo soudu prvního stupně doručeno z datové schránky jednatele společnosti dne 7. 3. 2022.13. Protože patnáctidenní odvolací lhůta uplynula dne 4. 3. 2022, odvolání podané dne 7. 3. 2022 je odvoláním opožděným. Soud prvního stupně nepochybil, když i toto odvolání v souladu s § 208 odst. 1 o. s. ř. pro opožděnost ve výroku II. odmítl. Odvolací soud proto výrok II. napadeného usnesení potvrdil s opravou (pro zcela zjevnou chybu v psaní), kdy správným rokem vydání rozhodnutí je 2022.14. Nákladový výrok napadeného usnesení je rovněž správný, neboť v případě odmítnutí odvolání má společnost povinnost nahradit náklady ostatním účastníkům řízení dle § 146 odst. 3 o. s. ř., nicméně navrhovateli žádné náklady řízení nevznikly, jak se podává z předloženého spisu, a proto soud prvního stupně postupoval správně, když žádnému z účastníků žádné náklady nepřiznal.15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.), přičemž pro lepší přehlednost (s ohledem na vysoký počet podání, která společnost pravidelně zasílala) doplnil data podaných odvolání.16. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu. Je tomu tak proto, že byť by měla v odvolacím řízení neúspěšná společnost hradit náklady řízení navrhovateli (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.), navrhovateli žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Proto odvolací soud rozhodl jak ve výroku IV. uvedeno.17. Na okraj odvolací soud uvádí, že je z obsahu spisu zřejmé, že odvolatelka nadbytečně zahajovala odvolací řízení proti rozhodnutí ve věci samé, subjektivní legitimace k podání odvolání proti takovému rozhodnutí ji totiž nesvědčí. Je tomu tak proto, že ve věci samé byla úspěšná (soud prvního stupně návrh navrhovatele zamítl).