7 Cmo 220/2023-51 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesení navrhovateli nepřiznal osvobození od soudního poplatku.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatel jako odvolatel proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. května 2023 (č. j. 84 Cm 950/2022-28), jímž byl zamítnut jeho návrh na zrušení společnosti , Jméno advokáta B, , požádal o osvobození od soudního poplatku za jím podané odvolání, neboť je nemajetný, nemá žádné finanční prostředky, z nichž by mohl vyměřený soudní poplatek zaplatit. Navrhovatel tvrzené skutečnosti nedoložil, a proto jej soud prvního stupně vyzval k doložení jeho majetkových poměrů a dalších rozhodných skutečností podstatných pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku a za tím účelem mu zaslal formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ (dále jen „prohlášení“). Navrhovatel odmítl vyplněné prohlášení poskytnout, maje za to, že „postup soudu je v přímém rozporu s ustálenou judikaturou českých soudů“ (k tomu odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2014, č. j. 9 As 79/2014-10, či ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 1 As 23/2009). Jelikož navrhovatel nedoložil žádné potřebné listiny prokazující jeho majetkové poměry a nepředložil ani vyplněné prohlášení, jež mu bylo soudem prvního stupně zasláno (tj. svou nepříznivou finanční situaci jen tvrdí, ale nijak nedokládá), soud prvního stupně s odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzavřel, že za dané situace nebylo možné objektivně posoudit (celkové) osobní, výdělkové a majetkové poměry navrhovatele a důvodnost jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku z odvolání. Soud prvního stupně proto dovodil, že podmínky pro osvobození od soudního poplatku podle citovaného ustanovení nejsou dány, a proto navrhovateli osvobození od soudního poplatku nepřiznal.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a přiznal mu „plné osvobození od placení soudního poplatku“.4. Odvolatel má za to, že usnesení soudu prvního stupně není dostatečně odůvodněno, je nepřezkoumatelné. Dále namítá, že na výzvu soudu prvního stupně předložil požadované informace a dokumenty, z nichž je možné posoudit, zda jeho poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků. Je přesvědčen, že velmi vysoký soudní poplatek s ohledem na jeho majetkové a osobní poměry tvoří překážku přístupu k soudu. Opětovně poukazuje na judikatuře Nejvyššího správního soudu (kterou cituje), z níž dovozuje nesprávnost postupu soudu prvního stupně, který požadoval zaslat vyplněné prohlášení, což není nutné, pakliže své poměry doloží jinak.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Rozhodnutí soudu prvního stupně totiž netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Z odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně je zřejmé, z jakých zjištění vycházel, jakými úvahami se řídil a z jakého důvodu nepřiznal navrhovateli osvobození od soudního poplatku za jím podané odvolání, a proti tomu odvolatel konkrétně brojí.7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.8. Smyslem citovaného ustanovení je, aby účastníku, který se nachází ve výjimečné a pro něj tíživé majetkové situaci, povinnost zaplatit příslušný soudní poplatek, nebránila v uplatnění nebo bránění jeho práva. Soud zkoumá při rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudních poplatků dvě kritéria. Zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit a zda se z jeho strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přihlíží přitom k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům navrhovatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatňovaného nároku a k dalším relevantním skutečnostem. Osvobodit účastníka od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud tento nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud se tyto ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit. Důkazní břemeno, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je nemajetnou osobou, tíží vždy žadatele.9. Odvolací soud zdůrazňuje, že účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12). Účastník občanského soudního řízení, který řádně a věrohodně nedoloží své majetkové poměry, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015). Podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků účastníka je zpravidla především jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které musí obsahovat úplné a pravdivé údaje o jeho majetku. Pokud žadatel v prohlášení neuvede úplný přehled svého majetku, je to bez dalšího důvodem pro zamítnutí žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. III. ÚS 118/11). Pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.10. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Nutno zdůraznit, že již v žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 27. června 2023 navrhovatel uvedl pouze obecné důvody, nasvědčující důvodnosti jeho žádosti – nemajetnost, majetkové poměry, výdělkové možnosti a schopnosti mu nedovolují vyměřený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za jím podané odvolání zaplatit. Jinak řečeno, navrhovatel žádné konkrétní skutečnosti o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech, tak aby bylo možno objektivně posoudit důvodnost podané žádosti, neuvedl. Spolu s touto žádostí ani nepředložil žádné listiny, na jejich podkladě by bylo možno jeho poměry relevantně posoudit. V předmětném podání naopak výslovně uvedl, že „odkazuje na prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které doloží soudu ihned poté, co k tomu bude vyzván…“ Následně soudem prvního stupně zaslané (a doručené) prohlášení odmítl vyplnit, jak se podává z jeho podání ze dne 7. srpna 2023; ani v tomto blíže nespecifikoval svou nepříznivou majetkovou situaci, která mu brání v zaplacení soudního poplatku za jím podané odvolání. Avšak ani s tímto podáním nebyly předloženy žádné listiny dokládající tvrzenou tíživou majetkovou situaci tak, aby bylo možno objektivně posoudit, zda jsou splněny podmínky dané § 138 o. s. ř.11. Odvolatel zcela pomíjí, že důkazní břemeno o tom, že je nemajetnou osobou, tíží jeho samotného; v žádosti o osvobození od soudních poplatků musí nejen konkrétně uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, jež ho vede k závěru o nemožnosti soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. V daném případě tato situace nenastala, navrhovatel dostatečně netvrdil (neposkytl potřebné informace o jeho majetkových poměrech), natož aby je doložil, že splňuje podmínky pro postup dle § 138 o. s. ř.12. Závěru soudu prvního stupně, který navrhovateli osvobození od soudního poplatku za podané odvolání nepřiznal (neboť věrohodně neprokázal své majetkové poměry), když ani z obsahu spisu se žádné relevantní informace o poměrech navrhovatele (např. potvrzení o příjmu, daňová přiznání, rozhodnutí o invaliditě, rozhodnutí o přiznání sociálních dávek, pot