9 Cmo 293/2023-130 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 21. července 2022 se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice přijaté dne 23. června 2022, kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového znění stanov. Uvedla, že je „vlastníkem , Anonymizováno, investičních akcií podfondu společnosti , právnická osoba, akcionářem odpůrkyně“ Dále uvedla, že „odpůrkyně“ je fondem kvalifikovaných investorů, a to ve formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která tvoří podfondy. Navrhovatelka se předmětné valné hromady účastnice, na níž bylo přijato usnesení o změně stanov, účastnila prostřednictvím svého zástupce a proti usnesení podala ve smyslu § 424 odst. 1 z. o. k. protest, jehož důvody ústně shrnula do protokolu a rovněž předložila písemné podání tyto obsahující. Namítala rozpor přijatého usnesení valné hromady s právními předpisy:1) Vady pozvánky znamenající pochybení při svolání valné hromady:a) V pozvánce jediný člen správní rady požadoval, aby se zástupce akcionáře při prezenci prokázal plnou mocí s úředně ověřenými podpisy, což je v rozporu s čl. 10.1 původního znění stanov.b) Nesprávné informace stran hlasovacího práva, jež mohly od účasti na valné hromadě některé akcionáře odradit - poznámka stran rozhodnutí o změně stanov společnosti - je hlasovací právo o tomto návrhu spojeno pouze se zakladatelskými akciemi „v souladu se stanovami“, vlastníkům investičních akcií hlasovací právo ve skutečnosti však náleželo.c) Nezákonné odepření hlasovacího práva navrhovatelky (usnesení bylo přijato pouze jedním akcionářem s 10 hlasy (odpovídajícím 10 zakladatelským akciím), kterým je společnost , právnická osoba, ., přitom jen navrhovatelka měla disponovat , Anonymizováno, hlasy); má-li dojít ke změně práv spojených s akciemi, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mají jejich vlastníci podle § 162 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále též i jen „z.i.s.f.“) ve spojení s § 417 odst. 2 z. o. k. v této věci hlasovací právo, a k přijetí takové změny je dokonce vyžadován souhlas kvalifikované většiny.2) V posuzované věci se přijaté změny stanov společnosti týkají mj. článků 28 a čl. 29, které upravují (i) právo rozhodovat o trvání podfondů a právo na podíl na likvidačním zůstatku doposud spojené pouze s investičními akciemi a (ii) stanovení ceny investičních akcií při jejich odkupu. Stručně řečeno předmětné změny (i) přenáší rozhodovací pravomoc ohledně zrušení podfondu a rozdělení likvidačního zůstatku, včetně způsobu jeho vyplacení na správní radu, resp. obhospodařovatele účastnice. Dále změny (ii) přenáší úpravu stanovení hodnoty investičních akcií pro uplatnění práva navrhovatelky na jejich odkup ze stanov účastnice do statutu podfondu. Postup přijímání statutu podfondů, resp. jeho změn, není v zákoně podrobně upraven; dosavadní praxe je však taková, že změny navrhuje a přijímá obhospodařovatel fondu, kterým je v případě účastnice opět společnost , právnická osoba, .a) V prvním případě rozhodnutí o zrušení podfondu zasahuje do práva navrhovatelky rozhodovat o setrvání ve společností. Rozhodnutí o rozdělení podílu na likvidačním zůstatku a způsob jeho vyplacení pak přímo ovlivňuje význam a hodnotu práva na podíl na likvidačním zůstatku navrhovatelky. V původním znění stanov to byli naopak pouze akcionáři s investičními akciemi, kterým náleželo právo hlasovat o rozdělení podílu na likvidačním zůstatku podfondů. Toto právo je jim tedy změnou stanov odebíráno. Podstatný zásah do práv navrhovatelky představuje dále to, že nově může odpůrkyně vyplatit podíl na likvidačním zůstatku i v nepeněžité formě.b) Co se druhého případu týče, přenesení stanovení výpočtu hodnoty investičních akcií ze stanov společnosti do statutu podfondu umožňuje obhospodařovateli společnosti v rámci statutu volně rozhodovat o ceně investičních akcií, za kterou je účastnice povinna od akcionáře tyto odkoupit. To bezprostředně zasahuje do práva navrhovatelky na odkup akcií, jehož imanentní součástí je předem známý (a bez jejího souhlasu nezměnitelný) postup určení ceny akcií při tomto odkupu. Nově účastnice odkupuje investiční akcie za hodnotu investičních akcií určenou pro období, v němž od podání žádosti akcionáře o odkup uplynou lhůty stanovené statutem. Z uvedeného tak není vůbec zřejmé, ke kterému datu se cena akcií bude určovat. Flagrantním zásahem je poté nově zavedené oprávnění účastnice účtovat srážku ceny ve výši stanovené statutem. Nejen že nové