7 Cmo 78/2024-81 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal likvidátorovi , tituly před jménem, , Anonymizováno, (dále jen „likvidátor“) zaniklé společnosti , právnická osoba, v likvidaci (dále jen „společnost“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 2 000 Kč a výrokem II. přiznal likvidátorovi náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 7 a § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „nařízení“), tím, že ukončením likvidace vznikl likvidátorovi nárok na odměnu. Likvidátorovi přiznal odměnu ve výši 2 000 Kč, kterou s ohledem na obtížnost a délku trvání likvidace shledal jako přiměřenou. Dále přiznal likvidátorovi náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč (výdaj za inzerci v Obchodním věstníku). Požadovanou náhradu hotových výdajů za zpracování účetnictví ve výši 5 445 Kč, za poštovné ve výši 445 Kč a za opisy, fotokopie a telekomunikační poplatky ve výši 2x181,50 Kč likvidátorovi nepřiznal, neboť nebyly likvidátorem osvědčeny. Likvidátorem požadovanou náhradu hotových výdajů ve výši 567,49 Kč, představující cestovné (pokus o místní šetření), nepovažoval soud prvního stupně za účelně vynaložený výdaj, když ze zpráv o průběhu likvidace, jež likvidátor předkládal, nevyplývá, že by likvidátor sdělil výsledek svého pokusu o místní šetření. Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že shodné výdaje likvidátor uplatnil v insolvenčním řízení společnosti, které bylo vedeno u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 1627/2021.3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal mu náhradu hotových výdajů ve výši 8 867 Kč.4. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká, že mu nepřiznal cestovní náhrady. K tomu uvedl, že se pokusil provést místní šetření na adrese sídla společnosti za účelem zjištění majetku společnosti. V případě nákladů na opisy, fotokopie a telekomunikační poplatky postupoval likvidátor odhadem a výslednou částku vyúčtoval v odhadované minimální výši 300 Kč, přičemž požadovanou částku považuje za přiměřenou. K odvolání doložil doklady o zaplacení poštovného – podací arch , právnická osoba, . ze dne 16. června 2016 a soupisy podaných zásilek pro fakturaci. Využití ekonomických odborníků k vedení účetnictví v průběhu likvidace považuje za účelně vynaložený náklad.5. Dále uvedl, že ve vyúčtování hotových výdajů nesprávně požadoval i náhradu za daň z přidané hodnoty z cestovného a z výdajů na opisy, fotokopie a telefonní poplatky. Vyúčtování hotových výdajů proto upravil. Zdůraznil, že na částky nárokované v tomto řízení neobdržel žádné plnění v rámci insolvenčního řízení společnosti.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.7. Podle § 9 odst. 2 nařízení má likvidátor právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.8. Z obsahu předloženého spisu se podává, že:- společnost nemá žádný nemovitý majetek a nemá žádné zaměstnance;- oznámení o vstupu společnosti do likvidace likvidátor zveřejnil v Obchodním věstníku ve dnech 23. června 2016 a 7. července 2016 a současně vyzval věřitele likvidované společnosti, aby ve stanovené lhůtě přihlásili své pohledávky- v průběhu likvidace byla zjištěna jedna pohledávka za třetí osobou ve výši 286 511,89 Kč, pro jejíž vymožení bylo vedeno exekuční řízení;- byly zjištěny závazky společnosti po splatnosti vůči sedmi věřitelům v celkové výši 1 364 891 Kč;- likvidátor podal návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. března 2021, č. j. KSPL 56 INS 1627/2021-A-9, zjistil úpadek společnosti a na její majetek prohlásil konkurs. V průběhu insolvenčního řízení byl zpeněžen majetek společnosti, tj. pohledávka za třetí osobou ve výši 286 511,89 Kč. Usnesením ze dne 6. února 2023, č. j. KSPL 56 INS 1627/2021-B-29, insolvenční soud, po splnění rozvrhového usnesení, konkurs na majetek společnosti zrušil. Výtěžek zpeněžení majetku společnosti byl po úhradě nákladů spojených s insolvenčním řízením vydán věřitelům společnosti; - likvidační zůstatek činí 0 Kč;- společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 29. srpna 2023;- dne 24. ledna 2024 doručil likvidátor soudu