7 Cmo 169/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v usnesení uvedeném v záhlaví výrokem I. zahájil řízení bez návrhu k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, ve výroku II. rozhodl o zápisu výmazu statutárního orgánu jednatele , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , s datem zániku funkce 8. 6. 2023, a výrokem III. uložil společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“) povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení.2. Do výroků II. a III. tohoto usnesení podala Společnost včasné odvolání a do výroku I. podala Společnost námitky.3. Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále je „ZoSP“), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.4. Podle § 9 odst. 1 ZoSP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Podle odst. 4 pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.5. Odvolací soud konstatuje na základě zjištění učiněných ze spisu, že o námitkách do výroku I. soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 31. 8. 2023, č. j. C 381275/RD20/MSPH, Fj 283672/2023/MSPH, tak, že výrok I. usnesení vyšší soudní úřednice ze dne 26. 7. 2023, č. j. C 381275/RD12/MSPH, Fj 283672/2023/MSPH, potvrdil. Společnost současně s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla podle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP, přičemž podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 téhož zákona správně Společnost vyzval usnesením ze dne 2. 8. 2023, č. j C 381275/RD16/MSPH, Fj 283672/2023/MSPH, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a současně ji řádně poučil o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo Společnosti doručeno, jak se podává z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, dne 14. 8. 2023, lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula marně dne 29. 8. 2023. Soudní poplatek za odvolání byl uhrazen až dne 31. 8. 2023 (č. l. RD 22), tedy opožděně.6. Odvolací soud nemá ani v této věci při aplikaci § 9 odst. 1 ZoSP důvod se odchýlit od ustálených judikatorních závěrů, jež výstižně shrnul Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, dostupném na www.nsoud.cz., ve kterém uvádí, že: „Zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (odvolání, dovolání). Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem; z tohoto důvodu nemůže být lhůta k jeho zaplacení podle § 9 odst. 1, 2 zákona lhůtou procesní ve smyslu § 55 o. s. ř. Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 zákona), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví. Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.“7. Odvolací soud proto odvolací řízení zastavil podle § 9 odst. 1 ZoSP.8. Společnost je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodovaní o náhradě nákladů řízení.