9 Cmo 309/2023-25 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesení ze dne 27. října 2023 č. j. 70 Cm 1305/2023-3 rozhodl v řízení zahájen bez návrhu - usnesení soudu takto: „Soud zahajuje řízení o zrušení obchodní korporace , právnická osoba, , IČO , IČO, , s likvidací a jmenování likvidátora“ (výrok I.), „Obchodní korporace , právnická osoba, , IČO , IČO, , se zrušuje a nařizuje se její likvidace“ (výrok II.)., „Likvidátorem obchodní korporace , právnická osoba, , IČO , IČO, , se jmenuje , tituly před jménem, , narozený , Anonymizováno, , sídlem , adresa, “ (výrok III.), „Obchodní korporace , právnická osoba, , IČO , IČO, , je povinna zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, číslo účtu: 3703-2928021/0710, variabilní symbol: 7022130523“ (výrok IV.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok V.).2. Výrok III. svého usnesení odůvodnil soud prvního stupně následovně: „Podle § 191 odst. 1 a odst. 3 o. z. soud jmenuje likvidátora právnické osobě v případě, že rozhodl o jejím zrušení. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Soudu je však známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že jako statutární orgán obchodní korporace je v obchodním rejstříku zapsána osoba , která nepřebírá zásilky za společnost a nereaguje na výzvy soudu, lze tedy důvodně předpokládat, že nebude řádně plnit povinnosti likvidátora. Soud proto postupoval podle ust. § 191 odst. 4 o. z. a jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců“.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník řízení - předmětná rušená společnost s ručením omezeným, v zákonné lhůtě odvolání, a to výslovně jen co do výroku III. usnesení. Odvolatelka uvedla, že nesouhlasí se jmenováním likvidátora , tituly před jménem, , insolvenčního správce. Poukázala na ust. § 191 odst. 1 a 3 o. z. s tím, že primárně má být soudem jmenování likvidátorem statutární orgán obchodní společnosti, tedy v daném případě její jednatel. Poukázala na to, že v daném případě jednatel řádně spravuje datovou schránku a plní své povinnosti vůči orgánům státní správy. Do sbírky listin řádně zakládá všechny doklady. Pouze na výzvu rejstříkového soudu jednatel nereagoval na výzvu - nezjednal nápravu ohledně změny sídla. Z jednoho nepřevzetí zásilky nelze však dovozovat, že je obchodní korporace nekontaktní a statutární orgán nebude řádně plnit své povinnosti. Odvolatelka poukázala i na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2916/2018, podle nějž je jmenování likvidátorem soudem ze seznamu insolvenčních správců až poslední možností. Odvolatelka navrhla změnit usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. tak, aby likvidátorem byl jmenován stávající jednatel společnosti - , Anonymizováno, nar. , Anonymizováno, případně , tituly před jménem, , nar. , Anonymizováno, .4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 191 odst. 1, 3a 4 o. z. „soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců“. Ze zákona tedy jednoznačně vyplývá, že primárně má být likvidátor společnosti jmenován „z jejích zdrojů“, tedy jím má být jmenován její statutární orgán případně jiná vhodná osoba navržená samotnou společností. Podle odvolatelem případně citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2916/2018 platí, že: „Jmenování likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců přichází do úvahy (jako poslední z možností) až tehdy, nemůže-li soud jmenovat likvidátorem žádného člena statutárního orgánu právnické osoby (srov. § 191 odst. 4 o. z.). Osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců soud (za podmínky stanovené v § 191 odst. 4 o. z.) jmenuje likvidátorem, aniž by bylo nutné, aby s tím tato osoba vyslovila ad hoc souhlas. Likvidátor jmenovaný z řad insolvenčních správců nemůže z funkce likvidátora odstoupit, může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Při výběru osoby likvidátora podle § 191 odst. 4 o. z. je soud povinen přihlížet k okolnostem konkrétní věci, mimo jiné i ke vzdálenosti sídla insolvenčního správce a sídla zrušené společnosti, předpokládané náročnosti likvidace, vytíženosti insolvenčního správce apod.“ Ke shodným závěrům dochází doktrína, vyjádřená v komentáři Občanského zákoníku - publikaci: Lavický P. a kol. Občanský zákoník. I. Obecná část (§ 1 až 654). Komentář.2.vydání. Praha C.H.Beck 2022 s. 727 - 738, podle níž… “vždy je namístě řešit vhodnost jmenované osoby, a to je-li to možné- i v součinnosti s likvidovanou právnickou osobou“.6. V daném případě soud prvního stupně vyšel při posuzování vhodnosti osoby jednatele rušené obchodní společnosti toliko a jen z rejstříkového řízení, resp. se skutečností zjištěných soudem vedoucím obchodní rejstřík, aniž by se sám snažil zjistit rozhodné skutečnosti nutné pro jmenování likvidátora společnosti z osob vhodných blízkých této společnosti (například výzvou společnosti doručenou do datové schránky společnosti, zda společnosti je známa takováto osoba). V odůvodnění soudu absentují skutečnosti jím zjištěné, pro něž by vhodnou osobou nebyl jednatel společnosti, zcela pak zjišťování vhodné osoby viz. výše. Nelze pak, než dát zcela za pravdu odvolateli v tom, že insolvenční správce jmenovaný soudem prvního stupně likvidátorem není potud vhodnou osobou, a že touto osobou může být buďto jednatel společnosti (výslovně v rámci odvolacího řízení souhlasící se svým jmenováním do funkce) či jím navržená osoba. Ohledně nich ovšem nejsou známy další skutečnosti, tedy tím pádem ani to, zda splňují podmínky vzniku funkce (viz § 46 z. v. r. ve spojení s § 152 odst. 2 o. z.).7. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil usnesení soudu v odvoláním napadeném rozsahu - výroku III., tedy výroku o jmenování likvidátora soudem, a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně vybere z odvolatelem nabízených dvou osob tu vhodnější a zjistí ohledně ní všechny skutečnosti ve vztahu k možnostem výkonu funkce likvidátora (resp. není-li u ní dána překážka výkonu funkce ve smyslu § 46 z. v. r. a zda splňuje podmínky vzniku funkce dle § 152 odst. 2 o. z.).