9 Cmo 43/2024-25 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 11. 1. 2024 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh na zápis „, Anonymizováno, .“ do rejstříku ústavů, přičemž navrhovatelem byl spolek , Jméno navrhovatele, . V rámci navrhovaného zápisu navrhl zapsat do spolkového rejstříku mj. název statutárního orgánu s označením: „rektor“ K návrhu doložil „zápis z ustavující schůze správní rady , Anonymizováno, .“ ze dne 11. 1. 2024, listinu přítomných na ustavující schůzi správní rady ze dne 11. 1. 2024, souhlas s umístěním sídla ústavu, čestná prohlášení, včetně souhlasu se zápisem do veřejného rejstříku zapisovaných osob, statut ústavu z 11. 1. 2024 a „zakládací listinu zapsaného ústavu , Anonymizováno, .“ ze dne 11. 1. 2024 (dále též jen „zakládací listina“ či zakladatelské právní jednání“).2. V záhlaví označeným usnesením rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh se zamítá.“ Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že zakládací listina nebyla datována a nebyla opatřena podpisem zakladatele. V zakládací listině , Anonymizováno, . nebyl určen první statutární orgán ústavu, kterého navrhovatel požaduje zapsat do rejstříku ústavů. Povinnost uvedení ředitele v zakladatelském právním jednání vyplývá z obecných ustanovení o právnických osobách, konkrétně z § 123 odst. 1 o. z. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zakladatelské právní jednání určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Jelikož bylo soudem zjištěno, že nedošlo k řádnému založení ústavu, neboť zakládací listina neobsahuje veškeré zákonem dané náležitosti, které musí obsahovat, nevyzýval soud navrhovatele na doložení dalších listin o zapisovaných skutečnostech a návrh na zápis ústavu , Anonymizováno, . zamítnul.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel namítl, že zakládací listina je řádně datovaná dnem 11. 1. 2024 a řádně podepsána statutárním orgánem zakladatele ústavu , Anonymizováno, . s tím, že zákon neurčuje, že musí být podpis ověřen, stačí pouze podpis. Zároveň v zakládající listině jsou řádně označené osoby, které tvoří správní radu ústavu, které mají být zapsány do rejstříku ústavu. Taktéž zakládací listina jasně vymezuje obligatorní ustanovení o řediteli ústavu, kde z pohledu zakladatele je tato statutární osoba uvedena jako „rektor ústavu“, z důvodu, že zákon neurčuje jednoznačně, že statutární orgán ústavu musí být uveden pod názvem „ředitel ústavu“. Zde, je na libovůli zakladatele, jak nazve statutární orgán ústavu. Dále byl doložen zápis z první ustanovující schůze „základní listinou“ jmenované správní rady, kterou svolal zakladatel ústavu, na základě zakládací listiny, kde jsou členové správní rady doloženi a uvedeni. Správní rada následně zvolila předsedu správní rady a ředitele dle „zakládací listiny“ rektora ústavu a jejich jména jsou řádně v zápisu uvedena a všechny osoby zapisované do rejstříku zároveň soudu doložily svůj souhlas se zápisem do rejstříku ústavu. Doklady byly součásti' předloženého návrhu. V samotné zakládací listině, která vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora, tudíž nemůže být ještě uvedeno jméno zapisované osoby, která se stane statutárním orgánem ústavu, v zakládací listině ústavu. Tato skutečnost je dokládána až zápisem z první schůze správní rady. Dále odvolatel brojil proti tomu, že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu na zápis ústavu do rejstříku ústavů bylo vyhověno.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Dle § 123 o. z. „Zakladatelské právní jednání určí …. též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“ (odst. 1), „Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.“ (odst. 2).6. Dle § 405 „Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústavu a jeho sídlo, b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.