6 Cmo 134/2023-69 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 9. 1. 2011, č. j. 40 Cm 1/2011-28, které nabylo právní moci dne 6. 2. 2013, Krajský soud v Plzni zrušil společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „společnost“), nařídil její likvidaci a v souladu s § 71 odst. 7 zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák.“) jmenoval likvidátorem insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, .2. Soud prvního stupně napadeným usnesením schválil zprávu o průběhu a ukončení likvidace společnosti včetně návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku (výrok I.) a likvidátorovi přiznal odměnu ve výši 5 000 Kč (výrok II.). V odůvodnění ohledně výše odměny likvidátora odkázal na § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jen „vyhláška“), podle níž skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; soud může podle okolností případu odměnu likvidátora podle odst. 1 přiměřeně zvýšit až do výše 5 000 Kč. Postup dle této vyhlášky odůvodnil soud první stupně skutečností, že byl likvidátor jmenován v době účinnosti vyhlášky.3. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výroku II. o výši odměny likvidátora, podal odvolání likvidátor. Uvedl, že v návrhu na přiznání odměny si vypočetl odměnu ve výši 23 662,95 Kč, která představovala 15% ze zůstatku likvidace. S ohledem na výši likvidačního zůstatku mu přijde odměna likvidátora přiznána soudem prvního stupně zcela neodpovídající činnosti likvidátora a považuje ji za demotivující. Dále zdůraznil, že odměna likvidátora je odměnou ze závislé činnosti, podléhá odvodu na zdravotní a sociální pojištění a dani z příjmu. Neztotožňuje se tedy s výší odměny a postupem soudu prvního stupně při stanovení odměny, jelikož většina soudů již přiznává odměny likvidátorům vyšší. Likvidátor navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. změnil, tak že odměnu navrhnutou likvidátorem schválí, případně ji stanoví sám dle své úvahy.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 71 odst. 6 obch. zák. odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu nenáleží.6. Podle § 71 odst. 9 obch. zák. ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát.7. Podle § 3043 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zrušení nebo přeměně právnické osoby, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, nerozhodne-li příslušný orgán právnické osoby do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že se uplatní postup podle tohoto zákona. Ustanovení tohoto zákona na ochranu věřitelů se použijí i na případy, kdy bylo rozhodnutí o zrušení nebo přeměně právnické osoby přijato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ještě zapsáno do veřejného rejstříku.8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky základem pro určení odměny náležející likvidátorovi za provedení likvidace je majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora (dále jen "likvidační majetek").9. Podle § 4 vyhlášky skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. (odstavec 1). Soud může podle okolností případu odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit až do výše 5 000 Kč. (odstavec 2).10. Ze zpráv likvidátora o průběhu likvidace (č. l. 45 a 52) se podává, že společnost v době vstupu do likvidace nevykazovala žádnou podnikatelskou činnost a nesídlí na adrese uvedené v obchodním rejstříku. Nepodařilo se mu zjistit žádné nemovitosti nebo motorová vozidla ve vlastnictví likvidované společnosti. Usnesení o vstupu do likvidace bylo zveřejněno v obchodním věstníku dne 9. 10. 2014 a 23. 10. 2014. Příjmy v průběhu likvidace činily částku 167 821,97 Kč (částka vyplacená společnosti jako věřiteli z konkursu na majetek , právnická osoba, .) a věřitelé přihlásili své pohledávky v celkové výši 1 033 679 Kč.11. Jak vyplývá z § 3043 odst. 2 o. z., bylo-li přede dnem nabytí účinnosti o. z. rozhodnuto o zrušení nebo přeměně právnické osoby, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Z důvodu, že byla likvidace nařízena usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2013, je třeba vyjít z právní úpravy účinné v této době. V projednávané věci proběhla likvidace dle § 70 a násl. obch. zák. a soud prvního stupně správně usoudil, že při stanovení odměny je v tomto případě nutné vycházet z vyhlášky, a to i přesto, že je o odměně likvidátora rozhodováno po 1. lednu 2014 (shodně např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. 14 Cmo 348/2015, uveřejněné pod R 118/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).12. S ohledem na § 2 odst. 1 vyhlášky je základem pro určení odměny náležející likvidátorovi za provedení likvidace majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora. Odvolatel vypočetl v konečné zprávě svou odměnu na částku 23 662 Kč. Jak vyplývá z výpočtu odvolatele, postupoval při výpočtu odměny pravděpodobně dle § 3 odst. 1 vyhlášky. Je nutno však konstatovat, že v daném případě nezbyl žádný likvidační majetek, jelikož pohledávky věřitelů značně převyšují příjmy v likvidaci. Z tohoto důvodu je potřeba pro stanovení odměny likvidátora vycházet z § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky. Soud prvního stupně odvolateli přiznal odměnu v maximální možné výši 5 000 Kč, což považuje odvolací soud za akceptovatelné, přestože se v daném případě jedná o nekomplikovanou likvidaci. Musí se totiž dle názoru odvolacího soudu zohlednit skutečnost, že vyhláška nebyla po celou dobu své účinnosti od 1. ledna 2001 až do 31. prosince 2013 ani jednou novelizována. Odvolací soud připouští, že vyhláškou stanovená odměna není (s přihlédnutím k současné cenové hladině) vysoká, nicméně k překročení rámce stanoveného vyhláškou důvody neshledal, neboť likvidátor netvrdil, že by v rámci likvidace činil jiné než obvyklé úkony; účetnictví společnosti bylo vedeno dodavatelsky a náklady na ně uhrazeny v rámci nákladů likvidace.13. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).14. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud výrokem II. dle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodnily přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z účastníků.