12 Cmo 172/2024-163 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem o zamítnutí žaloby na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 409 516 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 61 589 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Před zahájením jednání před odvolacím soudem dne 25. 2. 2025 pak vzala žalobu v plném rozsahu zpět.3. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil s tím, že na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně požadoval zaplacení jejich jedné poloviny, tj. 30 794, 50 Kč, ve zbývajícím rozsahu (tj. co do částky 30 794,50 Kč) se náhrady těchto nákladů vzdal. Na náhradě nákladů odvolacího řízení požadoval žalovaný zaplacení odměny za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k odvolání), náhradu hotových výdajů a náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, ve zbývajícím rozsahu se náhrady těchto nákladů rovněž vzdal.4. Podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.5. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.6. V návaznosti na veškeré výše uvedené skutečnosti odvolací soud v souladu s § 222a odst. 1, věta prvá, o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, když žalovaný se zpětvzetím žaloby výslovně souhlasil.7. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud za použití § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. podle § 146 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně zpětvzetím žaloby zavinila zastavení řízení, žalovaný má tedy právo na náhradu jeho nákladů. Za účelně vynaložené náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud považuje odměnu zástupce podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) po 9 940 Kč za jeden úkon právní služby za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, sepis dalšího podání, účast u dvou jednání před soudem prvního stupně), paušální náhradu po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za shora uvedené úkony právní služby a náhradu za 21% daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalovaného plátcem, celkem 61 589 Kč, přičemž žalovaný se této náhrady v rozsahu jedné poloviny vzdal, má tedy právo na náhradu částky 30 794,50 Kč. Za odvolací řízení požadoval žalovaný náhradu odměny za jeden úkon právní služby, jednu paušální náhradu a náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, což představuje částky 9 940 Kč podle § 7 bod 6 advokátního tarifu, 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a 2 181,90 Kč, celkem 12 571,90 Kč, ve zbývajícím rozsahu se žalovaný náhrady nákladů odvolacího řízení taktéž vzdal. Celkem je mu tedy žalobkyně povinna z titulu náhrady nákladů řízení zaplatit 43 366,40 Kč.8. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena podle § 160 odst. 1, věta prvá, o. s. ř., v délce tří dnů, neboť k jiné lhůtě neshledal odvolací soud důvody, platební místo bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.