9 Cmo 270/2023-32 — Vrchní soud v Praze

Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že soud prvního stupně coby tzv. statusový soud (rozhoduje vyšším soudním úředníkem) vyzval usnesením ze dne 16. října 2023, č. j. 26 Cm 43/2014-22 navrhovatele, aby do 15 dnů od doručení této výzvy zaplatil soudní poplatek za návrh, který podle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích činí 2 000 Kč, a to na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též jen „výzva“).Proti usnesení soudu prvního stupně - výzvě, podal navrhovatel odvolání, což vyplývá z odvolání ze dne 6. 11. 2023 (na č.l. 29), resp. odvolacího návrhu uvedeného v tomto odvolání, jímž se odvolatel domáhal mj. zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2023, č. j. 26 Cm 43/2014-22, tedy zrušení výzvy. Ostatně ke stejnému závěru, že se jedná i o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2023, č. j. 26 Cm 43/2014-22 dospěl soud prvního stupně, když věc předložil odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání též proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2023, č. j. 26 Cm 43/2014-22. Pro úplnost odvolací soud ještě dodává, že navrhovatel podal proti výzvě též i námitky, o nichž bylo soudem prvního stupně rozhodnuto.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání není přípustné.Odvoláním napadeným usnesením je výzva soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku ve stanovené výši.Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“Podle § 9 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů…; Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví…Dle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.Odvolací soud uvádí, že citované zákonné ustanovení sice výslovně neobsahuje výčet usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, nicméně z povahy věci vyplývá, že se jedná jen o procesní usnesení, které v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Soud jimi není vázán, může je změnit, aniž by bylo potřebné podat odvolání. Výzva k zaplacení soudního poplatku je přitom typickým usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, proto proti takovému rozhodnutí není přípustné odvolání. Ostatně závěr odvolacího soudu je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a obecnou rozhodovací soudní praxí. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 9. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5428/2008 výslovně uvedl, že „závěr odvolacího soudu, že proti usnesení, jímž byl žalobce podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu (vzor č. 064 o. s. ř.), není odvolání přípustné [§ 218 písm. c) o. s. ř.], je v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit [srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 25. 1. 1980, sp. zn. 2 Cz 108/79, který byl uveřejněn na straně 797 Sborníku Nejvyššího soudu ČSSR, Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu SSR o občanském soudním řízení a o řízení před státním notářstvím (Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudu a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR, 1970-1983, který vydal Nejvyšší soud ČSSR, SEVT, Praha 1986), nebo obdobně - ve vztahu k výzvě k zaplacení zálohy na náklady konkursu - právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, který byl uveřejněn pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001].“ Ke shodnému závěru o nepřípustnosti odvolání proti výzvě k zaplacení soudního poplatku, neboť se jedná o typické usnesení upravující vedení řízení, ostatně dospěla i odborná právní teorie - viz komentář k § 202 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha IV. § 201 - 250l občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016.Odvolací soud z výše uvedeného důvodu odvolání odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, aniž by byl vůbec oprávněn se zabývat věcnými argumenty uvedenými v odvolání.