9 Cmo 67/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zahájil řízení „bez návrhu“ o zrušení společnosti , právnická osoba, . (dále též jen společnost) a jejím vstupu do likvidace do veřejného rejstříku (výrok I.), v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Plzni v oddílu A, vložce číslo 14187 vymazal obchodní firmu , právnická osoba, . a zapsal obchodní firmu , právnická osoba, a dále zapsal do ostatních skutečností text, že společnost byla zrušena dle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k. dnem 3. 9. 2022 (výrok II.), uložil společnosti povinnost zaplatit na účet Krajského soudu v Plzni soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení na stanovený účet (výrok III.) a dále rozhodl, že účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že z obsahu rejstříkového spisu a podaného návrhu na zápis změn ze dne 26. ledna 2023 zjistil, že společník , tituly před jménem, dne 3. 9. 2022 zemřel, ve společnosti zůstal pouze jediný společník, a proto došlo ke zrušení společnosti ze zákona s odkazem na § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k. Proto zahájil řízení bez návrhu (neboť tato skutečnost nebyla zapsána ve veřejném rejstříku) za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.3. Proti usnesení soudu prvního stupně vyjma výroku I. podala společnost včasné odvolání. Brojila proti tomu, že soud ve svém rozhodnutí pominul, že:1) V případě, kdy ve v.o.s. zůstane pouze jediný společník, právní úprava obsažená v z. o. k. před zánikem v.o.s. preferuje nápravu stavu po zániku účasti společníka ve v.o.s., a to projevem vůle zbylého společníka či zbylých společníků.2) I jediný zbývající společník dočasně jednočlenné v.o.s., která byla ex lege zrušena mimo jiné podle ustanovení § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k., může s třetí osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě dojde ke změně společenské smlouvy ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 z. o. k. (kterou třetí osoba přistoupí do v.o.s.); v.o.s. pak nadále trvá i bez společníka, jehož účast ve v.o.s. zanikla.4. Uvedené závěry nejsou v rozporu s pravidlem minimálně dvoučlenné v.o.s., ale naopak toto pravidlo podporují, když umožňují stav, kdy je v.o.s. jednočlenná, odstranit; s respektem k autonomii vůle zbývajícího společníka pak umožňují zachovat existenci v.o.s. Tyto právní závěry mají oporu v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky, deklarovány byly zejm. v jeho usnesení ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2970/2019. V poměrech dočasně jednočlenné v.o.s. potom vykonává působnost nejvyššího orgánu všech věcech takovéto společnosti zásadně jediný zbylý společník (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2955/2019. Soud měl vyzvat společnost nejprve k odstranění závadného stavu dle § 9 odst. 1 z. v. r. a teprve poté, kdy by závadný stav nebyl odstraněn přistoupit k vydání napadeného usnesení. Aktuálně navrhovatel má dva společníky, a to na základě rozhodnutí zbylého společníka , adresa, o změně společenské smlouvy ze dne 13. 3. 2023 a na základě dohody mezi společností a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , o přistoupení této společnosti do společnosti a o změně společenské smlouvy ze dne 15. 3. 2023; vedle , adresa, tak je společníkem též uvedená společnost , právnická osoba, . S ohledem na skutečnost, že aktuálně má společnost dva společníky, zcela pominuly důvody pro vydání napadeného usnesení (srov. ustanovení § 9 odst. 1 z. v. r.).5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V daném případě je předmětem odvolacího řízení zápis skutečnosti, že společnost byla zrušena dle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k. dnem 3. 9. 2022 a zápis dovětku „v likvidaci“.7. Dle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k. společnost se zrušuje smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu. Dle společenské smlouvy společnosti ze dne 15. 