9 Cmo 229/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se , Jméno navrhovatele, coby navrhovatel domáhal zápisu svého výmazu coby jednatele účastnice - obchodní společnosti , Jméno advokáta B, . (dále též jen „společnost“) a zápisu dne zániku svého členství a funkce k datu 11. května 2023. K návrhu bylo doloženo odstoupení z funkce jednatele ze dne 6. 4. 2023 podepsané , Jméno navrhovatele, adresované společnosti, v němž jmenovaný oznamuje odstoupení z funkce, uvádí důvody rozhodnutí a současně žádá, aby valná hromada společnosti bez zbytečného odkladu projednala toto odstoupení, dále byl doložen zápis z jednání valné hromady společnosti datovaný dnem 9. 6. 2023, včetně prezenční listiny, pozvánky na valnou hromadu a podacího lístku a přípisu právního zástupce navrhovatele adresovaného společnosti.2. Městský soud v Praze (dále též jen „soud prvního stupně“ či „rejstříkový soud“) rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 281882 se vymazává statutární orgán jednatel 2 , Jméno navrhovatele, a zapisuje u vymazávané osoby dne zániku členství 11. května 2023, den zániku funkce 11. května 2023, den zápisu změny: dnem nabytí právní moci. Rozhodnutí nebylo odůvodněno.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice včasné odvolání. Uvedla, že ačkoliv je v napadeném usnesení uvedeno, že členství a funkce jednatele , Jméno navrhovatele, zanikly ke dni 11. 5. 2023, nemá toto datum oporu ani v přílohách návrhu ani v zákoně. Odstoupení z funkce jednatele je datováno dnem 6. 4. 2023 s tím, že je odkazováno na ust. § 198 odst. 1 z. o. k. Citované ustanovení se však vztahuje k něčemu jinému, tedy k volbě nového jednatele. Rozhodující pro odstoupení z funkce je totiž ust. § 58 odst. 1 a 2 z. o. k. podle kterého „výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem.“ Z pozvánky datované 15. 5. 2023 na valnou hromadu účastníka vyplývá, že tato se měla konat dne 9. 6. 2023 v 10:00 hodin, tedy nikoliv 11. 5. 2023, jak je nesprávně uvedeno v napadeném usnesení. Dále odvolatelka uvedla, že ačkoliv z. o. k. již výslovně nezakazuje odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná, je třeba brát uvedou dobu v úvahu. S ohledem na zahájení řízení ze strany Finančního úřadu Středočeského kraje je doba pro odstoupení Ing. Sádla nevhodná a poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3367/2018. s tím, že Nejvyšší soud neplatnost odstoupení z funkce zcela nevyloučil, když v závěru rozhodnutí konstatoval: „vzhledem k závěru, že důsledkem odstoupení z funkce člena (voleného) orgánu obchodní korporace v době, která je pro korporaci nevhodná, zásadně není neplatnost odstoupení.“ Nová právní úprava proto neznamená, že člen voleného orgánu může pří odstupování z funkce zcela ignorovat zájmy obchodní korporace. Člen voleného orgánu je vázán péčí řádného hospodáře zahrnující i povinnost loajality, a to se týká i doby, v níž má jeho funkce skončit odstoupením, jak ve výše uvedeném rozhodnutí dovodil i Nejvyšší soud. Účastnice je toho názoru, že odstoupení z funkce v době nevhodné pro obchodní korporaci by i nadále mohlo založit povinnost odstupujícího člena k náhradě újmy. Dle odvolatelky usnesení obsahuje faktické vady a zároveň nejsou splněny podmínky pro výmaz jednatele. Z odvolání vyplynul požadavek, aby usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že návrh na výmaz jednatele bude zamítnut.4. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 14. 8. 2023 navrhovatel, který se důrazně ohradil proti tomu, že by nebylo možné jeho návrhu vyhovět. Předně rozporoval tvrzení účastnice, že by se jednalo o odstoupení v nevhodné době, když drtivou většinu činností měl plnit druhý jednatel, který dosud neodstoupil a odkazoval na konkrétní ustanovení společenské smlouvy (čl. III písm. B odst. 2). Dále namítl, že účastnicí citovaná judikatura je nepoužitelná, protože právní úprava se po velké novele změnila a již výslovně nezakazuje odstoupení v nevhodné době. Návrh tak disponoval platným odstoupením a zůstal důvodný. Bylo by možné se pouze domáhat náhrady újmy pro porušení povinnosti péče řádného hospodáře, která však pro rozdělení kompetencí mezi jednatele účastnice beztak nepřichází vůbec v úvahu. Odstoupení z funkce člena voleného orgánu se tak odvíjí od okamžiku, kdy toto odstoupení projednal nebo měl projednat příslušný orgán společnosti. Ust. § 58 odst. 1 z. o. k. je tak nutno v případě odstoupení z funkce jednatele vykládat v souladu s ust. § 198 odst. 1 z. o. k. Zánik výkonu funkce člena voleného orgánu odstoupením tak, jak je upraven v ust. § 58 z. o. k. by sice měl chránit dotčenou společnost, nelze jej však vykládat tak, že jednání orgánu, který by měl odstoupení projednat, lze svolat kdykoliv, kdy společnost uzná za vhodné (tj. s libovolně dlouhým, časovým odstupem), takový výklad by byl snadno zneužitelný. Velká část společností svolává valnou hromadu pouze jednou ročně, aby schválila účetní závěrku. Lze pak jen velmi těžko po někom spravedlivě požadovat, aby na projednání odstoupení čekal kupříkladu i jedenáct měsíců. Je nutné respektovat lhůtu podle ust. § 198 odst. 1 z. o. k. Pokud má totiž společnost povinnost zvolit nového jednatele do 1 měsíce od (doručení) odstoupení předchozího jednatele, musí celkem logicky ještě před tím (byť třeba při témže jednání) stihnout toto odstoupení projednat. Pokud tato lhůta uplyne, je pak zřejmé, že valná hromada neprojednala odstoupení, ač tak měla učinit, a výkon funkce jednatele zaniká. Datum uvedené v návrhu na zápis do obchodního rejstříku je tedy správné (odpovídá uplynutí lhůty 1 měsíce od doručení dopisu), neboť, i přes žádost navrhovatele, valná hromada v této lhůtě jeho odstoupení neprojednala, ač měla. Následně (dodatečně) svolaná valná hromada pak již tuto skutečnost pouze potvrzuje, resp. nic na dřívějším zániku funkce jednatele změnit nemůže (jakkoli její průběh zánik funkce potvrzuje a pro případ, že by snad bylo odstoupení jednatele zpochybňováno také obsahuje usnesení o jeho odvolání).5. Podáním ze dne 10. května 2024, soudu prvního stupně doručeným téhož dne a odvolacímu soudu dne 14. května 2024 vzal odvolatel - předmětná společnost s ručením omezeným, své odvolání zpět.6. Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu vzhledem k uvedenému procesnímu úkonu předmětné společnosti (jíž se zápis v obchodním rejstříku týká) a potažmo tak účastníku řízení, nezbylo, než podle § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení zastavit.7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s. (ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s.), neboť rejstříkové řízení lze obecně zahájit i bez návrhu a odvolací soud neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z jeho účastníků.