6 Cmo 134/2022-709 — Vrchní soud v Praze

Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným usnesením rozhodl o vrácení složené jistoty Kč 150 000,- žalobci s odůvodněním, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžných opatření.Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný 1) odvolání a navrhl jeho zrušení. S postupem soudu I. stupně nesouhlasí, neboť jeho právo na náhradu nákladů řízení přiznané mu rozsudkem soudu I. stupně ze dne 27. 2. 2020 nebylo dosud uspokojeno a žalovaný 1) tak byl nucen podat návrh na výkon rozhodnutí, k čemuž by mohla alespoň částečně posloužit i předmětná složená jistota.Vrchní soud v Praze ve věci odvolání žalovaného 1) postupoval podle § 218 odst. 2 občanského soudního řádu a odvolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k podání takového rozhodnutí není oprávněn.Podle § 201 o. s. ř. rozhodnutí soudu I. stupně může napadnout odvoláním účastník, pokud to zákon nevylučuje, jak uvádí následující § 202 zákona. V daném případě odvolání směřuje proti rozhodnutí, jímž soud I. stupně vrátil žalobci složenou jistotu. K podání odvolání proti takovému rozhodnutí však procesní legitimace žalovanému 1) nesvědčí. Obecně subjektivní legitimaci k podání odvolání procesní zákon přiznává účastníku řízení, avšak jen takovému, jemuž byla rozhodnutím soudu I. stupně způsobena v jeho právech určitá újma, jako např. něco zaplatit, něco vykonat nebo něco strpět za situace, kdy žalovaný 1) ani netvrdí, že by mu v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením vznikla škoda. Vrácení složené jistoty žalobci však takovým rozhodnutím není, neboť žalovanému 1) žádné právo či újma způsobena nebyla.Z uvedených důvodů odvolací soud dle § 218 odst. 2 o. s. ř. odvolání žalovaného 1) odmítl; o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s přihlédnutím k tomu, že žalovaný 1) nebyl úspěšný a ostatním účastníkům žádné náklady nevznikly.