14 Cmo 249/2023-21 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátce, sídlem , adresa, (dále jen „opatrovník“), odměnu za výkon funkce opatrovníka. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že (procesní) opatrovník (přes opakované výzvy) svou odměnu za výkon funkce po (pravomocném) skončení řízení nespecifikoval.2. Proti tomuto usnesení podal opatrovník odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal (tam specifikovanou) odměnu. Namítá, že odměna (přesto, že nebyla vyúčtována) měla být přiznána z úřední povinnosti.3. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.4. Podle § 140 odst. 2 věty první před středníkem, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li účastníku ustanoven zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.5. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že soud o úhradě odměny za zastupování, hotových výdajů advokáta a náhradě za daň z přidané hodnoty rozhodne z úřední povinnosti. Aby mohl rozhodnout, musí si zjistit (rovněž z úřední povinnosti) relevantní skutečnosti a opatřit dostatečné podklady. Ty může získat přímo ze soudního spisu v dané věci nebo z vyúčtování dodaného samotným ustanoveným advokátem (k problematice srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2448/2014, či ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014).6. Rozhoduje-li soud o úhradě odměny za výkon funkce opatrovníka z úřední povinnosti, přičemž rozhodné skutečnosti může (je-li opatrovník nečinný) získat (získá) přímo ze soudního spisu, pak již jen z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí soudu prvního stupně není správné.7. V projednávané věci (je z obsahu spisu) zřejmé, že opatrovník učinil (za účastníka Oleksandra Hermanchuka) dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 19. 10. 2022, č. l. 6 spisu) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“, náleží mu tak odměna a náhrada hotových výdajů dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. c), § 12a AT, ve výši 2 x 3 100 Kč, snížená o 20 %, a 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy částka 5 560 Kč.8. Vzhledem uvedenému odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.