7 Cmo 57/2024-79 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl, že žalované se osvobození od soudních poplatků nepřiznává.2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že dne 4. 5. 2023 rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, č.j. 79Cm 72/2022-33, žalovaná podala návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání a spolu s ním i odvolání proti tomuto rozsudku.3. Poté co byl pravomocně zamítnut návrh žalované na zrušení rozsudku pro zmeškání, žalovaná byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 153 350 Kč, žalovaná požádala o osvobození od soudních poplatků. Uvedla, že nevyvíjí hospodářskou činnost, není v jejích možnostech uhradit vyměřený soudní poplatek z odvolání. Soud vyzval žalovanou, aby doložila své majetkové poměry a zaslal jí k vyplnění „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků“ (dále i jako „Prohlášení“), v němž byly detailně vysvětleny jednotlivé listinné podklady, které byla žalovaná povinna soudu ve lhůtě 30 dnů doložit.4. Žalovaná v Prohlášení uvádí, že výše jejích příjmů za poslední tři zdaňovací období činí po odečtení daní zhruba 45 000 Kč, ničeho k doložení této skutečnosti soudu nezaslala; ve veřejném rejstříku rovněž ani tyto skutečnosti nelze ověřit, neboť Sbírka listin žalované účetní závěrky včetně rozvah za žádaná období zcela postrádá; žalovaná zmiňuje vlastnictví nemovitostí zapsaných v katastrálním území , adresa, na LV č. , Anonymizováno, ve prospěch její jednatelky, blíže nezmiňuje povahu těchto nemovitostí, či jak je využívá, zda jí z nich plynou nějaké příjmy; lustrací v katastru nemovitostí soud nezjistil, že by ve prospěch žalované byla evidována majetková práva; co se týče movitých věcí větší hodnoty, ničeho žalovaná neuvádí; na základě informací získaných z registru silničních vozidel vyplývá, že toto tvrzení žalované není pravdivé, neboť vlastní osobní automobil Mitsubishi Pajero, RZ , SPZ, ; dle sdělení žalované má na svých bankovních účtech výsledný záporný zůstatek, tato skutečnost však také zůstává v rovině tvrzení a nijak nebyla doložena; dále uvedla, že má závazky u bankovních institutů i soukromých subjektů ve výši přesahující tři miliony korun, což doložila listinnými důkazy. K důvodům, pro něž žádá o osvobození od soudních poplatků, žalovaná uvedla, že k uzavření smlouvy s žalobcem, na jejímž základě se zavázala k úhradě žalobní jistiny, přistoupila, aby umožnila pokračování stavebních prací developerského projektu prováděného společností , právnická osoba, , pro problematickou domluvu s žalobcem na vyrovnání a rovněž pro ekonomickou situaci se žalovaná dostala do finančních potíží, byla nucena rozprodat majetek a půjčovat si peněžní prostředky, v daňovém přiznání je zřejmé, že žalovaná hospodaří se ztrátou. V současné době se nachází před úpadkem.5. Soud uvedl, že Prohlášení vyplněné žalovanou považuje za nedostačující a neúplné. Žalovaná uvedla v Prohlášení neúplné údaje a neprokázala tudíž věrohodným způsobem, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a znemožnila nepodáním úplného a přesného obrazu o svém majetku soudu svou žádost o osvobození od soudního poplatku náležitě posoudit. Žalovaná byla předem poučena o případných následcích při nedoložení svých poměrů rozhodných při posuzování její žádosti o osvobození. Soud proto osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalované nepřiznal.6. Žalovaná podala proti tomuto usnesení včasné odvolání. Namítá, že prokázala, že se z její strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a že řádně doložila a odůvodnila svou žádost o prominutí soudních poplatků. Zopakovala, že její majetkové poměry jí objektivně nedovolují zaplatit soudní poplatek, její špatná finanční situace nevznikla pouze jako důsledek tzv. podnikatelského rizika. V posuzované věci neučinil soud závěr o tom, že žalovaná byla objektivně schopna stanovený soudní poplatek zaplatit, ani neseznal, že by se z její strany jednalo o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Navrhla, aby odvolací soud usnesení zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 7. 8. 2023, č.j. 79 Cm 72/2022-51, byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za jí podané odvolání ve výši 153 350 Kč se splatností 15 dnů od doručení výzvy. Usnesení bylo žalované doručeno dne 17. 8. 2023, následně žalovaná požádala o osvobození od soudních poplatků.9. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.10. Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků soud vychází z žádosti a dokladů účastníka řízení, případně z dalších skutečností, jsou-li mu známy. Důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudních poplatků nese účastník řízení. Toto řízení ovšem nemůže stát na náročném a obsáhlém dokazování, neboť je předpokladem pro další postup, a proto musí být rychlé. Skutečnosti rozhodné pro osvobození účastník může uvést přímo ve svém návrhu; neučiní-li tak, soud jej k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“. V něm žadatel uvádí příjmy z pracovního či obdobného poměru, z prací konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení, či z jiných zdrojů. Současně se předpokládá i uvedení osobního majetku větší ceny, výdělkových poměrů manžela žadatele a jiných okolností, které by mohly mít vliv na osvobození. Příjmy je pak nutno doložit potvrzením, u ostatních skutečností žadatel prohlašuje, že poskytl pravdivé údaje. Vyzývá-li soud k uvedení všech těchto skutečností, nemůže tak činit z jiných důvodů, než že jsou všechny pro jeho rozhodnutí podstatné. Soud také zpravidla z tohoto prohlášení vychází, neboť je natolik komplexní, že umožňuje vytvoření názoru o podmínkách osvobození od soudních poplatků. Při posuzování těchto majetkových poměrů je přitom pochopitelně nezbytné poměřovat rozsah aktiv i pasiv a přihlížet ke všem (shora již vyloženým) právně významným okolnostem, které spoluurčují (mohou, respektive zpravidla budou spoluurčovat) celkový obraz poměrů osoby domáhající se přiznání osvobození od soudních poplatků. Je na soudu, aby s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu posoudil, zda v souhrnu všech zjištěných skutečností převáží hlediska svědčící pro osvobození od soudních poplatků nebo naopak pro jeho nepřiznání.11. „Osvobození od soudního poplatku na návrh je specifický institut, který slouží k tomu, aby osoba (poplatník), jež se z objektivních důvodů ocitla v situaci, kdy jsou její poměry nepříznivé, a proto nemůže zaplatit často nemalou částku za soudní poplatek, nebyla pouze z toho důvodu vyloučena z realizace svého ústavního práva na přístup k soudu (srov. k tomu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Jde o reálné vyjádření tzv. práva chudých. Osvobození je institut výjimečný-jak ostatně vyplyne i z dále citovaných judikátů k pojmu „celkové poměry účastníka“, což si ne vždy žadatelé o osvobození uvědomují. Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkově nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození. … A to, že si stát přeje, aby osvobození od fiskální povinnosti, navíc úplné, bylo naprostou výjimkou, potvrzuje i novela poplatkového zákona č. 218/2011 Sb. účinná od 1.9.2011.“ (srov. Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR). Místo vydání: Praha. Datum vydání: 2023. Právní stav v ASPI k: 01. 01. 2023. Autoři: Jaromír JIRSA a spol., § 138).12. Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy většinou k okamžiku podání žaloby nebo opravného prostředku (§ 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Platí zásada, že účastník žádající o osvobození musí soud věrohodně přesvědčit o tom, že jeho poměry odůvodňují osvobození; aktivita je v této souvislosti vždy na účastníkovi, nikoliv na soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2343/2013, či ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách). Dle uvedené judikatury při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům ž