2 Cmo 56/2023-410 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o dovolání žalované 1. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2022, č. j. 2 Cmo 54/2022-320. Uvedl, že dovoláním napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 2. 2022, č. j. 13 Cm 123/2020-269, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalované 1. proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 17. 8. 2021, č. j. 13 Cm 123/2020-189, a to pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem prvního stupně.Usnesení Vrchního soudu v Praze napadla žalovaná 1. včasným dovoláním. Tím jí vznikla podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatková povinnost, která byla podle § 7 odst. 1 téhož zákona v tomtéž okamžiku splatná. Jelikož žalovaná 1. soudní poplatek při splatnosti nezaplatila, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 6. 2022, č. j. 13 Cm 123/2020-332, aby tak učinila v dodatečné lhůtě patnácti dnů podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona. Tato soudem stanovená lhůta marně proběhla, aniž byl soudní poplatek uhrazen. Soud prvního stupně proto řízení o dovolání zastavil.