6 Cmo 170/2022-243 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud I. stupně pro nepřiznání všech příjmů a pro neúplný popis majetkové situace žalobkyni zamítl návrh na osvobození od soudních poplatků v souvislosti s jejím dovoláním proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 94/2021-133 ze dne 10. 8. 2022.2. Skutečnost, že žalobkyně k výzvě soudu I. stupně nepřiznala všechny své příjmy soud I. stupně dovodil z toho, že předložené prohlášení žalobkyně o majetkových a výdělkových poměrech, dokládané listinami, není věrohodné. Důvodem má být skutečnost, že podle tohoto prohlášení má žalobkyně příjem z invalidního důchodu ve výši 6 960 Kč společně s příspěvkem na živobytí ve výši 1 260 Kč, tvrdí, že nemá žádné jiné příjmy, nemá žádný osobní majetek ani úspory a navíc má být na žalobkyni finančně závislá nezletilá dcera bez vlastního příjmu, narozená dne , Anonymizováno, , jež s žalobkyní žije ve společné domácnosti. Na druhé straně podle prohlášení žalobkyně o majetkových a výdělkových poměrech měsíční výdaje žalobkyně mají činit 11 508 Kč na splátku dluhu vůči , adresa, , dále 500 Kč na splátku dluhu vůči , jméno FO, a dále místní poplatky 1 500 Kč a nájemné 6 624 Kč.3. Po zhodnocení příjmů a výdajů žalobkyně soud I. stupně uzavřel, že prohlášení žalobkyně nelze považovat za věrohodné, když měsíční výdaje žalobkyně nevysvětleným způsobem zásadně převyšují její příjmy. Podle soudu I. stupně prohlášení, nijak nevysvětluje ani to, čím jsou hrazeny běžné životní potřeby žalobkyně i její nezletilé dcery. Z těchto důvodů soud I. stupně nemohl jednoznačně uzavřít, že žalobkyně jako žadatelka o osvobození, věrohodným způsobem prokázala, že její majetkové a výdělkové poměry umožňují úplné osvobození od soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč, když nezbytnost ověření majetkových poměrů účastníka při rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků byla opakovaně zdůrazněna i v rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož je povinností žadatele o osvobození od soudních poplatků, poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech.4. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolala žalobkyně (odvolatelka) a domáhala se změny napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudních poplatků, případně, aby usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.5. Odvolatelka vyjádřila názor, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním.6. Podle žalobkyně z částky po zaplacení nákladů za bydlení jí zbyde na živobytí pouze 1 946 Kč, což nestačí na uhrazení soudního poplatku, přičemž ji advokát poskytuje služby v rámci dobrovolného poskytování služeb nemajetnému.7. Podle odvolatelky ji soud I. stupně měl vyzvat dle § 43 o. s. ř. k opravě a doplnění podání. Případně měl žalobkyni poučit v tomto smyslu a pokud tak neučinil, je napadené usnesení zatíženo jinou vadou, která měla za výsledek chybné rozhodnutí.8. Podle odvolatelky je nutno u fyzických osob vzít v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. a přihlížet nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Rovněž je podle odvolatelky nutno přihlížet k tomu, zda se žadatel o osvobození spekulativně nezbavil majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnul. Podle odvolatelky soud I. stupně k uvedeným skutečnostem nepřihlédl a pouze bez uvedení konkrétního důvodu shledal žalobkyni za nedůvěryhodnou, aniž by si dovodil, že na potřeby dcery žalobkyně přispívá její otec (bývalý manžel žalobkyně) v rámci své vyživovací povinnosti, kteréžto prostředky neslouží matce.9. Odvolatelka poukázala dále na skutečnost, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). Pokud podle odvolatelky soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně je „nedůvěryhodná“ na základě jí předloženého prohlášení, měl ji vyzvat k doplnění, provést dokazování z veřejně dostupných rejstříků, vyzvat žalobkyni např. k doložení výpisů z bankovních účtů atd., čímž by žalobkyně jednoduše prokázala, že její majetkové a výdělkové poměry skutečně nepostačují k zaplacení soudního poplatku.