2 Cmo 15/2024-158 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh navrhovatele na vyslovení neúčinnosti usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.2.2023, čj. 77 Cm 39/2020-133. Uvedl, že navrhovatel výslovně požádal o doručování do jeho profesní datové schránky a do této datové schránky také bylo usnesení ze dne 16.2.2023 navrhovateli doručeno dne 20.2.2023. Předmětné usnesení tedy bylo doručeno na navrhovatelem určenou datovou schránku, prokazatelně se s doručeným usnesením seznámil, když na něj reaguje. Nejsou tedy splněny podmínky pro vyslovení neúčinnosti doručení podle § 50d o. s. ř.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal navrhovatel a navrhuje jeho změnu tak, že doručení předmětného usnesení je neúčinné. Uvedl, že žalobu podal jako fyzická osoba, nepodnikatel. Protože si v průběhu řízení nechal zřídit datovou schránku jako fyzická osoba, byl soud od té doby povinen doručovat mu písemnosti do této datové schránky. Doručení do jeho profesní datové schránky je v důsledku toho neúčinné.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel již v návrhu, kterým bylo toto řízení zahájeno, výslovně požádal, aby mu bylo doručováno do profesní datové schránky ID DS: , Anonymizováno, . V žádném z dalších podání navrhovatel od této volby doručovací adresy neustoupil. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.2.2023, čj. 77 Cm 39/2020-133 bylo doručováno do této datové schránky. Dodáno bylo do této datové schránky dne 20.2.2023 a tentýž den došlo také k jeho doručení, když se oprávněný uživatel do této datové schránky přihlásil. Návrh na vyslovení neúčinnosti uvedeného usnesení podal navrhovatel již dne 27.2.2023.5. Podle § 50d o. s. ř. soud, který soudní písemnost odeslal, rozhodne na návrh účastníka řízení o neúčinnosti doručení, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s doručovanou soudní písemností seznámit. Je zřejmé, že toto ustanovení míří na případ, kdy příslušná soudní písemnost byla řádně a tedy i účinně doručena. Rozhodnutím soudu, kterým vyhoví návrhu na vyslovení neúčinnosti, se doručení soudní písemnosti odejme jeho účinnost a až rozhodnutím soudu tedy platí soudní písemnost za nedoručenou. V případě, kdy k řádnému doručení soudní písemnosti nedošlo, nemá takové vadné doručení účinků. Pak mu chybějící účinky doručení ani nelze soudním rozhodnutím odejmout.6. V tomto případě navrhovatel soudní písemnost, to je rozhodnutí ze dne 16.2.2023 obdržel dne 20.2.2023, mohl se s ním seznámit a také se s ním seznámil, protože na toto rozhodnutí bezprostředně reagoval. Je tedy zcela jednoznačně zřejmé, že podmínky stanovené v ustanovení § 50d o. s. ř. v tomto případě splněny nejsou.7. Důvody, pro které navrhovatel navrhoval vyslovení neúčinnosti usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.2.2023, č. j. 77 Cm 39/2020-133, ovšem nestojí na okolnostech důležitých z hlediska § 50d o. s. ř., ale napadají řádnost doručení uvedeného usnesení.8. Je nepochybné, že adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě, je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního předpisu. Stejně tak je nepochybné, že, mimo jiných, také advokáti, kteří mají povinně zřízenou datovou schránku pro výkon své profese, mohou si vedle toho nechat zřídit i soukromou datovou schránku. Pak je vskutku nutné rozlišovat, zda je soudní písemnost takovému advokátu zasílána jako právnímu zástupci, pak je nutné písemnost doručovat do datové schránky advokátní kanceláře, anebo je soudní písemnost zasílána stejné osobě jako účastníku řízení, pak je vyloučené doručovat ji do datové schránky advokátní kanceláře. Má-li advokát i svoji privátní datovou schránku, doručuje se mu jako účastníku řízení na tuto adresu. To vše plyne z § 46 o. s. ř.9. Také v případě datových schránek se ovšem uplatní předpis § 46a odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že požádá-li o to adresát, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil. Tato adresa je potom pro dané řízení adresou pro doručování. Podle následujícího třetího odstavce je adresát soudních písemností povinen sdělit soudu změnu skutečností významných pro doručování podle předcházejícího druhého odstavce. Vůči soudu jsou tyto změny účinné, jakmile mu byly sděleny. Z toho vyplývá, že je především právem adresáta soudních písemností, aby si určil, na jakou adresu anebo elektronickou adresu, tedy i do které datové schránky, mu má být doručováno a soud musí tuto jeho volbu v daném řízení respektovat. Musí podle této volby doručovat po celé řízení. Adresát soudní písemností může tuto svoji volbu doručovací adresy anebo elektronické doručovací adresy i během řízení změnit. Vůči soudu však je taková změna významná až od okamžiku, kdy soudu adresát tuto svoji novou volbu oznámí. Faktická změna okolností, která nebyla soudu adresátem sdělena, pro soud významná není. I kdyby se o ní jakkoliv dozvěděl, musí respektovat adresátem určenou adresu pro doručování až do doby, kdy soudu adresát soudních písemností sdělí svoje jiné rozhodnutí ohledně adresy anebo elektronické adresy pro doručování pro dané řízení.10. V tomto případě navrhovatel hned na počátku řízení si určil elektronickou adresu pro doručování, a sice datovou schránku jeho advokátní kanceláře. Tuto volbu byl soud prvního stupně při doručování soudních písemností v této věci povinen respektovat. Také tak bylo po celé dosavadní řízení navrhovateli doručováno. Protože do doby, kdy bylo doručováno usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.2.2023, čj. 77 Cm 39/2020-133, nesdělil navrhovatel soudu, že mu má být nadále doručováno na jinou adresu anebo elektronickou adresu, nemohl soud postupovat jinak, než doručovat v souladu s volbou navrhovatele. Sama okolnost, že si navrhovatel nechal zřídit svoji privátní datovou schránku, na jeho původní volbě nic nezměnila. Tato okolnost, i kdyby byla soudu prvního stupně známá, nemohla by být pro něj významná, dokud by navrhovatel nesdělil soudu svoje jiné rozhodnutí ohledně doručování soudních písemností v této věci.11. Z toho vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.2.2023, čj. 77 Cm 39/2020-133 bylo navrhovateli soudem prvního stupně doručováno řádně.12. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.