2 Cmo 39/2023-669 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 357 975 Kč s příslušenstvím definovaným ve výroku I., vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 299 483,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).2. Z odůvodnění vyplývá, že žalovaný se v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod č. j. 31 Cm 136/2010 domáhal po žalobci zaplacení částky 4 052 542,50 Kč (po odečtení částku 357 975 Kč, kterou si žalovaná sama inkasovala z účtu žalobce) jako odměny za zhodnocení majetku žalobce dosažené obchodováním s cennými papíry při využití poradenské činnosti žalovaného na základě komisionářské smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 13.5.2004 č. 9040513102, dle které se žalobce (komisionář) zavázal žalovanému (komitent, obchodník s cennými papíry) zaplatit odměnu za zhodnocení majetku žalobce ve výši 9 %.3. Žalobce v původním řízení podal vzájemnou žalobu, která byla soudu doručena dne 23.3.2010, kterou se domáhal zaplacení 357 975 Kč s přísl. jako bezdůvodného obohacení, které měl žalovaný získat tím, že si neoprávněně tuto částku zinkasoval z účtu žalobce jako „poplatek za finanční poradenství ze zhodnocení majetku žalobce, ačkoliv na její inkaso neměl právo“. Podle žalobce zhodnocení jeho majetku nemělo souvislost s činností žalovaného realizovanou na základě uzavřené komisionářské smlouvy, když se jednalo o dividendy, na které měl žalobce nárok dle rozhodnutí valné hromady , právnická osoba, .4. Usnesením z 8.6.2011, č. j. 31 Cm 136/2010-79 byla vzájemná žaloba vyloučena k samostatnému řízení.5. V této věci bylo rozhodováno opakovaně soudy všech stupňů, kdy nejprve rozsudkem soudu prvního stupně z 7.9.2015, č. j. 31 Cm 73/2011-179 byla žaloba zamítnuta a žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, který byl zrušen odvolacím soudem usnesením z 21.9.2016, č. j. 5 Cmo 475/2015-207. Následně bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně 21.9.2017, č. j. 31 Cm 73/2011-279 tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s přísl. a uhradit náhradu nákladů řízení, který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu z 13.5.2020, č. j. 5 Cmo 354/2018-396. Následně byly oba rozsudky zrušeny Nejvyšším soudu sp. zn. 27 Cdo 3723/2020-468 z 23.11.2021. Naposledy pak bylo soudem prvního stupně rozhodnuto napadeným rozsudkem, jehož přezkum je předmětem odvolacího řízení.6. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že mezi účastníky byla dne 13.5.2004 uzavřena komisionářská smlouva č. 9040513102, na základě které se žalovaná zavázala pro žalobce provádět činnost, směřující k dosažení koupě a prodeje cenných papírů a jiných investičních instrumentů a činnost směřující k získávání finančních prostředků formou repo obchodů. Odměna a náklady měly být žalobcem hrazeny podle čl. 6 smlouvy, to je dle ceníku žalovaného, přičemž nárok na odměnu náleží i v případě, že bude realizován pokyn žalobce. Ceník žalovaného z 1.1.2004 stanovil poplatek za zhodnocení majetku ve výši 9 %, kromě toho pak i hodinovou sazbu za finanční poradenství a měsíční poplatek za finanční poradentství. Smluvní vztah se pak řídil všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen VOP), dle kterých (bod 9) se smluvní odměna stanoví podle ceníku a smluvní odměna a náklady jsou splatné odpočtem ze zálohy nebo výnosů. Podle bodu 13 jsou další součástí portfolia peněžní prostředky klienta, představující zálohu na nákup cenných papírů. Záloha na nákup cenných papírů je tvořena z prostředků složených klientem, prostředků získaných prodejem cenných papírů a výnosů z cenných papírů v portfoliu klienta. Bod 15 upravuje ocenění majetku v portfoliu, když tržní hodnota portfolia se vypočte jako součet tržních hodnot cenných papírů a zůstatku zálohy na nákup cenných papírů. Podle bodu 16 zisk portfolia odpovídá nárůstu tržní hodnoty portfolia, tedy kladnému rozdílu tržní hodnoty portfolia k různým datům. Dle bodu 17 obchodníkovi náleží úplata dle smlouvy, která se vypočte z hodnoty zisku portfolia jako jeho procentuální podíl. Svědek Vala (zaměstnanec žalovaného v letech 2004-2006) potvrdil svoji účast při uzavření komisionářské smlouvy s tím, že mezi účastníky nebylo komunikováno nad rámec jejího písemného vyhotovení o ujednání o odměně. Ta se platila na konci roku, žalobce nežádal žádné vysvětlení ohledně sjednané odměny, přičemž na základě intervence majitele firmy byla tato stanovena ve výši 9 %. Svědek