“, (odst. 1), „Zřídíli zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ (odst. 2).7. Pro posouzení věci bylo stěžejní vyřešit otázku, které náležitosti zakladatelského právního jednání u ústavu jsou obligatorními, tedy takovými, bez nichž k řádnému založení ústavu nedojde. Při systematickém výkladu se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu. V občanském zákoníku je pod nadpisem „Ustavení a vznik právnické osoby“ zařazeno ustanovení § 123 o. z., v němž jsou uvedeny obecné náležitosti každého zakladatelského právního jednání, přičemž další povinné náležitosti zakladatelského právního jednání jsou speciálně stanoveny pro jednotlivé formy právnických osob. Není-li tedy ve výčtu obsahových náležitostí zakladatelského právního jednání speciálně pro ústav v § 405 o. z. uvedeno jako obligatorní náležitost určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, vyplývá obligatornost této náležitosti pro zakladatelské právní jednání u ústavu z obecného ustanovení o právnických osobách, tedy z § 123 odst. 1 věta první o. z. Ustanovení § 405 o. z. proto nelze vykládat jinak, než ve spojení s § 123 o. z. Tento závěr lze učinit i při aplikaci logického výkladu - argumentum a minori ad maius (od menšího k většímu, tzn. platí-li něco pro méně významnou skutečnost, pak to platí i pro skutečnost významnější) na ustanovení § 405 o. z. a § 123 odst. 1 o. z. (zda určení prvních členů statutárního orgánu ústavu je obligatorní náležitostí zakladatelského právního jednání - zakládací listiny). Je-li totiž speciálně pro ústav stanovena v § 405 odst. 1 písm. d) o. z. coby obligatorní náležitost zakladatelského právní jednání uvedení jmen (a bydliště) prvních členů správní rady, tím spíše je obligatorní náležitostí určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, coby orgánu statutárního - neméně důležitého, oprávněného jednat za ústav navenek. Postrádalo by ostatně logiku, aby u ostatních právnických osob byla tato náležitost obligatorní a u ústavu by zákon pro zakladatelské právní jednání tuto náležitost nestanovoval. Ke shodnému právnímu závěru ostatně dospěla i odborná komentářová literatura - srov. komentář k § 405 in. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 303 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022: „Ačkoliv § 405 nestanoví výslovně povinnost určit v zakladatelském právním jednání, kdo je prvním členem statutárního orgánu ústavu, tj. jeho ředitelem, tato obligatorní obsahová náležitost vyplývá z obecného ustanovení § 123 odst. 1, které obecně pro právnické osoby stanoví, že zakladatelské právní jednání určí alespoň to, „kdo jsou první členové statutárního orgánu“.8. Ustanovení § 405 o. z. ve spojení s § 123 o. z. tedy představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí - tedy minimálních zákonných obligatorních náležitostí zakladatelského právního jednání (jímž je zakládací listina) směřujícího k založení ústavu coby právnické osoby. Z uvedeného vyplývá, že určení prvních členů statutárního orgánu ústavu je obligatorní náležitostí zakládací listiny coby zakladatelského právního jednání.9. Dle § 36 z. v. r. „Návrh na zápis založeného ústavu do rejstříku ústavů podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem ústavu jeho ředitel nebo jiná osoba v působnosti statutárního orgánu.“ V citovaném ustanovení uvedená možnost, že návrh na prvozápis ústavu do rejstříku ústavů podá jeho „budoucí“ statutární orgán, svědčí o nutnosti uvedení prvního člena statutárního orgánu v zakládací listině.10. V daném případě navrhovatelem doložená zakládací listina neobsahuje uvedenou obligatorní náležitost. Platí, že nedošlo-li k přijetí zakládací listiny ústavu v jejím minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/). Právní jednání představující přijetí zakládací listiny bez jedné z jejích obligatorních náležitostí, tedy bez určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení ústavu, přitom to je předpokladem pro vznik ústavu - jeho zápis do rejstříku ústavů. To je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis předmětného ústavu do rejstříku ústavů bez dalšího.11. Namítá-li odvolatel, že v samotné zakládací listině (která dle něj vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora) nemůže být ještě uvedeno jméno prvního ředitele - rektora coby statutárního orgánu, neboť toho volila až následně správní rada, tak pře