7 Cmo 242/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl o výmazu jednatele , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , a o zápisu dne zániku funkce 21. 9. 2023. Ve výroku II. soud společnosti uložil, aby do 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.2. Jedná se v pořadí o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně v této věci vydané poté, co Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti rozhodl o zrušení usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 12. 2022, č. j. C 288256/RD11/MSPH, Fj 478695/2022/MSPH, ve výrocích II. a III., pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Právní moci tak nabyl pouze výrok I., kterým soud zahájil řízení bez návrhu k dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že vzhledem k datu odsouzení aplikoval na věc § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen z. o. k.), ve znění platném do 30. 6. 2023. Vymazávaný jednatel , Anonymizováno, byl rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 9. 2022, č. j. 14 T 96/2022, odsouzen za zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku a zločin neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 2. písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku. Právní mocí tohoto rozsudku přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 46 odst. 1 z. o. k., která je nezbytná pro výkon funkce člena statutárního orgánu v obchodní korporaci (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – dále jen „živnostenský zákon“). Jako den zániku funkce soud určil den, kdy trestní rozsudek nabyl právní moci (21. 9. 2022). Poté soud uzavřel, že jakkoliv se neoprávněné provozování hazardní hry netýká předmětu podnikání společnosti, kde , Anonymizováno, zastával funkci jednatele, jde o zločin spáchaný úmyslně, přičemž byl spáchán též závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině a související s podnikáním. Trestný čin nesouvisí s podnikáním přímo, ale jde o nepřímou souvislost, když byla bez povolení provozována činnost podnikatelská, ke které je třeba zvláštní povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. O povinnosti zaplatit soudní poplatek rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.4. Do tohoto usnesení podala společnost včasné odvolání, ve znění doplnění ze dne 10. 10. 2023, z jehož obsahu vyplývá, že směřuje proti usnesení v celém rozsahu, tj. proti výrokům I. a II. Odvolatelka namítla, že napadené usnesení je opětovně nepřezkoumatelné, a navíc právně nesprávné. Podle výkladu rejstříkového soudu postačí pro ztrátu bezúhonnosti trestná činnost, jakkoliv související s podnikáním v jeho obecném významu. Dle odvolatelky je však nezbytné provést test proporcionality a dovodit souvislost s podnikatelskou činností dotčeného subjektu. Odvolatelka odkázala na jí citovanou judikaturu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2019, č.j. 1 As 286/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2022, č.j. 27 Cdo 3001/2021). Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Odvolací soud předně souhlasí se soudem prvního stupně v tom, že na věc je třeba aplikovat § 46 odst. 1 z. o. k. ve znění platném do 30. 6. 2023, a to s ohledem na datum pravomocného odsouzení jednatele.7. Podle § 46 odst. 1 z. o. k. ve znění účinném do 30. 6. 2023 osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.8. Podle § 6 živnostenského zákona (1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a b) bezúhonnost. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.9. Podle § 11 živnostenského zákona ve znění účinném do 31. 12. 2020 (1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. (2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7.10. Podle § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.11. „Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/08 uvedl, že smyslem a účelem podmínky bezúhonnosti, omezující základní právo na podnikání, je ochrana základních práv a svobod třetích osob, jež by mohla být podnikáním provozovaným v rozporu s právem a dobrými mravy dotčena. Nejvyšší správní soud pak v judikatuře navazující na citovaný nález Ústavního soudu konstatoval, že výklad § 6 odst. 2 živnostenského zákona je třeba provést se zřetelem na smysl a účel podmínky bezúhonnosti. Souvislost trestného činu s podnikáním je tedy nutné vykládat s ohledem na aprobovanou činnost konkrétní podnikatelské osoby (srov. rozsudky ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 9 As 69/2008, nebo ze dne 5. 3. 2015, sp. zn. 9 As 229/2014). V usnesení ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4154/2010, pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr (jenž, byť byl přijat ve vztahu k zákonu č. 513/1991 Sb., obchodnímu zákoníku, plně se prosadí i při výkladu zákona o obchodních korporacích), podle něhož je pro posouzení podmínky bezúhonnosti podstatné, zda byl jednatel pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s podnikáním, nikoliv zda v předmětu podnikání, jehož se trestný čin týkal, stále podniká. Z výše citované judikatury se podává, že při posuzování, zda je osoba bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, bude nezbytné zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností konkrétního podnikatele. Ze žádného zákonného ustanovení však nelze - oproti mínění dovolatelky - dovodit, že by trestná činnost měla souviset toliko s vlastním podnikáním osoby, jejíž bezúhonnost se posuzuje. Naopak, dovolatelkou zastávaný výklad přímo odporuje smyslu a účelu podmínky bezúhonnosti pro výkon funkce člena orgánu obchodní korporace.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3547/2017, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Není přitom podstatné, jaký byl vztah mezi odsouzeným (pachatelem trestného činu) a podnikatelem, s jehož činností trestný čin souvisel, tj. zda byl odsouzený členem statutárního orgánu podnikatele, jeho zástupcem či jeho zaměstnancem; podstatná je především souvislost trestného činu s podnikatelskou činností této osoby. Ke shodným závěrům dospěla i teorie: „Nemusí se ale jednat jen o trestné činy, jejichž skutková podstata přímo souvisí s podnikáním (např. poškozování spotřebitele), ani je dotyčný nemusí páchat při provozu vlastního oboru podnikatelské činnosti. Bezúhonnost tak nebude dána u podnikatele, který s využitím brutálního fyzického násilí bude nutit obchodního partnera k úhradě dluhu. Ke ztrátě bezúhonnosti dojde též, jestliže se někdo dopustí trestného činu podvodu jako nepodnikatel v rámci pracovního poměru a po okamžitém ukončení pracovního poměru se bude chtít ve stejném oboru realizovat jako jednatel společnosti s ručením omezeným.“ (viz Patěk, D. in Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., Právo obchodních korporací, Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 166).12. Dle rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 9. 2022, č. j. 14 T 96/2022-4684 (RD 27), se obžalovaný , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , účastnil činnosti organizované zločinecké skupiny a neoprávněně provozoval hazardní hru a tento čin spáchal jako člen organizované skupiny a uvedený úmyslný trestný čin spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny, čímž spáchal zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku a zločin ne