6 Cmo 39/2023-153 — Vrchní soud v Praze

Soud I. stupně výše uvedeným rozsudkem ve výroku I. a II. zastavil řízení v části týkající se návrhu žalobce proti žalované na vydání specifikovaných listin, zápisů z valných hromad konaných 20. 5. 2021 a 1. 7. 2021, včetně příloh, v bodě III. zamítl žalobu v části týkající se zaslání listiny přítomných na valné hromadě konané 20. 5. 2021 osahující též skutečnosti a důvody odmítnutí zápisu osob do listiny přítomných, a konečně ve výroku IV. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.V uvedeném rozsahu soud I. stupně řízení zastavil na základě částečného zpětvzetí žaloby, výrok I. a II., a to v části týkající požadavku žalobce na zaslání zápisu z valných hromad, včetně příloh, konaných 20. 5. 2021 a 1. 7. 2021, zamítnutí žaloby ve výroku III. odůvodnil tím, že žádná valná hromada se 20. 5. 2021 nekonala, neboť nebyla usnášeníschopná, a proto se dne 1. 7. 2021 konala náhradní valná hromada. Pokud se tedy valná hromada nekonala, uvádí se dále v odůvodnění rozhodnutí, tak o jejím průběhu nemohl být pořízen zápis, ani žádné přílohy. Rozhodnutí o nákladech řízení, výrok IV., soud I. stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že poměr úspěchu a neúspěchu mezi účastníky byl téměř stejný; žalovaná po podání žaloby vydala žalobci listinu přítomných na valné hromadě konané dne 1.7.2021 a seznam akcionářů ke dni 15. 9. 2021 a v této části tedy byl úspěšný, neúspěšný pak byl v rozsahu výroku III. a procesně též ve výroku I. rozsudku.Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná odvolání v části týkající se nákladů řízení, výrok IV., a navrhla jeho změnu tak, že jí bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soudu I. stupně odvolatelka vytýká, že nesprávně posoudil otázku nákladů řízení, vzhledem ke všem uváděným skutečnostem, chování žalobce, žalované a průběhu řízení. Podle odvolatelky byla žaloba pod bodem I. podána nedůvodně, jakož i pod bodem II., neboť obsáhlý zápis z náhradní valné hromady 1. 7. 2021 byl uveřejněn na internetových stránkách, o čemž byl žalobce informován. Navíc žaloba pod bodem III. byla podána bez splnění hmotněprávní podmínky předchozí výzvy a jako taková byla předčasná; podle odvolatelky tak žalobce zavinil zahájení řízení v této části žaloby.Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení. V obsáhlém odůvodnění se znovu zabýval jednotlivými body žaloby a potažmo i rozsudkem a jeho odůvodněním s tím, že v řízení byl převážně úspěšný a spíše tedy mělo být rozhodnuto o nákladech řízení v jeho prospěch.Rozhodnutí o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil zhruba stejným poměrem úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení, jak zjistil z provedeného dokazování ve věci samé, přitom vycházel z žaloby, chování a jednání žalobce a žalované před a po podání žaloby, potažmo k opakovanému částečnému zpětvzetí žaloby žalobcem. Zásadním zjištěním pak bylo, že valná hromada žalované svolaná na 20. 5. 2021 se fakticky neuskutečnila, protože nebyla usnášeníschopná, potud tedy logický důvod neexistence zápisu, z čehož plyne závěr, že v této části byla žaloba nedůvodná. Listiny ohledně přítomných na valné hromadě 1. 7. 2021 a seznam akcionářů ke dni podání žaloby 15. 9. 2021 žalovaná vydala po podání žaloby, tedy z procesního hlediska byla důvodně podaná žaloba v této části vzata zpět pro chování žalované a pro rozhodování o nákladech řízení tak byl úspěšný žalobce.Jestliže tedy z uvedených důvodů soud I. stupně o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu z důvodu téměř stejného poměru úspěchu či neúspěchu účastníků v řízení, nelze takovému rozhodnutí vytknout pochybení. Ostatně v případě předmětu řízení, jenž není možno vyjádřit hodnotově v penězích, prakticky není možno zcela přesně vyjádřit poměr úspěchu či neúspěchu účastníků pro účely rozhodování o nákladech řízení. Odvolací soud k tomu navíc zdůrazňuje, že zajisté je tak na posouzení a v moci soudu, aby přitom zohlednil všechny okolnosti vzniku a průběhu řízení, jakož i rozhodnutí ve věci samé, a o nákladech řízení přijal rozhodnutí, byť by se účastníkovi jevilo jinak, jako nesprávné a nespravedlivé.Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení jako věcně správné dle § 219 občanského soudního řádu potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 224 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, tedy shodně jako soud I. stupně, s přihlédnutím ke všem okolnostem vzniku, průběhu a výsledku řízení.