9 Cmo 172/2023-23 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 20. 3. 2023 domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek konaného dne 30. 11. 2022 uvedeného pod bodem 3) zápisu ze shromáždění účastníka.2. Na výzvu soudu ze dne 22. března 2023 k zaplacení příslušného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč reagovala žádostí ze dne 15. dubna 2023 o osvobození od soudního poplatku v celé výši s tím, že je od dubna 2022 vedena v evidenci nezaměstnaných u Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Liberci a je jí současně vyplácena podpora ve výši 9 775 Kč. Výslovně uvedla, že z uvedené částky hradí veškeré životní náklady a že žádné jiné příjmy nemá ani nečerpá žádnou jinou formu podpory. Přílohou byly oznámení přiznání podpory v nezaměstnanosti a potvrzení o docházkách na Úřad práce v Liberci.3. Soud vyzval navrhovatelku k vyplnění přiloženého tiskopisu o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k osvědčení jejích tvrzení, např. výpisy z bankovních účtů za posledních 6 měsíců, potvrzením o výši důchodu, výpisem z katastru nemovitostí, že žadatel není zapsán jako vlastník nemovitosti či potvrzením z evidence motorových vozidel, že není vlastníkem žádného motorového vozidla apod.4. Navrhovatelka podáním ze dne 5. 5. 2023 předložila soudu vyplněné „prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“ (dále též jen „prohlášení“), z něhož vyplývá, že jejím jediným příjmem je částka 9 775 Kč za měsíc coby příjem z hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, dále vlastní dva jednopokojové byty, garáž, auto a má minimální zůstatky na běžném účtu v bankách ve výši 1 600 Kč a 270 Kč, dále zmínila osobní půjčku ve výši 670 tis. kč od , Anonymizováno, a platbu záloh na bydlení, služby a energie ve výši 8 763 Kč za měsíc.5. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením navrhovatelce nepřiznal požadované osvobození od soudního poplatku z podaného návrhu. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žadatelka předložila soudu vyplněné prohlášení předložila bez listin, jež sud reprodukoval a dále citoval ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. s tím, že soudní poplatek je - stejně jako například daně či jejich nedoplatky - příjmem státního rozpočtu, a není možné, aby náklady sporu nesl bez náležitého důvodu stát. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši poplatkové povinnosti, ke struktuře majetku, platební schopnosti atd. Soud především zvažuje, zda by nepříznivá majetková situace mohla žadateli znemožnit uplatnit jeho právo u soudu. Z uvedeného vyplývá, že žadatelka není nemajetná, když je „vlastníkem 3 bytů“ a automobilu. Soudu se jeví za nedostatečné a věrohodné popsání příjmů a výdajů žadatele, když uvádí jako svůj jediný příjem, příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 9 775 Kč a výdaje na bydlení činí částku 8 763 Kč. Je nereálné, aby osoba vyžila měsíčně s částkou 1 012 Kč, z které by hradila jídlo, hygienické potřeby, ošacení a další. Stejně tak žadatelka jistě nežije současně ve všech svých 3 bytech. I to, že je schopná hradit odměnu advokáta svědčí o jistém finančním zabezpečení, když služby advokáta jsou ze zákona prováděny za úplatu. Dále soud uvedl, že institut civilního práva procesního, osvobození od soudních poplatků, dopadá na případy, kdy poplatník nemá žádnou dostupnou (reálnou) možnost, jak si prostředky na úhradu soudního poplatku obstarat. Osvobození od soudních poplatků soud přizná účastníkovi zcela výjimečně, pokud by mu situace, ve které se nachází, znemožňovala hájit svá práva u soudu. Soud měl s ohledem na popsaná zjištění a výši poplatkové povinnosti za to, že je plně v možnostech žadatelky o osvobození od soudního poplatku dostát své poplatkové povinnosti vůči státu vlastními silami, nikoliv za využití zákonného institutu osvobození od soudních poplatků, který dopadá na zcela jiné, výjimečné, případy.