2 Cmo 67/2023-80 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2013, č. j. 55 Cm 169/2013-29. Uvedl, že směnečný platební rozkaz byl doručován v souladu s tehdy platným zněním občanského soudního řádu na adresu, kde je žalovaná hlášena k trvalému pobytu, to znamená , adresa, . Doručen tak byl směnečný platební rozkaz v pondělí dne 14. 10. 2013 a právní moci nabyl dnem 30. 10. 2013. Dne 8. 11. 2022 byly soudu prvního stupně doručeny námitky žalované, která uváděla, že předmětný směnečný platební rozkaz nebyl nikdy řádně doručen. Důvodem je, že sporná směnka zajišťovala podnikatelský závazek žalované vůči žalobci, a proto měl být doručován na adresu, která vyplývá z živnostenského rejstříku, to znamená na adresu , adresa, . K tomu soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná je v žalobě označena jako nepodnikatelská osoba, tedy jménem, příjmením, rodným číslem a adresou bydliště, a stejně je označena také jako výstavce sporné směnky. Proto bylo správně doručováno na adresu trvalého pobytu žalované. Námitky žalované jsou potom opožděné a byly soudem podle § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítnuty.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho změnu tak, že její námitky žalované se neodmítají. Uvádí, že soudu prvního stupně bylo z jeho úřední činnosti známé, že uplatněný nárok souvisí s podnikáním žalované. V řízeních vedených pod sp. zn. 24 Cm 168/2013 a 53 Cm 171/2013 byly žalobcem předloženy směnky podle shodné podnájemní smlouvy. V tomto řízení pak předložil žalobce podnájemní smlouvu, ze které jsou tyto okolnosti patrné. Žalobce a jeho právní zástupce postupovali vadně, když nesdělili soudu správnou adresu pro doručování. Důsledkem neunesení odpovědnosti žalobce za správné označení žalované strany je neoprávněné nařízení exekuce. Právní názor soudu prvního stupně umožňuje záměrné manipulace s doručováním, pro které by se žalovaná strana o doručované soudní písemnosti vůbec nemohla dozvědět.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.4. Z obsahu spisu vyplývá, že k podpisu žalované v postavení výstavce sporné směnky je připojeno tiskacími písmeny jméno a příjmení žalované a adresa „, adresa, “. Součástí textu sporné směnky není žádná vedlejší hodnotová doložka, která by ukazovala na funkci směnky k jakémukoliv obecnému právnímu vztahu.5. V žalobě je žalovaná označena jménem, příjmením, rodným číslem a adresou shodnou s adresou ve sporné směnce. Navíc je k jejímu označení připojen údaj, že korespondenční adresou žalované je , adresa, . V textu žaloby jsou popsány okolnosti významné z hlediska směnečného práva, důvod vystavení směnky uveden nebyl.6. Z výpisu z centrální evidence obyvatelstva vyplývá, že ke dni 20. 6. 2013 byla žalovaná hlášena k trvalému pobytu na adrese , adresa, . Ve stejné době byla žalovaná vedena v živnostenském rejstříku s místem podnikání , adresa, .7. Usnesením ze dne 20. 6. 2013, č. j. 55 Cm 169/2013-14 vyzval soud prvního stupně žalobce, aby předložil listinu, ze které vyplývá jím uváděná korespondenční adresa žalované. K této výzvě předložil žalobce Smlouvu o podnájmu nebytových prostor ze dne 31. 8. 2012. V záhlaví smlouvy je uvedena žalovaná jako podnájemce s údajem IČO , IČO, a s bydlištěm , adresa, , místem podnikání , adresa, a k tomu je rukou dopsána korespondenční adresa , Anonymizováno, . V části VIII. této smlouvy je uvedeno ohledně podnájemce, že všechny písemnosti budou doručovány na adresu , Anonymizováno, .8. Soud prvního stupně předmětný směnečný platební rozkaz doručoval nejprve na adresu , Anonymizováno, a zásilka se vrátila jako nedoručitelná. Následně jej soud prvního stupně zastal na adresu , Anonymizováno, . Poštovní doručovatelka při pokusu o doručení dne 4. 10. 2013 na této adrese žalovanou nezastihla, zanechala zde zprávu o uložení zásilky na poště s výzvou, aby byla zásilka do deseti dnů vyzvednuta. Když se tak nestalo, pokusila se poštovní doručovatelka vhodit zásilku se směnečným platebním rozkazem do domovní schránky žalované, ale tu nenalezla. Vrátila proto zásilku zpět soudu prvního stupně. Soud prvního stupně se poté ještě pokusil doručit směnečný platební rozkaz prostřednictvím soudního doručovatele Okresního soudu v , adresa, , ale opět bez výsledku. Dne 3. 12. 2013 vyvěsil soud prvního stupně na úřední desce soudu výzvu, aby si žalovaná směnečný platební rozkaz vyzvedla u soudu prvního stupně.9. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2013 se směnečné platební rozkazy doručovaly do vlastních rukou žalovaného, ale náhradní doručení nebylo vyloučeno.10. Podle § 49 o. s. ř. ve stejném znění platilo, že nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti doručované do vlastních rukou na doručovací adrese, zanechal vhodným způsobem výzvu, aby si adresát zásilku vyzvedl a uložil zásilku na poště. Nebyla-li zásilka do deseti dnů od jejího uložení vyzvednuta, platila uplynutím této lhůty soudní písemnost za doručenou. Doručující orgán pak vhodil zásilku do domovní schránky adresáta. Nebylo-li takové schránky, vrátil doručující orgán zásilku odesílajícímu soudu. Ten pak vyvěsil na úřední desce výzvu k vyzvednutí soudní písemnosti u odesílajícího soudu.11. Co se týká doručovací adresy, stanoví § 46b o. s. ř., že u fyzické osoby je touto adresou adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel jako adresa pro doručování a není-li takové adresy, adresa místa trvalého pobytu. Jde-li o podnikající fyzickou osobu, je doručovací adresou adresa místa podnikání.12. Podnikající fyzické osoby ovšem nevstupují pouze do právních vztahů, které mají podnikatelskou povahu, které souvisejí s jejich podnikáním, ale také do četných právních vztahů, jež s jejich podnikáním nijak nesouvisí, a jež dokonce mohou být i vztahy spotřebitelskými. Proto doručovací adresa určená místem podnikání se uplatní u podnikajících fyzických osob jen v těch případech, kdy se jednotlivé konkrétní řízení týká podnikání fyzické osoby (shodně Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kolektiv. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 264). Zda jednotlivé řízení souvisí s podnikáním žalované fyzické osoby, se ovšem soud prvního stupně musí dozvědět. Může to být patrné již z okolností, které jsou zřejmé ze žaloby, může ovšem tato skutečnost vyjít najevo i během řízení. Sama okolnost, že žalovaná fyzická osoba je zapsána v obchodním rejstříku, živnostenském rejstříku anebo v jiném obdobném veřejném rejstříku, není informací pro soud z tohoto hlediska dostatečnou z důvodů uvedených výše. Nepřichází také v úvahu, že by soud tyto okolnosti na počátku řízení vyšetřoval. Příslušnou výzvu by přece také musel žalované fyzické osobě doručit a opět by soud narazil na nevyřešený problém adresy pro doručování. Tedy rozhodné mohou být pouze okolnosti, které doposud vyšly najevo anebo již jsou soudu jinak známé.13. Ze žaloby a jejích součástí, včetně ze žalobcem předloženého originálu směnky se nijak nepodává jakákoliv souvislost v tomto řízení uplatněného směnečného nároku s podnikáním žalované. Zejména ze směnky samotné se podává pouze adresa bydliště žalované. K podpisu žalované na předmětné směnce není ani připojen údaj identifikačního čísla.14. Údaj o korespondenční adrese, pokud nemá oporu v zápisu do informačního systému evidence obyvatel, uvedený v žalobě byl bezcenný. Pro jednotlivé řízení může si korespondenční adresu účinně stanovit pouze adresát doručovaných soudních písemností (§ 46a odst. 2 o. s. ř.). Tedy zde žalovaná. Žalobce jiným adresátům fakultativní adresu pro doručování stanovit žádným způsobem nemůže.15. Přesto se soud prvního stupně dotazoval žalobce, odkud údaj o adrese pro doručování soudních písemností žalované získal. Ten odkázal na shora popsanou smlouvu o podnájmu nebytových prostor, kterou také předložil. Z této smlouvy je zřejmé, že ji žalovaná uzavřela v rámci svojí podnikatelské činnosti. Tedy v případě, že by se jednalo o nároky z této smlouvy, bylo nutno doručovat soudní písemnosti žalované do místa jejího podnikání. To by platilo i v případě, že by sporná směnka byla vystavena v souvislosti s podnikatelskou činností žalované. Třeba v souvislosti se zmíněnou podnájemní smlouvou. Žaloba ovšem důvod směnky nijak neuvádí. Rovněž samotná směnka neobsahuje žádnou vedlejší doložku, která by ukazovala na jakýkoliv kauzální právní vztah. Konečně ani předložená podnájemní smlouva se o žádné směnce nijak nezmiňuje. Smlouva nedefinuje žádnou funkci jakékoliv směnky ve vztahu k této smlouvě. Nedefinuje žádnou funkci směnky ani ve smyslu směnky platební ani ve smyslu směnky zajišťovací. Tedy spojit předmětnou směnku s uvedenou podnájemní smlouvou by bylo jen spekulací. Nelze zapomínat, že smlouva nebyla předložena proto, aby osvědčovala důvod směnky, nýbrž výslovně jen jako zdroj, ze kterého žalobce čerpal údaj o adrese pro doručování žalov