14 Cmo 253/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení o odvolání ze dne 29. 9. 2023 proti rozhodnutí téhož soudu ze dne 11. 9. 2023, č. j. Fj 336295/2023, C 340679/RD30/MSPH.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), nezaplacením soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč. Navrhovatelky (soud prvního stupně nepřesně uvádí „navrhovatel“) totiž prostřednictvím advokáta podaly dne 29. 9. 2023 odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu ze dne 11. 9. 2023, č. j. C 340679/RD30/MSPH, Fj 336295/2023/MSPH; soudní poplatek společně s odvoláním neuhradily. Soud prvního stupně je tudíž usnesením ze dne 2. 10. 2023 vyzval k jeho úhradě ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a současně je poučil o následcích jeho nezaplacení. Lhůta pro zaplacení poplatku marně uplynula dne 20. 10. 2023.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal advokát , jméno FO, za obě navrhovatelky odvolání, navrhuje, aby napadené usnesení bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí z důvodu „stržení“ již uhrazeného soudního poplatku.4. Odvolatelky namítají, že soudní poplatek byl již u příslušného soudu uhrazen, kdy již dříve uhrazený soudní poplatek za návrh ve věci samé měl být navrhovatelkám ze strany soudu vrácen. K tomu nedošlo, proto odvolatelky předpokládaly, že bude použit k úhradě soudního poplatku za podané odvolání. Rovněž namítají, že z důvodu likvidace společnosti nemají přístup do její datové schránky.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po přezkoumání napadeného usnesení dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než navrhovatelkami namítaných důvodů.6. Dle položky 22 bodu 14 Sazebníku poplatků, který je součástí ZSop (dále jen „sazebník poplatků“), se poplatek nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.7. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně v poměrech projednávané věci pochybil, když navrhovatelky vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Jde totiž o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na zahájení řízení a dle výše citované položky 22 bodu 14 sazebníku poplatků se v takovém případě soudní poplatek za odvolání nevybírá. Následné rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro neplnění řešené „poplatkové povinnosti“ není správné.8. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje (§ 220 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/)9. Pro další průběh řízení odvolací soud poukazuje na potřebu řešení otázky právního zastoupení navrhovatelky b), kdy za společnost v řízení jedná advokát na základě plné moci, která však nebyla udělena likvidátorem společnosti, jakožto jedinou osobou oprávněnou za (likvidovanou) společnost v řízení jednat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2017). Je tedy na soudu prvního stupně, aby se nedostatkem této podmínky řízení relevantním způsobem zabýval.