prvního stupně návrh na schválení konečné zprávy a hotových výdajů a odměny likvidátora ze dne 17. ledna 2024. Likvidátor požadoval odměnu ve výši 20 000 Kč a náhradu hotových výdajů v celkové výši 9 028,49 Kč. Likvidátor vyčíslil výdaje, které mu vznikly v souvislosti s prováděním likvidace, následovně: zveřejnění v Obchodním věstníku – 2 178 Kč, zpracování účetnictví, daňové poradenství – 5 445 Kč, cestovné – 567,49 Kč, poštovné – 445 Kč, správní poplatky – ověření podpisu – 30 Kč, opisy, fotokopie, telekomunikační poplatky – 363 Kč. Jelikož likvidátor nesprávně požadoval i náhradu za daň z přidané hodnoty z cestovného a z výdajů na opisy, fotokopie a telefonní poplatky, upravil likvidátor v průběhu odvolacího řízení vyúčtování hotových výdajů a ponížil požadované cestovné na 469 Kč a částku na výdaje za opisy, fotokopie, telekomunikační poplatky na 300 Kč;- v rámci insolvenčního řízení společnosti, vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 1627/2021, uplatnil likvidátor jak nárok na náhradu hotových výdajů likvidátora vzniklých po rozhodnutí o úpadku a odměnu za činnost likvidátora po rozhodnutí o úpadku (dílčí pohledávka č. 1 ve výši 13 078,40 Kč), tak i nárok na náhradu shora uvedených hotových výdajů, vzniklých v souvislosti s činností likvidátora před rozhodnutím o úpadku a odměnu za činnost likvidátora před rozhodnutím o úpadku (dílčí pohledávka č. 2 ve výši 42 773,94 Kč), jako pohledávky za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“);- usnesením ze dne 20. října 2022, č. j. KSPL 56 INS 1627/2021-B-24, Krajský soud v Plzni, jakožto insolvenční soud, určil náhradu nutných výdajů a odměnu likvidátora ve výši 13 078 Kč (uplatněný nárok na náhradu hotových výdajů a odměnu dílčí pohledávkou č. 1). K dílčí pohledávce č. 2 insolvenční soud konstatoval, že se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona, tyto výdaje a odměna likvidátora vznikly před rozhodnutím o úpadku, jakož i před zahájením insolvenčního řízení společnosti. Likvidátorem uplatněná dílčí pohledávka č. 2 proto nebyla v insolvenčním řízení společnosti uspokojena.9. Soud prvního stupně likvidátorovi přiznal náhradu hotových výdajů toliko ve výši 2 178 Kč (výdaj za inzerci v Obchodním věstníku; ostatní výdaje považoval za neosvědčené či neúčelně vynaložené. Odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci tak je, zda lze likvidátorovi přiznat náhradu jím požadovaných hotových výdajů, jakož i posouzení jejich účelnosti.10. Vedení účetnictvíOdvolací soud posuzoval účelnost nákladů vynaložených likvidátorem za účetní služby poskytnuté společností , právnická osoba, ., která tyto služby vykonávala a likvidátorovi za ně fakturovala (faktura č. 240001) částku 5 445 Kč se splatností 24. ledna 2024 za „vedení účetnictví v rámci likvidace společnosti , právnická osoba, v likvidaci“.11. V poměrech projednávané věci vychází odvolací soud ze své ustálené rozhodovací praxe, podle níž likvidátor není povinen vést účetnictví – včetně vyhotovení účetních závěrek a potřebných daňových přiznání – vlastními silami, neboť i v případě, že společnost je nečinná a nevykazuje žádný majetek, je třeba pro tuto činnost mít příslušné odborné znalosti, včetně znalosti právě platné legislativy. Po likvidátorovi, který těmito odbornými znalostmi nedisponuje, nelze spravedlivě požadovat, aby tyto činnosti vykonával výlučně sám na svůj náklad a odpovědnost (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2018, sp. zn. 14 Cmo 22/2018, ze dne 2. listopadu 2016, sp. zn. 14 Cmo 322/2016, či ze dne 1. února 2023, sp. zn. 14 Cmo 244/2022, jež jsou dostupná např. v právním systému www.beck-online.cz). Skutečnost, že společnost nemá žádný majetek, by měla být reflektována ve výši úplaty požadované za poskytnuté účetní a daňové služby, jako tomu je v projednávané věci. Částku 5 445 Kč – s ohledem na poznatky z vlastní rozhodovací činnosti v obdobných věcech – považuje odvolací soud za přiměřenou. Z uvedených důvodů odvolací soud požadované hotové výdaje spojené s vedením účetnictví společnosti ve výši 5 445 Kč likvidátorovi přiznal.12. Poplatky a poštovnéOdvolací soud