2 Cmo 53/2024-88 — Vrchní soud v Praze

Oba žalovaní se odvolali proti rozsudku soudu prvního stupně výše uvedenému, kterým bylo rozhodnuto o ponechání směnečného platebního rozkazu téhož soudu z 26. 6. 2023, č. j. 31 Cm 113/2023-32 v platnosti (výrok I.) a dále tak, že žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 27 304 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).Usnesením ze dne 6. 2. 2024, č. j. 31 Cm 113/2023-84 jim soud prvního stupně vytkl podle § 209 o. s. ř. vady odvolání, poučil je o povinnosti vady odvolání odstranit, jakým způsobem a v jaké lhůtě. Zároveň je vyrozuměl, že jde o nedostatek odvolání, který neumožňuje v odvolacím řízení pokračovat, a proto, nebude-li odvolání doplněno, bude odmítnuto.Žalovaným byla výzva (prostřednictvím jejich právní zástupkyně) doručena dne 7. 2. 2024, k odstranění vad odvolání nedošlo. Proto odvolací soud odvolání podle § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítl.Protože žalobci žádné náklady s tímto odvoláním nevznikly, neučinil v tomto řízení žádný procesní úkon, nemohla být jejich náhrada přiznána (§ 224 odst. 1, 146 odst. 3 o. s. ř.).