7 Cmo 188/2023-62 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalované na osvobození od soudního poplatku pro odvolací řízení.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná podáním ze dne 4. 8. 2023 požádala o osvobození od soudního poplatku za odvolací řízení, což odůvodnila tím, že má za to, že splňuje podmínky pro osvobození od poplatků z ekonomických důvodů. Následně k výzvě soudu doložila vyplněný formulář prohlášení o osobních a majetkových poměrech právnické osoby, k němuž doložila výpisy z bankovních účtů. Soud prvního stupně na základě uvedeného konstatoval, že žalovaná je právnickou osobou a není zcela nemajetná s odkazem na žalovanou uvedené údaje o dlouhodobém majetku, dlouhodobém finančním majetku, a i aktuální zůstatek na bankovním účtu. Soud prvního stupně též konstatoval, že výše soudního poplatku ve výši 36 000 Kč není natolik vysoká, aby fakticky mohla ohrozit podnikatelskou činnost žalované. Dále soud prvního stupně uvedl, že žalovaná vlastní 100 % obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, , která vlastní nemovité věci, kde má vedeno sídlo i žalovaná. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že zde nejsou u žalované dány podmínky pro osvobození od soudního poplatku pro odvolací řízení, neb neshledal zvlášť závažné důvody, pročež nejsou splněny podmínky dle § 138 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tudíž návrh žalované zamítl.3. Proti tomuto usnesení se žalovaná odvolala. Uvedla, že trvá na tom, že žádost žalované je důvodná. Namítá, že ze soudu zaslaného formuláře plyne, že příjem žalované za rok 2020 činil 299 000 Kč, za rok 2021 11 00 Kč a za rok 2022 má ztrátu ve výši 1 205 000 Kč. Dále uvádí, že motorová vozidla nevlastní, vlastní drobné technické vybavení, obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, , dlouhodobý majetek ve výši 2 525 000 Kč a dlouhodobý finanční majetek ve výši 7 800 000 Kč. Uvádí, že žalovaná uvedla, že vlastní dva bankovní účty, kdy na jednom je zůstatek 0 Kč a na druhém 524,69 Kč a že nemá žádné pohledávky. Dále, že prokázala, že má mzdové náklady ve výši 930 000 Kč ročně, náklady na spotřebu a energie 1 291 000 Kč ročně, náklady na sociální a zdravotní pojištění 300 000 Kč a náklady na daně a poplatky 18 000 Kč. Konstatuje, že z uvedeného jasně plyne, že žalovaná nemá dostatek likvidních prostředků na to, aby byla schopna zaplatit soudní poplatek ve výši 36 000 Kč. Namítá, že skutečnost, že vlastní obchodní podíl ve společnosti neznamená, že má likvidní prostředky na úhradu soudního poplatku, když i nemovitosti, které vlastní uvedená společnost, by se museli nejdříve prodat, což není vzhledem k 15denní lhůtě k uhrazení soudního poplatku možné. Namítá, že k úhradě soudního poplatku řádně a včas, je třeba peněz na bankovním účtu nebo v pokladně, kdy z předložených listin vyplývá, že tyto prostředky nepostačují k úhradě vyměřeného soudního poplatku. Má tak za to, že soud nesprávně posoudil majetkovou situaci žalované. Navrhuje tak, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) v platném znění a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 138 odst. 1 věta první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.6. „Osvobození od soudního poplatku na návrh je specifický institut, který slouží k tomu, aby osoba (poplatník), jež se z objektivních důvodů ocitla v situaci, kdy jsou její poměry nepříznivé, a proto nemůže zaplatit často nemalou částku za soudní poplatek, nebyla pouze z toho důvodu vyloučena z realizace svého ústavního práva na přístup k soudu (srov. k tomu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Jde o reálné vyjádření tzv. práva chudých. Osvobození je institut výjimečný-jak ostatně vyplyne i z dále citovaných judikátů k pojmu "celkové poměry účastníka", což si ne vždy žadatelé o osvobození uvědomují. Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkově nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození. … A to, že si stát přeje, aby osvobození od fiskální povinnosti, navíc úplné, bylo naprostou výjimkou, potvrzuje i novela poplatkového zákona č. 218/2011 Sb. účinná od 1.9.2011.“ (srov. Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR). Místo vydání: Praha. Datum vydání: 2023. Právní stav v ASPI k: 01. 01. 2023. Autoři: Jaromír JIRSA a spol., § 138).7. Smyslem osvobození od soudního poplatku je umožnit přístup k soudu účastníkům, jejichž majetkové a jiné osobní poměry neumožňují soudní poplatek zaplatit. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží mj. k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku, k tomu, zda žadatel úplně a pravdivě vylíčil své majetkové poměry.8. Z doloženého prohlášení žalované, která je právnickou osobou, o jejích majetkových poměrech a z přiložených bankovních výpisů se podává, že její příjem za rok 2020 činil 299 000 Kč, za rok 2021 11 000 Kč a v roce 2022 byla ve ztrátě ve výši 1 205 000 Kč. Dle jejího sdělení nevlastní žádná motorová vozidla, má je pouze na leasingy. Dále žalovaná uvedla, že vlastní drobné technické vybavení a obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, , dlouhodobý hmotný majetek ve výši 2 525 000 Kč a dlouhodobý finanční majetek ve výši 7 800 000 Kč. Uvedla, že má dva bankovní účty, k čemuž doložila výpisy, jeden vedený u , právnická osoba, . za období 3.7.2023-6.8.2023 s konečným zůstatkem - 144,23 Kč a druhý vedený u , právnická osoba, . ke dni 15.8.2023 s konečným zůstatkem ve výši 140 039,41 Kč. K poslednímu uvedenému bankovnímu účtu žalovaná doložila též výpis s aktuálním použitelným zůstatkem ve výši 524,69 Kč, leč prosto jakéhokoliv určení času, ke kterému se uvedený použitelný zůstatek účtu vztahuje, tudíž pro dané účely zcela bez vypovídací hodnoty. Ve svém majetkovém prohlášení dále uvedla své roční náklady na mzdy (930 000 Kč), spotřebu materiálů a energie (1 291 000 Kč), ostatní provozní náklady (272 000 Kč), náklady na sociální a zdravotní (300 000 Kč) a náklady na daně a poplatky (18 000 Kč). Uvedla, že zůstatek na bankovním účtu potřebuje žadatelka za účelem pokrytí mandatorních výdajů, tak aby byl chod jejího podniku zachován, s tím, že s ohledem na výši zůstatku na bankovním účtu je úhrada soudního poplatku ve výši 36 000 Kč nad rámec možností žalované a je pro ni likvidační.9. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně shledal, že ke dni 15.8.2023 žalovaná (odvolatelka) disponovala na bankovním účtu částkou ve výši 140 039,41 Kč, což samo o sobě splnění výše uvedené poplatkové povinnosti (bez dalšího) umožňuje. Žalovaná vlastní dlouhodobý majetek a dlouhodobý finanční majetek, aniž by jej blíže specifikovala, v součtu v hodnotě převyšující 10 mil. Kč.10. Dle odvolacího soudu tedy bylo a je zcela na obchodním vedení žalované, jakým způsobem hospodaří se svým majetkem, jak vysoký bude její dlouhodobý finanční majetek, a naopak jaká částka bude určena na provozní činnosti pokrývající i neočekávané výdaje, tedy i výdaje v souvislosti s vedením soudních řízení. A skutečnost, že by žalovaná po úhradě svých mandatorních výdajů nedisponovala dostatkem finančních prostředků na úhradu soudního poplatku za odvolání, tak nesvědčí o tom, že nebyla v rozhodné době a není ani nyní schopna soudní poplatek zaplatit. A jak již uvedl soud prvního stupně, zaplacení soudního poplatku ve výši 36 000 Kč nemůže fakticky ohrozit podnikatelskou činnost žalované.11. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že v tomto případě nejsou dány zvlášť závažné důvod pro částečné či úplné osvobození navrhovatelky od placení soudního poplatku podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a pro nadbytečnost se již nezabýval splněním druhé kumulativní podmínky pro přiznání osvobození od soudního poplatku, tj. zda se v dané věci nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.12. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.