stanovy neobsahují způsob výpočtu ceny akcií ani datum či přesné období, k jakému bude vypočtena, ale nadto umožňují takto nejasně určovanou cenu ponížit o (opět ve stanovách nevymezenou) srážku.3) Závěr, že dle § 277 odst. 1 z.i.s.f. navrhovatelce (ani ostatním přítomným akcionářům s investičními akciemi) hlasovací právo nenáleží není správný. Je zřejmé, že ustanovení míří na formy společností, ve kterých je část společníků zároveň statutárním orgánem, tedy komanditní společnost nebo komanditní společnost na akcie. Ostatně i , Jméno advokáta C, v komentáři WK k z.i.s.f. uvádí, že toto ustanovení se na akciové společnosti vůbec nepoužije. I pokud by se však ustanovení aplikovalo, společníci se ve stanovách účastnice dohodli jinak (viz čl. 11.1 písm. a/ původního znění stanov), a proto se dle § 277 odst. 1 z.i.s.f. zákonná úprava neuplatní. Aplikace § 277 z.i.s.f. by nezpůsobila, že by akcionáři s investičními akciemi neměli hlasovací právo. I § 277 odst. 1 věta poslední z.i.s.f. totiž vyžaduje souhlas společníka, pokud změna stanov nepříznivě zasahuje do jeho práv, tak je tomu i v právě posuzovaném případě.4) Obsah přijatých změn stanov, které jsou v rozporu s právními předpisy, způsobují podle § 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 z. o. k. dokonce nicotnost napadeného usnesení.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, ., …, přijaté valnou hromadou společnosti dne 23. června 2022, kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového znění stanov společnosti, je neplatné.“ (výrok I.) a že „Navrhovatel je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši a se splatností, která bude stanovena v samostatném rozhodnutí.“ (výrok II.). Samostatným usnesením ze dne 4. září 2023 č. j. 68 Cm 30/2022-104 rozhodl soud prvního stupně tak, že „Účastník je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 34 912 Kč, a to do tří dnů od první moci tohoto usnesení“.3. V odůvodnění svého usnesení uvedl soud prvního stupně, že z provedeného dokazování zjistil ve shodě se skutkovými tvrzeními obou účastníků následující skutkový stav. Navrhovatelka je jakožto vlastník , Anonymizováno, investičních akcií podfondu společnosti , právnická osoba, , akcionářem účastnice, jež je fondem kvalifikovaných investorů, a to ve formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která tvoří podfondy. Dne 23. června 2022 se konala valná hromada účastnice. V této souvislosti byla navrhovatelce doručena pozvánka na valnou hromadu. Na valné hromadě bylo za účasti navrhovatelky přijato usnesení mimo jiné o změně stanov společnosti pod bodem 3. programu usnesení. Proti tomuto usnesení valné hromady podala dne 23. 6. 2022 navrhovatelka protest a dne 21. 7. 2022 ze shodných důvodů návrh na zahájení soudního řízení o neplatnost usnesení valné hromady. Následně soud citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně §§ 428 odst. 1 a § 424 odst. 1, 276 odst. 1, 417 odst. 2 z. o. k., §§ 258, 259, 260 odst. 1, 212 odst. 1, §§ 95 odst. 1, 101 odst. 1, 154, 156 odst. 1, 158 odst. 1, 159 odst. 1, 162 odst. 1, 165 odst. 1, 167 odst. 1, 277 odst. 1, 375, 373, z.i.s.f. Soud dále akcentoval, že mezi účastníky panovala shoda o skutkovém stavu.4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:1) Poučení akcionářů v pozvánce týkající se povinnosti prokázat se při prezenci v případě zastoupení plnou mocí s úředně ověřenými podpisy nedošlo fakticky v této separované části k významnému porušení stanov, tento důvod sám o sobě nepostačoval pro vyslovení neplatnosti usnesení, nehledě na to, že nesprávné poučení mohlo být obezřetným akcionářem, na podkladě znalosti ústředního dokumentu společnosti, snadno rozpoznáno.2) Nesprávnost poučení vlastníků investičních akcií o tom, že na valné hromadě nejsou oprávněni hlasovat o návrhu rozhodnutí, poněvadž výkon práva v tomto ohledu je spojen výhradně se zakladatelskými akciemi, nebyla bez hlubších právních znalostí rozpoznatelná (o čemž svědčí tento spor), byla tak nutně zasažena šíře participace všech vlastníků investičních akcií na společnosti neboli eliminováno jejich oprávnění dle stanov. Závažnost zásahu do práv akcionářů i následky tohoto protiprávního procesu, tkvějící ve ztrátě dosavadních hlasovacích práv v okruhu stanovami vymezené materie, vylučuje v tomto případě aplikaci ust. § 260 o. z. S právě uvedeným nedovoleným jednáním účastnice souvisí navrhovatelčina výtka v protestu, spadající významově pod argument protiprávnosti odepření hlasovacího