7. 2010 ve znění ze dne 6. 9. 2018 - článek 3. 11. 2 písm. c) se při smrti jednoho ze společníků „dědění podílu se nepřipouští“.8. Dle § 169 odst. 1 o. z. po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace,…9. Dle § 65 písm. a) a b) z. v. r. do veřejného rejstříku se zapíše také den zrušení právnické osoby, vždy s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace, …10. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 2970/2019, resp. jím přijaté právní věty: „Jediný zbývající společník dočasně jednočlenné veřejné obchodní společnosti, která byla ex lege zrušena podle § 113 odst. 1 písm. a), c) až g) a i) z. o. k., může s třetí osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě dojde ke změně společenské smlouvy ve smyslu § 110 odst. 1 z. o. k. (kterou třetí osoba přistoupí do společnosti); společnost pak nadále trvá i bez společníka, jehož účast ve společnosti zanikla.“ V tomto ohledu je tedy třeba přisvědčit odvolacím námitkám.11. V daném případě je nesporné, že předmětná dvoučlenná veřejná obchodní společnost byla zrušena v důsledku zániku účasti jejího druhého společníka (, tituly před jménem, ) v ní z důvodu jeho smrti k datu 3. 9. 2022. Za situace, kdy měla předmětná veřejná obchodní společnost pouze jediného společníka, a tedy než došlo k uzavření dohody podle § 110 odst. 1 z. o. k. o přistoupení společníka do společnosti, byla předmětná společnost ex lege zrušena, vstoupila do likvidace. V důsledku popsané rozhodné skutečnosti stav zápisu v obchodním rejstříku neodpovídal skutečnému právnímu stavu, a proto bylo nezbytné uvést oba stavy v soulad ve smyslu § 78 odst. 1 z. v. r., a to bez ohledu na to, zda došlo později k další rozhodné skutečnosti, na základě níž by pak zápis zrušení předmětné společnosti a jejím vstupu do likvidace a zápis dovětku „v likvidaci“ v obchodním rejstříku již neodpovídal skutečnému stavu.12. Odvolací soud zdůrazňuje, že je nezbytné a v souladu s účelem veřejného rejstříku, aby byla zapisována ve veřejném rejstříku celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. Jedná se o úplnou evidenci zapsaného subjektu - viz též použití tohoto pojmu např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2008 sp. zn. 29 Odo 625/2006, na nějž Nejvyšší soud konstantně odkazuje, naposled např. v usnesení ze dne 23. 3. 2022 sp. zn. 27 Cdo 2703/2021. V těchto usneseních Nejvyššího soudu byla řešena otázka zápisu skutečnosti, která byla do obchodního rejstříku zapsána, s tím, že nelze posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tato skutečnost neobjevila ani v „úplném výpisu“ z obchodního rejstříku. Tím spíše dle názoru odvolacího soudu platí, že ve veřejném rejstříku, aby plnil řádně svoji funkci v souladu s principem formální (§ 3 odst. 1 z. v. r.) a materiální (§ 8 z. v. r.) publicity, musí být evidovány všechny obligatorně zapisované skutečnosti, které v časovém sledu nastaly, byť již v době jejich zápisu do obchodního rejstříku nemusí být právě aktuální.13. Proto je v daném případě nezbytné zohlednit, že došlo ke zrušení předmětné společnosti a jejím vstupu do likvidace ex lege, i kdyby délka trvání určité skutečnosti činila pouze jediný den. Došloli tedy posléze k uzavření dohody s třetí osobou, na jejímž základě došlo ke změně společenské smlouvy ve smyslu § 110 odst. 1 z. o. k. (kterou třetí osoba přistoupí do společnosti), společnost pak nadále trvá i bez společníka, jehož účast ve společnosti zanikla. Proto je třeba, aby byl podán následně k tomu oprávněnou osobou nový návrh na zápis údajů, k jejichž změně došlo v důsledku této nové rozhodné skutečnosti. Bude-li předmětná změna řádně doložena, lze v případě nečinnosti oprávněných osob zahájit rejstříkovým soudem i řízení bez návrhu za účelem dosažení shody mezi zapsaným a skutečným právním stavem - viz § 78 odst. 1 z. v. r.14. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdit jako věcně správné.