Kadlček potvrdil dohodu smluvních stran ohledně odměny ve výši 9 %, přičemž byla poskytnuta sleva z běžné odměny. Se žalobcem komunikoval o tom, že o co se mu zvětší majetek investováním, z toho bude placena odměna, nepamatuje si, že by řešili dividendy. Fungovalo to tak, že pokud se vybíraly peníze, pak se strhla odměna. Svědek , Anonymizováno, potvrdil, že v okamžiku, kdy chtěl žalobce vybrat peníze, tak se strhnul poplatek dle ceníku, byla to provize za zhodnocení peněz. Žalobce potvrdil uzavření smlouvy v písemné podobě s tím, že tato se řídí VOP. Odměny žalovaný strhával v případě, kdy byly vybrány finanční prostředky z účtu. Když přišly dividendy z ČEZ, požádal o jejich vyplacení, dividendy mu vyplatili a pan , Anonymizováno, psal, že mají nárok na odměnu, s tím žalobce nesouhlasil, neb tyto nezískali žádnou svojí činností. Dividendy vyplatili v plné výši, za další rok pak v plné částce. Až později zjistil z výpisu z účtu, že si něco strhli. Ke dni 23. 5. 2006 byl žalobce vlastníkem 270 000 kusů akcií , právnická osoba, . (2 641 000 mínus 2 191 000). Mezi účastníky bylo emailovou komunikací ze srpna 2005 komunikováno o zaslání dividend ve výši 1 300 000 Kč, kdy žalovaný si nárokoval 9% provizi z vybírané částky, jejíž oprávněnost žalobce sporoval. Žalobci byla na jeho účet vedený žalovaným dne 8. 8. 2005 připsána částka 1 300 500 Kč, specifikovaná jako "Dividendy" s poznámkou ", Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ", přičemž 30. 8. 2005 byla částka 1 300 000 Kč poukázána žalobci. Dne 2. 8. 2006 pak byla žalobci připsána částka 2 677 500 Kč, specifikovaná jako "Dividendy" s poznámkou "ČEZ 210 000 KS" a dne 10. 8. 2006 byla částka 2 677 500 Kč poukázána žalobci. Dne 2. 8. 2006 si žalovaný strhl částku 9 371,25 Kč, identifikovanou jako "Debetní poplatek" s poznámkou "Poplatek za připsání dividend". Dne 10. 8. 2006 byla z účtu žalobce, vedeného žalovaným, inkasována částka 357 975 Kč, specifikovaná jako "Provize obch. z výnosu majetku" s poznámkou "9% z výběru dividend (3 977 500 Kč)". Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a , Anonymizováno, , Anonymizováno, z období od 20. 6. 2006 do 14. 5. 2008 bylo zjištěno, konkrétně z e-mailu ze dne 29. 6. 2006 uvedl p., Anonymizováno, , Anonymizováno, , že v kompletní tabulce, která je žalobci posílána: "Navíc už je tam zaúčtována provize 9% z výnosu k 10. 8. 06 - výběr dividend za rok 2005 a 2006". Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 21. 8. 2017 bylo zjištěno, že přímo žalobci byly za rok 2005 vyplaceny dividendy za 60 000 kusů akcií ve výši 765 000 Kč, společnosti žalovaného byly za rok 2004 vyplaceny dividendy za 41.520 kusů akcií ve výši 317 628 Kč a za rok 2005 za 6 520 kusů akcií ve výši 83 130 Kč, obchodníkovi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., se kterým podle tvrzení žalobce, které žalovaný nesporoval, žalovaný spolupracoval, byly za rok 2004 vyplaceny dividendy za 470 170 kusů akcií ve výši 3 596 801 Kč a za rok 2005 za 417 158 kusů akcií ve výši 5 318 765 Kč a obchodníkovi , právnická osoba, ., který rovněž spolupracoval se žalovaným za rok 2004 dividendy za 941 098 kusů akcií ve výši 7 199 400 Kč a za rok 2005 za 887 546 kusů akcií ve výši 11 316 212 Kč. Z výpovědi ze smlouvy č. 9040513102 ze dne 15. 2. 2010 bylo zjištěno, že jí žalobce, mimo jiné, vyzval žalovaného k okamžitému vrácení částky 357 975 Kč. Dne 8.6.2020 byla doručena žalobci listina od žalovaného, v níž tento uvedl, že proti pohledávce uplatněné v tomto řízení započítává pohledávku na zaplacení úroku z prodlení z jistiny 4 052 542,50 Kč za období od 26.2.2008 do 17.12.2013 (den, kdy byla dlužná jistina žalobcem zaplacena). Rozsudkem ze dne 15.1.2013, č. j. 31Cm 136/2010–284, soud prvního stupně žalované (v postavení žalobce) přiznal proti žalobci (v postavení žalovaného) částku 4 052 542,50 Kč, když tato byla žalována bez úroků z prodlení.7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti, nebo skutečnosti jimi prokazované byly již spolehlivě zjištěny z popsaných důkazů, kterým neodporovaly. Pokud žalovaný navrhoval provedení dalšího výslechu svědka Kadlčka a další důkazy, soud je pro nadbytečnost neprovedl.8. Soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena komisionářská smlouvy z 13.5.2004, která řešila otázku investování a obchodování s cennými papíry a výši odměny, která se v podrobnostech řídila VOP. Na jejím základě se žalobce zavázal platit žalov