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání korigovala závěr soudu o vlastnictví 3 bytů tak, že je vlastníkem 2 bytů, přičemž v jednom bydlí její 90 letý otec a ve druhém sama navrhovatelka. Namítla, že vlastnictví movitého či nemovitého majetku nijak nevypovídá o disponibilních peněžních prostředcích, které má či nemá navrhovatelka k dispozici. Připustila, že je pravdou, co uvedl soud prvního stupně, že navrhovatelka nemůže vyžít s částkou 1 012 Kč měsíčně s tím, že peníze čerpané z půjčky nelze považovat za disponibilní zdroje. Navrhla, aby soud zrušil odvoláním napadené usnesení a přiznal navrhovatelce osvobození od soudního poplatku z podaného návrhu.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“9. Smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná komentářová literatura k tomu uvádí mj. následující: „Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkové nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození“ - viz komentář k § 138 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení /soudcovský komentář/. Kniha II. § 79180 občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014 (podtržení doplněno odvolacím soudem).10. Z logiky věci je zřejmé, že pokud někdo žádá o osvobození od soudních poplatků, tak je žádoucí něco tvrdit o majetkových poměrech v tom smyslu, že neumožňují zaplacení stanoveného soudního poplatku, a toto tvrzení doložit odpovídajícími listinami. Přípustné je však i to, že návrh na osvobození od soudních poplatků sice neobsahuje žádné tvrzení o nemajetnosti žadatele, ale již jen ze samotných listin, které jsou k návrhu - žádosti doloženy, je zřejmé, že majetkové poměry navrhovatele - žadatele neumožňují zaplacení soudního poplatku. Nepostupuje-li navrhovatel - žadatel výše uvedeným způsobem, tedy neobsahuje-li návrh na osvobození od soudních poplatků příslušná tvrzení o nemajetnosti žadatele, jež by byla současně doložena příslušnými listinami, resp. není-li návrh doložen listinami, z nichž vyplývají „zvlášť závažné důvody“ ve smyslu § 138 o. s. ř., tedy takové poměry žadatele neumožňující mu uhradit stanovený soudní poplatek, zašle soud žadateli příslušný formulář s tím, že mu stanoví lhůtu, do kdy má prohlášení vyplnit a zaslat soudu zpět s příslušnými přílohami.11. V posuzované věci žadatelka v původní žádosti toliko jen tvrdila a popisovala své příjmové poměry (vyplácení podpory v nezaměstnanosti), nikoliv své celkové majetkové poměry, jež ani nijak nedokládala. K výzvě soudu doložila toliko jen vyplněné prohlášení bez doložení tomu odpovídajících listin.12. V obecné rovině platí, že pouze úplné a pravdivé vylíčení rozhodných skutečností, tj. majetkových (a sociálních) poměrů žadatele, jež je současně doloženo odpovídajícími listinami tato tvrzení prokazující, je základní podmínkou pro správné posouzení žádosti ohledně splnění zákonných předpokladů pro osvobození žadatele od soudních poplatků (neplatí to však absolutně a bezvýjimečně). Důvodem nepřiznání osvobození od soudních poplatků je neúplné vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti, bránící soudu správné (komplexní) posouzení podmínek pro osvobození. Pokud tedy žadatel soudu pravdivě nesdělí a nedoloží všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků, ačkoliv jej soud k tomu řádně vyzval, tak jako se tomu stalo v posuzovaném případě, sám zabrání (znemožní) soudu, aby mohl správně (komplexně) posoudit, zda je u něj dána podmínka pro osvobození od soudních poplatků či nikoliv. Přitom platí, že neúplné vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti jde vždy k tíži žadatele.13. Navrhovatelka svá tvrzení uvedená v prohlášení nedoložila ani jedinou listinou. Ani v prohlášení dostatečně transparentně nevylíčila své celkové majetkové poměry. V prohlášení, ač obsahovalo v rubrice osobní majetek - nemovitosti…. poučení „pokud žadatel příjmy či výnosy z majetku nemá, výslovně to