5 Cmo 9/2023-49 — Vrchní soud v Praze

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 619 029 Kč s 6% úrokem ročně od 27. 10. 2021 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 2 063 Kč (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 31 655 Kč (výrok II.).Žalovaný 2. podal proti rozsudku včasné odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), které vzal zpět při jednání nařízeném odvolacím soudem na den 4. 4. 2023. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. a řízení o odvolání žalovaného 2. zastavil. Podle ustanovení § 222 odst. 1 o. s. ř., vezme-li odvolatel své odvolání zpět, nastává tím právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. Žalovaný 2. zpětvzetím odvolání zavinil, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a je tak povinen hradit náklady tohoto řízení žalobkyni ve výši odpovídající 1 paušální náhradě podle ustanovení § 1 ve spojení s § 3 písm. f/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy ve výši 300 Kč.O vrácení části soudního poplatku za odvolání žalovaného 2. rozhodne soud prvního stupně (§ 10 odst. 3, první věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).