9 Cmo 179/2024-535 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud I. stupně vyzval navrhovatelku , Jméno navrhovatelky A, , aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za podané dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků částku ve výši 2 000 Kč (po zohlednění osvobození od soudních poplatků ve výši 50%) a to na soudem specifikovaný bankovní účet vedený u ČNB v Ústí nad Labem (dále též zkráceně - výzva k zaplacení sop).Proti tomuto usnesení soudu I. stupně o výzvě k zaplacení sop podala navrhovatelka odvolání, jež bylo součástí jejího podání ze dne 5. října 2023 (na č.l. 509) a dále jejího podání ze dne 2. dubna 2024 (na č.l. 515). Brojila proti uvedení zástupce účastníka - advokáta , tituly před jménem, a navrhla zrušení odvoláním napadeného usnesení.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, než přistoupil k přezkumu napadeného usnesení, posuzoval prvně odvolání navrhovatelky z hlediska jeho přípustnosti, a dospěl k závěru, že předmětné odvolání proti výzvě k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, není přípustné.Jak je zřejmé z § 201 o. s. ř., může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v I. stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.Podle § 9 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů…; Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví…Dle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.Odvolací soud zastává právní názor, podle něhož citované zákonné ustanovení sice výslovně neobsahuje výčet usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, nicméně z povahy věci vyplývá, že se jedná jen o procesní usnesení, které v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Soud jimi není vázán, může je změnit, aniž by bylo potřebné podat odvolání. Výzva k zaplacení soudního poplatku je přitom typickým usnesením, jímž se upravuje vedení řízení a z toho důvodu proti takovému rozhodnutí není přípustné odvolání. Ostatně závěr odvolacího soudu je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a obecnou rozhodovací soudní praxí. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 9. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5428/2008 výslovně uvedl, že „závěr odvolacího soudu, že proti usnesení, jímž byl žalobce podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu (vzor č. 064 o. s. ř.), není odvolání přípustné [§ 218 písm. c) o. s. ř.], je v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit. K tomuto závěru o nepřípustnosti odvolání proti výzvě k zaplacení soudního poplatku, neboť se jedná o typické usnesení upravující vedení řízení, ostatně dospěla i odborná právní teorie - viz komentář k § 202 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha IV. § 201250l občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016.Odvolací soud z výše vyloženého důvodu odvolání , Jméno navrhovatelky A, do výzvy k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání odmítl jako nepřípustné dle § 218 písm. c) o. s. ř., a to v souladu se správným poučením daným navrhovatelce soudem I. stupně o nepřípustnosti odvolání proti předmětnému usnesení.