7 Cmo 106/2025-387 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal navrhovatelce osvobození od soudního poplatku za dovolání ve výši 50%, tj. do výše 7 000 Kč.2. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka podala včasné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 7 Cmo 85/2023-357. Jelikož spolu s ním nebyl zaplacen soudní poplatek ve výši 14 000 Kč, soud prvního stupně proto vyzval navrhovatelku k jeho zaplacení, na což navrhovatelka v průběhu lhůty k zaplacení soudního poplatku reagovala žádostí o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání. V této uvedla, že (i) jejím jediným příjmem je vdovský důchod ve výši 13 033 Kč měsíčně, z něhož hradí své běžné životní potřeby, a to zejména náklady spojené s bydlením, s ošacením a stravou, kdy tato částka jí neumožňuje tvorbu jakýchkoliv úspor; (ii) není majitelkou žádného bankovního účtu; (iii) je spoluvlastníkem pozemku č. parc. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, s podílem o velikosti 1/950, kdy s ohledem na existenci spoluvlastnictví je tato nemovitost zcela neprodejná; jiné nemovité věci ve vlastnictví nemá; (iv) je vlastníkem osobního vozidla Peugeot 106, reg. zn. , SPZ, , rok výroby 1995. Vozidlo je s ohledem na jeho stáří a technický stav zcela neprodejné a jeho reálná hodnota je s ohledem na budoucí náklady na jeho likvidaci spíše záporná; (v) jiné motorové vozidlo či movité věci větší hodnoty nevlastní. Dále poukázala na dva exekučně vymáhané závazky.3. Soud prvního stupně poukázal na smysl a účel institutu osvobození od soudního poplatku zakotveného v § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že u navrhovatelky nejsou splněny podmínky pro celkové osvobození od soudního poplatku za podané dovolání, nýbrž pouze pro osvobození částečné. V daném případě navrhovatelka argumentuje pouze subjektivní nemožností poplatek uhradit, objektivní nemožnost [která nevychází pouze ze skutečnosti, že žadatel nemá finanční prostředky k úhradě poplatku, ale že současně nemá jinou objektivní možnost, jak si tyto prostředky opatřit (např. pro zdravotní překážky)] nenamítá. Navrhovatelka, byť je stále v aktivní věku, neuvedla z jakého důvodu nepracuje a nemá (vyjma vdovského důchodu) žádné příjmy. Soud prvního stupně, poté co konstatoval, že se nejedná o svévolné uplatňování nebo bránění práva, vycházeje z majetkových a výdělkových poměrů navrhovatelky, jí přiznal osvobození od soudního poplatku za podané dovolání v rozsahu 50 %. To znamená, že je povinna zaplatit soudní poplatek za podané dovolání ve snížené výši 7 000 Kč.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal jí osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, popř. stanovil maximální výši poplatkové povinnosti částkou 1 000 Kč.5. Odvolatelka má za to, že napadené rozhodnutí je zcela nesprávné, neboť vůbec nereflektuje její řádně doložené objektivní a majetkové možnosti a jeho výsledkem je odepření spravedlnosti, tj. domoci se přezkumu předcházejícího soudního rozhodnutí za použití právním řádem aprobovaného mimořádného opravného prostředku (dovolání). Argumentuje tím, že požadavek na úhradu soudního poplatku z odvolání představuje citelný zásah do její nepříznivé finanční situace, její příjem je pouze vdovský důchod. Nad rámec skutečností uvedených před soudem prvního stupně doplnila, že má zvýšený krevní tlak, diabetes 2 typu, onemocnění štítné žlázy, metabolický syndrom, pupeční kýlu a artrózu (což doložila lékařskou zprávou), což v kombinaci vede k chronické únavě a k omezení možnosti zaměstnání, připustila možnost vykonávat pouze činnosti se zcela flexibilní pracovní dobou, které nevyžadují dlouhého státní s možností přerušení pracovní činnosti kdykoliv v průběhu dne a odpočinku na lůžku.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není důvodné.7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.8. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které by si mohlo vyžádat případné dokazování a k povaze uplatněného nároku. Smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu.9. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěními učiněnými soudem prvního stupně z předloženého potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech navrhovatelky ze dne 15. dubna 2025, z nějž bylo zjištěno, že je vdova, pobírá vdovský důchod ve výši 13 033 Kč, jiné příjmy nejsou uvedeny, má podíl na nemovitém majetku o velikosti 1/1950 na pozemku p. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , nemá vyživovací povinnosti. Navrhovatelka má dluhy ve výši 5 025 Kč + náklady exekuce 176 000 Kč, a 23 450 Kč, které jsou předmětem exekučního řízení. Navrhovatelka je v ambulantní péči diabetologa a endokrinologa, jak se podává z listin předložených společně s podaným odvoláním. Další závazky žadatelka neuvedla, neuvedla ani výši disponibilních finančních prostředků.10. Bez povšimnutí odvolacího soudu navíc nezůstalo ani to, že navrhovatelka v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 15. dubna 2025 neuvedla (žádné) své pravidelné měsíční výdaje, mimo jiné např. to, jakým způsobem a v jaké výši hradí výdaje spojené s bydlením (na jí uváděné adrese , adresa, ). Již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud s odkazem na závěry komentářové literatury (srov. Putna, M. in Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 953) dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své celkové poměry (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013, veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz); břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Je namístě dodat, že pokud účastník ve stanovené lhůtě buď nezašle prohlášení o majetkových poměrech, nebo zašle prohlášení evidentně neúplné, soud jej zásadně k dodatečnému osvětlení jeho poměrů nevyzývá.11. Stejně tak se odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelkou tvrzené osobní a majetkové poměry (či zdravotní stav) neodůvodňují její osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu (a to při zohlednění výše soudem prvního stupně vyměřeného soudního poplatku v částce 14 000 Kč za podané dovolání). Navrhovatelka totiž věrohodným, pochybnosti nevzbuzujícím způsobem neosvědčila, že by její majetková situace, či její zdravotní stav, byly takového rázu, že by odůvodňovaly úplné osvobození od placení soudních poplatků, a to ani v průběhu odvolacího řízení. Jako svůj pravidelný měsíční příjem uvádí pouze vdovský důchod ve výši 13 033 Kč. Naproti tomu uvádí závazky přesahující částku 200 000 Kč, aniž by ovšem specifikovala, jak jsou hrazeny.12. K výše uvedenému odvolací soud pro úplnost dodává, že v době předchozí (v roce 2021) rovněž navrhovatelka žádala o osvobození od soudního poplatku s obdobnou argumentací, kdy však soudní poplatek (s ohledem na předmět řízení a výši požadovaného plnění, kdy jde o řízení o zaplacení vypořádacího podílu v družstvu) za podané odvolání činil částku 639 728 Kč. Osvobození od soudního poplatku za podané odvolání bylo v rozsahu 99 % (usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. března 2021, č. j. 41 Cm 124/2006-298) za situace, kdy příjem navrhovatelky představoval pouze vdovský důchod ve výši 9 649 Kč, měla vyživovací povinnost ke dvěma v té době studujícím dětem, byla vlastníkem výše uvedené nemovitosti, neměla žádné vozidlo či jiný, závazky činily cca 470 000 Kč. Z obsahu spisu se rovněž podává, že navrhovatelka již dříve poukazovala na svůj nepřiznivý zdravotní stav. I při