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.11. Právním východiskem pro rozhodnutí v dané věci je § 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle tohoto ustanovení může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.12. Podle názoru odvolacího soudu směřuje uvedené ustanovení § 138 o. s. ř., zpřísněné novelou č. 218/2011 Sb., jež nabyla účinnosti od 1. 9. 2011, k umožnění přístupu k soudu osobám (fyzickým nebo právnickým), jimž by jinak z důvodu neschopnosti zaplatit soudní poplatek byl odepřen přístup k soudu a tím i odepřena ochrana jejich práv.13. Z obsahu spisu je zřejmé, že v předmětném řízení o zrušení rozhodčího nálezu soud I. stupně žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 4 000 Kč a tuto částku žalobkyně podle svého tvrzení není schopna uhradit a z toho důvodu žádá o osvobození od soudních poplatků.14. V rámci přiznání příjmů a výdajů před soudem I. stupně tvrdila, že jediným jejím příjmem je invalidní důchod ve výši 6 960 Kč a příspěvek na živobytí 1 260 Kč, nemá žádný osobní majetek, nemá úspory a je na ní finančně závislá nezletilá šestnáctiletá dcera žijící s žalobkyní ve společné domácnosti, nemající žádný vlastní příjem.15. Z prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech žalobkyně je zřejmé i to, že žalobkyně měsíčně vynakládá 11 508 Kč na splátku dluhu vůči , právnická osoba, , dále 500 Kč na splátku dluhu vůči , jméno FO, , dále na místní poplatky 1 500 Kč a konečně na nájemné 6 624 Kč. Výdaje na výživu své šestnáctileté dcery neuváděla, avšak v rámci odvolání žalobkyně doplnila, že na tuto přispívá rozvedený otec blíže nespecifikovanou částkou.16. Na základě shora uvedených skutečností vycházejících z přiznání samotné žadatelky o osvobození od soudních poplatků odvolací soud konstatuje, že nemá důvodu nevěřit odvolatelce v otázce jí dokládaných výší příjmů a výdajů, avšak obdobně jako soud I. stupně ani odvolací soud nemohl přehlédnout hluboký rozdíl mezi těmito položkami a nevysvětlením tohoto rozdílu ze strany odvolatelky, což u soudu I. stupně oprávněně vzbudilo nedůvěru v úplnost údajů o majetkových a příjmových poměrech žalobkyně, z kteréhož důvodu se soud I. stupně rozhodl žalobkyni nevyhovět v její žádosti o osvobození od soudních poplatků.17. Z uvedeného nevysvětleného rozdílu mezi příjmy a výdaji žalobkyně je i podle odvolacího soudu zřejmé, že žalobkyně nemá, z důvodů známých pouze jí, potřebu sdělovat zdroj příjmů, jimiž hradí rozdíl mezi výdaji a přiznanými příjmy.18. Podle právního názoru odvolacího soudu úplné přiznání výše a zdroje příjmů a rozsahu majetku žadatele o osvobození od soudních poplatků je sice věcí tohoto žadatele, avšak nemíní-li uvedené soudu v plném rozsahu uvést, nemůže v tomto směru ničeho dosáhnout ani dokazování např. navrhované v tomto směru v odvolacím řízení žalobkyní.19. Na druhé straně žadatel o osvobození od soudních poplatků, jenž zjevně soudu nevyjeví rozsah svých skutečných příjmů a výdajů a znemožní tak soudu aplikovat § 138 o. s. ř., nemůže počítat s pozitivním rozhodnutím soudu o vyhovění žádosti žadatele o osvobození od soudních poplatků, když soud v důsledku uvedeného postupu a nevyjevení příjmů a výdajů (části příjmů a výdajů) ze strany žadatele o osvobození od soudních poplatků se nedozví o skutečném rozsah příjmů a výdajů žadatele o osvobození. V obdobné situaci nemožnosti vyhovění návrhu na o osvobození od soudních poplatků se nachází soud i v případě nepravdivých údajů poskytnutých navrhovatelem osvobození od soudních poplatků.20. Ze všech shora uvedených důvodů, když i podle odvolacího soudu nelze odvolatelce za stávající situace přiznat osvobození od soudních poplatků, odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 55 Cm 181/2019-234 ze dne 3. listopadu 2022 jako věcně správné potvrdil.21. Před odvolacím s